Senzační start v Hradci! S nulou pro jedničku? Na to je brzo, říká Pařík
Lukáš Pařík
|
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Když O Kapku lepší hokej, tak i O kapku lepší gólman... No, to je trochu příkré, ale hradecký Mountfield možná našel lék na své útrapy na brankářském postu. Mladík Lukáš Pařík v premiéře po příchodu z Liberce zazářil skvělým výkonem a proti Motoru hned vychytal první čisté konto v extralize.
Pařík přišel pod Bílou věž v rámci dočasné výměny za útočníka Marka Zachara. Těžko si mohl vysnít lepší debut, protože to, co se mu v devíti zápasech mezi Tygry nepovedlo, dokázal v Hradci Králové hned na první pokus.
„Trošku mi to pomůže, abych se tady líp usadil. Za tu nulu ale můžu poděkovat klukům, kteří odehráli skvělý zápas od obrany a k tomu nám to tam napadalo. Jsem strašně vděčný,“ líčí brankářský sympaťák.
Skromnost chápu, ale v brance jste působil naprosto jistým dojmem a k výsledku jste taky hodně pomohl.
Vždycky se snažím chodit do branky co nejskromněji, protože když si o sobě myslíte moc, tak děláte zbytečné chyby. Ale říkám, ten zápas nebyl jenom o mně, byl o celém týmu. Když se podíváte, tak za první dvě třetiny na mě šlo něco málo přes deset střel... To vám práci prostě ulehčí.
„Vždycky se snažím chodit do branky co nejskromněji, protože když si o sobě myslíte moc, tak děláte zbytečné chyby.“
Na konci té první jste předvedl zákrok večera. Betonem na čáře jste vychytal otočku Adama Kubíka kolem branky. Co vám běželo hlavou?
Přišla střela od modré, která mě trošku povytočila a přišel jsem do kontaktu s hráčem. Na mítinku jsme si přesně říkali, že to budou rychle tlačit do branky. Moje první myšlenka byla, že je jedno, že jsem zády do hry, prostě musím udělat rozštěp. Trefilo mi to nohu a v ten moment jsem se snažil nohy co nejrychleji zaklapnout. Udržel jsem to pod sebou.
Určitě vám taky hodně pomohlo, že jste po pěti minutách vedli 2:0, viďte?
Samozřejmě to pomůže, trošku vám to zklidní mysl. Na druhou stranu si ale říkáte: „Hm, dostanu jednoho góla...“ Ale naštěstí se nám závěr povedl.
Kdy jste začal myslet na čisté konto?
Byly tam myšlenky v průběhu zápasu. Ale to je přesně ono: „Jé, můžu mít nulu?“ A pak: „Ne, radši nic neříkej, ještě zbývá čtyřicet minut.“ Nebo dvacet. I během přesilovky, kterou jsme měli na konci, jsem si pořád říkal, že nám můžou ujet. Podle mítinku jejich hráči dávali góly v oslabení. Dokud nechybělo do konce deset vteřin a nebyli jsme u nich v pásmu, tak jsem si to vůbec nepřipouštěl.
„Dokud nechybělo do konce deset vteřin a nebyli jsme u nich v pásmu, tak jsem si to vůbec nepřipouštěl.“
Jak jste vůbec bral situaci, že jste na závěr sezony zase musel z Liberce zamířit do jiného týmu?
Nebylo to úplně příjemné. Vrátil se ale Dávid Hrenák, který se na začátku sezony střídal s Danem Králem, takže jsem trošku očekával, že já přesně budu ten třetí brankář. Proto chtěli udělat nějaký krok a vyšel z toho Hradec.
Neříkáte si teď, že byste si mohl vybojovat pozici jedničky pro play off?
Myslím si, že je ještě docela brzo to říkat. Mám za sebou jenom první zápas, ještě jich máme do konce základní části osm. Pořád držím klidnou hlavu a budu se týmu snažit co nejvíc pomoct. Cítím se tady super. Jak kluci, tak trenéři mě přivítali s otevřenou náručí, abych se cítil jako doma. Za to jsem strašně rád.
Lukáš Pařík | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Nenakopl vás k dobrému startu i fakt, že jste „jen“ jedním ze tří gólmanů, kteří musí bojovat o svou pozici?
Naprosto souhlasím. Když jste tři, tak nevíte, jestli budete chytat a jakou vůbec máte pozici... To mi ale trošku pomáhá, abych na sobě víc pracoval. Musím zaklepat na dřevo, že docela makám, chodím si i odpoledne dávat navíc. Pak můžu říct, jestli tady nechávám všechno, nebo ne. Zatím můžu s klidnou hlavou říct, že ano.
Začátek sezony v Litoměřicích pro vás nebyl snadný, o to lepší by mohl být její závěr...
Je pravda, že když jsem tam přišel, hned v prvním přípravném zápase jsem dostal šestku od Sokolova. Na ledě jsem se necítil vůbec dobře. Díky bohu za pana trenéra Vratislava Vajnera, který mi strašně pomohl přizpůsobit se hře. Oproti americkému hokeji je to jiný styl, hřiště je širší, musím dělat delší pohyby a tak. Trošku jsem v tom plaval a on mi to stračně ulehčil. Ale i všichni trenéři a hráči, kteří tam se mnou zůstávali déle na ledě a pracovali se mnou navíc.
Teď už poznáváte třetí tým během ročníku. Co zatím na Hradec říkáte?
Hrajeme dobře od obrany. Dokážeme se dlouho udržet v útočném pásmu, což se nám vyplácí. S Boleslaví jsme měli přes čtyřicet střel, ale bohužel nám to tam nenapadalo. Díky bohu jsme si to dneska vybrali.
Není škoda, že vás přeruší reprezentační pauza?
Jo, radši bych zůstal v rytmu. Na druhou stranu ale máme víc času pracovat na nějakých věcech, které se nám nelíbily, a do dalšího zápasu to může být ještě lepší.
„Uvidíme, jak to po sezoně bude, jestli se tam vrátím, nebo nevrátím.“
Navíc už budete moci nasadit i trojici hráčů, kteří se vrací po dopingovém trestu. Cítíte, že s nimi by mohl být tým ještě silnější?
Určitě budou nedílnou součástí našeho týmu do play off.
Vy byste se ale potom měl do Liberce zase vrátit, smlouva vám pokračuje...
Uvidíme, jak to po sezoně bude, jestli se tam vrátím, nebo nevrátím. To není na mě.
Lukáš Pařík | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Share on Facebook
