Straka načal Oceláře a ukončil roční čekání na gól: Obrovská úleva, snad jsem to zlomil
Foto: Roman Turovský, hcplzen.cz
Psal se 6. listopad 2022, plzeňský útočník (tedy v barvách Litvínova) dvanáct vteřin před koncem podkrušnohorského derby trefil opuštěnou bránu Karlových Varů, čímž pečetil výhru Vervy.
V tu chvíli by si nicméně Petr Straka nepomyslel, že na takto radostný okamžik bude čekat déle než třináct měsíců. Až v nedělním zápase proti mistrovskému Třinci jemnou tečí překonal Marka Mazance a podle jeho výrazu bylo vidět, jak moc se mu ulevilo.
Jak moc velká úleva to pro vás je?
Co myslíte? (směje se) Já ani nevím, jestli to někdo počítal, avšak někdy minulý týden mi to bliklo hlavou, že už je to snad rok, kdy jsem naposledy skóroval. To si člověk ani nedokáže představit v tom nejčernějším snu, je to pro mě obrovská úleva. Člověk může být sebestarší, nepouštět si to do hlavy, ale stejně na to myslí. Snažil jsem ale myslet na věci, které jsou rovněž důležité ve hře, abychom jako tým byli úspěšní. Koneckonců jsem ale stále útočník a góly chci dávat. Není to snadné, jsem moc rád, že jsem to zlomil, budu jen doufat, že se mi podaří na to navázat v dalších zápasech.
Co jste se snažil změnit během roku, když jste nemohl dát gól?
Já na ty rituály úplně nejsem. V Litvínově to bylo také způsobené mírným zraněním, ve druhé polovině sezony jsem nehrál zcela zdravý, takže tam to člověk snáz hodil za hlavu. V Plzni to následně začalo skvěle, hned v prvním přípravném zápase mi to tam spadlo, od té doby bohužel nic. Je to složité, avšak vždy se snažím pomáhat týmu především věcmi, které jsou moje primární. To je bránit dobře oslabení a být důrazný. Přestože ve čtvrté lajně moc gólů nedáváme, tak vždy se snažíme tam odvádět dobrou práci, dostat tým trochu do laufu, což se nám v poslední době celkem dařilo. Je to takový vnitřní boj – každý, kdo se snaží být v něčem nejlepší, tak ví. Člověk se s tím musí popasovat. Určitě neříkám, že jsem nyní za vodou, protože bych nerad končil sezonu s jedním gólem, ale věřím, že se od toho dokážu odpíchnout a hrát trochu uvolněněji. I teď po té brance jsem se cítil úplně jinak, snad v tom bude nadále pokračovat.
„To si člověk ani nedokáže představit v tom nejčernějším snu, je to pro mě obrovská úleva. Člověk může být sebestarší, nepouštět si to do hlavy, ale stejně na to myslí."
Ve druhé třetině jste vedli 3:0, poté ale Třinec zabral a najednou jste prohrávali 3:4. Co jste si řekli v kabině před třetí třetinou?
Věřili jsme stále, že ten zápas můžeme otočit, kdybychom nevěřili, tak by se to ani nepovedlo. Věřit je totiž základní věc po celých šedesát minut hry, poté může být tým úspěšný. Snažili jsme se především uklidnit, věděli jsme totiž, že zápas je nadále hratelný. Třinec je velmi silné mužstvo, ale v zápase byly pasáže naší lehkovážnosti, naší pasivitou jsme jim nabídli návrat do zápasu. Takto zkušený tým, jako je Třinec, to vzal posléze všema deseti. Z toho se musíme poučit. Na druhou stranu i my jsme ve třetí části předvedli parádní otočku, toho si musíme vážit.
Je Třinec váš oblíbený tým na domácím ledě?
Poslední dva roky jsem tu nebyl, tak přesně nevím, jak zápasy probíhaly, ale s nimi to tak bylo vždycky, možná vyjma jedné sezony, kdy všechny zápasy vyhrála hostující mužstva. Často zápasy s Třincem bývají ve znamení "Můj dům - můj hrad." Nevím, jestli přímo oblíbený, ale Třinec je vždycky tým, který je výzva porazit, jsme rádi, že na domácím ledě se nám to celkem daří.
„Třinec je vždycky tým, který je výzva porazit, jsme rádi, že na domácím ledě se nám to celkem daří."
Rozhodčí dali zápasu volnější metr, jak to vnímáte jako hráči?
Já si myslím, že je důležité, aby metr rozhodčích byl co nejstabilnější během celé sezony. Jsou totiž situace, kdy si člověk myslí, že v jiných zápasech se tohle nepíská nebo naopak. Tentokrát se to třeba více nepískalo, a to je následně složité pro všechny strany. Jak pro hráče, trenéry, ale i rozhodčí. Po zápase jsem měl pocit, že obě mužstva byla naštvaná na rozhodčí v určitých fázích, určitě to není nic jednoduchého. Těžko říct, jestli to bylo volnější nebo ne, ale zápas se malinko vyhrotil. Podle mého to byla i mírná taktika ze strany Třince, za stavu 3:0 nás chtěli dostat z laufu, to k tomu zkrátka patří. Vyloženě si myslím, že v utkání nebylo nic špatného, zápas byl takový, jaký byl, není to jednoduché pískat.
Po polovině základní části máte na kontě třicet bodů. Jak jste s nimi spokojení?
Určitě nemůžeme být spokojení, chceme být v tabulce trošku výše. Důležité také je, že nyní máme trošku bodový polštář na týmy za námi. Nechci říci, že má klid na práci, ale cítíme na sobě, že naše výkony mají vzestupnou tendenci. Nyní během pauzy budeme chtít dobře potrénovat a následně na to navázat.
Share on Facebook
