Sedlák přišel o hattrick: Lehce to mrzí. Ale věřím, že budu mít ještě hezčí vzpomínku
Lukáš Sedlák
|
Foto: Jakub Knap
To byla ofenzivní jízda! Čeští hokejisté v semifinále MS potěšili své fanoušky vysokou výhrou 7:3. Hned třemi body k tomu přispěl Lukáš Sedlák. Pardubický útočník nejdřív asistoval u důležité branky Ondřeje Kašeho na 3:2, ve třetí třetině pak dvěma povedenými samostatnými úniky pečetil výsledek.
Když jste jel podruhé na Samuela Erssona, neříkal jste si, že tentokrát zkusíte něco jiného?
Nejdřív jsem o tom přemýšlel, ale pak jsem si řekl, že už je to 6:3 a že to zkusím znovu. Když to vyšlo poprvé, tak by to mohlo vyjít znovu. A vyšlo! Bylo to hezké.
Trošku to připomínalo Lukáše Kašpara a jeho nájezdy na MS 2010, neinspiroval jste se?
To ne. (usmívá se) Ale samozřejmě jsem to tehdy sledoval. Mám tu kličku docela rád. Když jedete v takové rychlosti, tak se to nabízí. Poprvé jsem nejdřív chtěl střílet, ale poskakovalo mi to, tak jsem zkusil kličku a zakončení mezi betony.
Jaký to byl zápas?
Těžký. Bylo důležité, že jsme vždycky hned dotáhli a 1:1, pak na 2:2. Když jsme pak ve druhé třetině odskočili na 5:2, museli to otevřít. Čekali jsme na chyby, které přišly, a využili jsme je. Super týmový výkon. Jsem rád, jak jsme semifinále zvládli.
„Puk by byl hezkou vzpomínkou, až budu starší. Ale věřím, že budu mít ještě hezčí vzpomínku. Finále je cennější než nějaký hattrick.“
Nepřekvapilo vás, kolik vám hvězdná švédská obrana dala prostoru?
Spíš to bylo dáno tím, že jsme vedli 4:2, pak po brejku 5:2. Když jsme měli náskok, tak to museli otevírat a trošku riskovat. Tím jsme se dostali do protiútoků a příležitostí.
Bylo těžké nepodlehnout euforii?
Oni pak dali třetí gól, bylo to samozřejmě těžké. Vedete 5:2 a v hlavě naskočí, že už se to může povést. Od toho jsou tady zkušení hráči, už jsme si něčím prošli a víme, že to hotové není. Nějaké polevení a chyby tam na konci třetiny byly, ale v šatně jsme si řekli, že takhle to nejde a že se musíme vrátit k poctivé hře, která nás dovedla až do stavu 5:3. Třetí třetinu už jsme odehráli dobře.
V závěru jste dosáhl na hattrick, ale úspěšná trenérská výzva vám radost sebrala. Věděl jste hned, že šlo o ofsajd?
Trošku jsem to věděl. Lehce to mrzí. Přece jen puk by byl hezkou vzpomínkou, až budu starší. Ale věřím, že budu mít ještě hezčí vzpomínku. Finále je cennější než nějaký hattrick. Teď už jen odpočinout, připravit se na to a snad ta vzpomínka bude ještě lepší.
Nemrzí, když vám to tak šlape, že už zítra přijde konec?
Tak to je. Celý turnaj směřuje k čtvrtfinále, semifinále a pak tomu poslednímu zápasu. Něco končí, něco zase začíná. Doufám, že ve finále odehrajeme dobrý zápas a budeme na něj mít ty nejhezčí vzpomínky. A že se jednou třeba potkáme a můžeme si o tom popovídat. Všichni makají jeden za druhého, podřizují se týmu a dělají pro něj maximum, což je nejdůležitější.
Generálka na MS vám v Brně nevyšla, teď se prezentujete skvělými výkony a tým si očividně sedl...
Věděli jsme, že si to bude postupně sedat. Přece jenom jsme tolik nehráli v lajnách, takže na začátku to bylo takové, že jsme se hledali. Ale po dvou, třech zápasech si hráči na to zvyknou a už vědí, co mohou od druhých čekat. Postupně se zlepšujeme jako mužstvo. Vždycky když někam takhle přijedeme, tak chvíli trvá, než si to sedne, všichni se seznámí a navzájem si věří. Od začátku jsme plnili pokyny a dovedlo nás to až sem. Budeme v tom chtít pokračovat a zase se ještě zlepšit.
David Pastrňák sice góly nedává, ale přitahuje na sebe pozornost. Jak důležité je to pro tým?
Mně se hrozně ulevilo, když přijel. Přece jenom ten tlak na sebe stáhne obrovský, vůbec mu to nezávidím. Přijedou kluci z Bostonu a všichni čekají, že budou rozhodovat zápasy a že to bude stát v podstatě na nich. Od toho je tým, aby se semkl kolem nich a pomohl jim. Mají to obrovsky těžké. O tom je tým, že se na ně nespoléhá a hrabe dál. Zápasy může rozhodnout kdokoliv, každý dělá na ledě svou práci, která mu je určená. Od toho je hokej týmový sport. Všichni kluci jsou super. I ti, kteří nedostali šanci hrát a jsou tu s námi, nám dodávají dobrou náladu, nikomu nezávidí, podporují nás. Není to jen o nás. Celý tým šlape, takhle se vyhrává!
Co vůbec hráč prožívá, když se postoupí do finále?
Je to krásné, o to víc, že je to v Praze. Neskutečné... Hymna na konci, lidi jak blázní. Je to nádhera tady hrát. Všichni jsme si uvědomovali, jaké máme štěstí, že to vyšlo zrovna na nás. Chceme tomu dát maximum.
Máte touhu urvat zlato i pro skvělé fanoušky?
I když hrajete v klubu, tak fanoušci vás ženou dopředu. Jsme fakt hokejový národ. Dokazují to lidi už jen tím, jak tady chodí na každý zápas, i na ty méně populární týmy. Chceme jim to dopřát. Doufám, že je potěšíme, aby to bylo krásné. Musíme se připravit a jít do toho zase s tím hokejem, který jsme hráli doteď. Potvrdili jsme si, že můžeme porazit každého.
„Postup do finále je krásný, o to víc, že je to v Praze. Neskutečné... Hymna na konci, lidi jak blázní. Je to nádhera tady hrát.“
Máte soupeře, kterého byste si pro finále přál raději?
Oba týmy jsou dobré. S Kanadou i se Švýcarskem jsme hráli už ve skupině. Trošku víme, co čekat. Koukneme se určitě na nějaké věci ze zápasů, které jsme mohli udělat jinak, trenéři nám s tím pomůžou. Připravíme se a jdeme na to!
Share on Facebook
