Tomáš Král o řízení extraligy, pozici Českého hokeje i zájmu klubů
Velké téma je na stole: Budou Tipsport extraligu opět řídit samy kluby, nebo řízení elitní české soutěže zůstane v rukou Českého hokeje? Lze měnit počet členů i princip přímého postupu a sestupu uprostřed probíhající sezony? O tom všem v exkluzivním rozhovoru pro Hokej.cz hovoří prezident Českého hokeje Tomáš Král.
Český hokej převzal řízení nejvyšší hokejové soutěže v roce 2012. Tehdy vzal pod svá křídla od Asociace profesionálních klubů (APK) soutěž, v níž propukly skandály s odpočtem bodů. Ty značně pošramotily důvěryhodnost extraligy. Nyní je ve hře, že APK bude extraligu řídit po sedmileté pauze znovu.
„Rozumím tomu, že vlastníci hokejových klubů chtějí co nejdůkladněji dohlížet na své investice. Je to zcela legitimní požadavek,“ říká k nastalé situaci ve velkém rozhovoru prezident Českého hokeje Tomáš Král.
Extraligové kluby prostřednictvím Asociace profesionálních klubů vyjádřily zájem jednat o tom, že by opět převzaly řízení extraligy. Jak se na tuto situaci dívá svaz?
Odpověď na tuto otázku je celkem jednoduchá: Podle smlouvy Českého hokeje s Asociací profesionálních klubů (APK) je to nastavené tak, že pokud APK požádá do konce kalendářního roku o převzetí extraligy, svaz tomu musí vyhovět. Letos jsme na žádost APK prodloužili lhůtu do konce ledna 2020, neboť kluby ještě dokončují podklady týkající se řízení extraligy. Pokud kluby o řízení extraligy požádají, svaz nemá volbu. Osobně proti tomuto nic nemám. Jediným zájmem Českého hokeje je, aby úroveň extraligy šla neustále nahoru. Předpokládám, že v tomto jsme s extraligou jednotní.
„Jediným zájmem Českého hokeje je, aby úroveň extraligy šla neustále nahoru."
Co je podle vás motivací extraligových klubů k řízení extraligy? Z dálky se zdá, že svaz poskytuje extralize velmi dobrý servis. Skandály s neoprávněnými starty hráčů ustaly, na rozdíl od fotbalu se podařilo do extraligy velmi dobře implementovat video a tzv. trenérskou výzvu. Ustaly také výpady proti rozhodčím ze strany hráčů a funkcionářů...
Tyto hlasy o řízení extraligy zaznívají dlouhodobě. Je to model, který v Evropě není neobvyklý. Majitelé klubů investují do hokeje značné prostředky a je tedy logické, že někteří uvažují tak, že by bylo lepší ovlivňovat extraligu napřímo. Jak jste uvedl, situace je diametrálně odlišná od doby, kdy řízení extraligy přebíral svaz, a kdy bylo potřeba prakticky vše přeorganizovat tak, aby extraliga byla řízena na úrovni jiných hokejově vyspělých zemí. Byl vytvořen moderní informační systém, který hlídá oprávněnost startů v extralize, zdokonalilo se používání videokontroly, v extralize byla plošně zavedena tzv. trenérská výzva a podobně. S tím samozřejmě souvisí technické vybavení jak svazu, tak klubů. Byl vybudován i nový elektronický registrační systém, zdokonalila se práce v oblasti rozhodčích, a tak dále a tak dále. Tohle všechno stálo Český hokej mimo jiné značné finanční prostředky. Pokud tedy budeme řízení extraligy vracet zpět do rukou APK, došlo by k tomu, dá se říci, v perfektní kondici. Jde hlavně o to, aby extraliga svůj produkt stále zdokonalovala. Jsme proto také připraveni – a jasně jsme to deklarovali – na velmi úzkou spolupráci a pomoc v jakémsi přechodném období. Na rovinu však také říkám – a nebylo by ode mne fér, kdybych to neřekl – že jsem přesvědčený, že některým klubům jde hlavně o vytvoření podmínek směřujících k vytvoření nesestupové extraligy. Několikrát jsem řekl, že já pro uzavřenou soutěž nejsem a nikdy jsem nebyl. Pokud jsme v některých soutěžích tento princip zavedli, nikdy to nepřineslo očekávaný efekt.
Změna počtu účastníků? Musí dojít k dohodě svazu i APK
Profesionální hokej má ve Výkonném výboru Českého hokeje, který činí řadu zásadních rozhodnutí, většinu. Nebylo by přesto možným řešením, aby extraligové kluby získaly ve výkonném výboru ještě silnější hlas?
Vrcholový hokej, tedy Tipsport extraliga a Chance liga, má ve výkonném výboru většinu hlasů. Málokdy se stalo, že by se ve výkonném výboru rozhodlo proti většinovému názoru APK. Spočítal bych to na prstech jedné ruky. A když se tak stalo, ukázalo se, že rozhodnutí bylo správné. Jako příklad mohu uvést vytvoření prostoru pro mladé hráče. Jak už jsem ale řekl, v naprosté většině případů jsme se s extraligou vždy na zásadních tématech shodli.
Aktuálně má APK možnost požádat o převzetí řízení extraligy v termínu do konce ledna. Pokud by se tak stalo, jaký by byl další postup?
Jak už jsem zmínil, otázka řízení extraligy je upravena smlouvou z roku 2016, a pokud do konce ledna APK požádá o řízení extraligy, přejde na ně řízení soutěže od nové sezony, to znamená od 1. května roku 2020.
„Možnost změny pravidel soutěže v probíhajícím ročníku teoreticky samozřejmě existuje."
Za jakých podmínek by mohla nastat situace, že by extraliga byla nesestupová už v této sezoně? Je možné, aby se pravidla změnila už nyní pro právě probíhající extraligový ročník?
Možnost změny pravidel soutěže v probíhajícím ročníku teoreticky samozřejmě existuje. Se zásadními změnami, kterými jsou – podle již zmíněné smlouvy – úprava počtu účastníků soutěže či způsob postupu a sestupu, by musel vyslovit souhlas výkonný výbor České hokeje. I pokud by tedy od 1. května příštího roku již extraligu řídila APK, musí k zásadním otázkám dojít po dohodě s Českým hokejem. Samozřejmě záleží na tom, s jakými záměry, důvody a cíli by extraliga chtěla měnit zásadní otázky podoby soutěže, a odkdy. Svaz samotný o něčem podobném vůbec neuvažuje. Náš zájem je jasný: rostoucí kvalita a atraktivita soutěže. Nedovedu si představit, že bez jasných garancí takového cíle by nyní mohly nastat změny, o nichž se rozpoutala diskuse.
Přímé postupy a sestupy? Král je dlouhodobě pro
Jaký je váš názor na uzavření extraligy, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů?
Můj názor se nemění a už jsem to také zmiňoval. Dlouhodobě jsem pro přímé postupy i sestupy ve všech soutěžích. Myslím si, že pro české prostředí a mentalitu je to nejlepší model. Ptáte se ale na můj osobní názor, který samozřejmě nemusí být správný. Vždy respektuji názor většiny. I uzavřené soutěže mají určitě řadu výhod, zejména ekonomických či pokud jde o možnost většího zapojení mladých hráčů do hry a podobně. Podle mé zkušenosti ovšem tohle v Česku nikdy nezafungovalo, viz někdejší uzavření juniorské soutěže či naposledy uzavření Chance ligy. Přesto si dovedu představit, a také jsem o tom několikrát mluvil, uzavřený ekonomický model po vzoru NHL či KHL. Musely by být ovšem nastaveny velmi velmi přísné licenční podmínky a jejich kontrola a dodržování. Zjednodušeně řečeno, ten, kdo by splnil dané podmínky, mohl by se přihlásit do extraligy. Ale samozřejmě ten, kdo by je nesplnil, by extraligu hrát nemohl. To by mohlo pochopitelně postihnout i kluby, které ji v současném sportovním modelu hrají.
Kdyby se extraliga uzavřela a vítězi Chance ligy by byl umožněn postup, mohlo by nejvyšší soutěž hrát za několik let třeba i dvacet týmů...
No, přesně tak. Z tohoto důvodu jsem říkal, že je zde celá řada otázek, které musí APK zodpovědět, aby bylo zřejmé, jak by se měla extraliga v nejbližších letech vyvíjet. I proto jsem zmiňoval smlouvu z roku 2016, kdy právě o počtu účastníků extraligy musí dojít mezi APK a Českým hokejem ke shodě. Napřed se musí domluvit extraligové kluby samy a pak, pokud by chtěly uskutečňovat změny, musejí přijít se svou vizí za námi. Chci ale zdůraznit, že to jsou naprosto legitimní a věcné problémy k diskusi. Rozhodně nevnímám situaci tak, že bychom neměli být na jedné lodi. Náš zájem je jediný – a doufám, že je to záměr všech – rostoucí kvalita a rozvoj hokeje.
„Napřed se musí domluvit extraligové kluby samy a pak, pokud by chtěly uskutečňovat změny, musejí přijít se svou vizí za námi."
Rozumím tomu správně, že v případě nárůstu počtu účastníků extraligy by se peníze z marketingových práv dělily mezi větší počet subjektů?
Logicky to z toho vyplývá, ale záleží na extraligových klubech a marketingovém partnerovi soutěže (společnosti BPA – pozn. red.), jak si své vztahy nastaví. Do toho Český hokej vůbec nezasahuje. Ten vlastní jen malou část těchto práv – například na název extraligy. Pokud se kluby dohodnou v otázkách marketingu mezi sebou, se svazem se pak dohodnou zcela jistě.
Jde nám o stejnou věc – kvalitní hokej
Český hokej zaměstnává celý aparát, který má řízení extraligy na starosti, zejména pak ředitele soutěže Josefa Řezníčka a manažera extraligy Antonína Vansu, který má ovšem na svazu i další úkoly. Dovedete si představit, že by oba odešli pracovat do APK, pokud by kluby začaly řídit extraligu?
Oba dva jsou špičkoví odborníci a na poli extraligy odvedli neuvěřitelný kus práce. Zda by přešli, nebo nepřešli do nově vzniklé struktury APK, je pouze jejich profesní rozhodnutí. Pokud by chtěli zůstat na svazu, určitě by tady uplatnění našli.
Český hokej aktuálně poskytuje extralize servis, stejně jako všem ostatním hokejovým soutěžím. Ať už jde o řízení soutěží, rozhodčí, informační systémy, právní služby a podobně. Kdyby začala APK řídit extraligu, nedošlo by ke zvýšení nákladů na řízení soutěže?
Že by řada nákladů, které jsou v současné době na bedrech svazu, přešla na APK, je samozřejmě logické. To ale není jediná věc. Muselo by dojít k administrativním a právním změnám, musely by se vyprecizovat otázky například okolo řízení rozhodčích, disciplinární komise, technické otázky ve věci přestupů, transfery hráčů do zahraničí a podobně. Musely by se vyřešit otázky okolo využívání informačních systémů a v neposlední řadě také otázky, které souvisejí s marketingem. Rozhodně to není tak jednoduché, jak by se mohlo zvenčí na první pohled zdát. Jsme ovšem připravení se vším pomoci. Záleží jen na tom, jak se extraliga rozhodne.
„Nebudu prosazovat, podporovat a hlásit se k něčemu jen proto, abych byl u někoho populárnější."
V červnu 2020 se uskuteční volební konference Českého hokeje. Může toto téma nějak souviset také s volbou nového vedení ČSLH?
Nevnímám to tak, ale samozřejmě nevím. V každém případě u sebe mám jasno: Nebudu prosazovat, podporovat a hlásit se k něčemu jen proto, abych byl u někoho populárnější. To jsem nedělal nikdy v životě a teď už to měnit nebudu. Jak jsem v kontaktu s lidmi z extraligového hokeje, pořád věřím, že nám jde o stejnou věc – a tou je kvalitní hokej. Jsou to totiž spojené nádoby. Na kvalitní hokej chodí hodně diváků, mají o něj zájem partneři, televizní společnosti, internetové televize a podobně. Jedno bez druhého nemůže dobře fungovat. To není žádná věda.
Share on Facebook
