Trápení brněnského Davida Noska je u konce. Je to velká úleva, přiznal po premiérově trefě
Foto: hc-kometa.cz
Do brněnské Komety přicházel v létě s pověstí ofenzivního obránce. A ještě aby ne, v loňském ročníku totiž obránce David Nosek (na snímku) pálil v dresu Karlových Varů puky do soupeřových branek jako na běžícím páse, celkem se trefil v šestnácti případech. Po přestupu do Komety mu ale střelecký prach řádně zvlhl. Nosek se v ofenzivní činnosti trápil, jeho puky lítaly mimo, ty přesnější vždy zastavili gólmani soupeřů. Každé trápení má ale svůj konec. V posledním zápase před vánoční přestávkou prolomil Nosek svoji smůlu, když se přesnou dělovkou od modré podílel na vítězství Komety nad Libercem.
Začala třetí siréna a Kometa za stavu 2:2 dostala příležitost přesilové hry. Uběhly pouhé tři vteřiny a domácí se mohli radovat, početní výhodu zužitkoval prudkou pumelenicí přesně pod víko právě obránce Nosek. „Kdyby to šlo přímo od centra, šlo by to asi ještě rychleji než za tři vteřiny,“ směje se po gólu dobře naladěný obránce. „Nevadí mi ale, že to trvalo tak dlouho, hlavně, že mi to tam spadlo,“ dodává.
Pocity spokojenosti byly na jeho tváři nepopíratelné. „Je to velká úleva, ještě nikdy jsem na gól nemusel tak dlouho čekat. Každému hráči pomůže, když se mu z kraje sezóny podaří vstřelit branku, já takové štěstí tentokrát neměl. Hodně mě to trápilo,“ přiznává. Rodák z Olomouce se snažil změnit spoustu věcí, aby svoji střeleckou impotenci prolomil, nic ale nefungovalo.
„Změnil jsem hodně věcí, nakonec jsem se ale zase vrátil k tomu, co jsem dělal vždycky. Věděl jsem, že to jednou přijít musí. Co jsem ale měnil a zkoušel jinak, si nechám pro sebe, byly to většinou hlouposti, o kterých nemá ani cenu se zmiňovat,“ tajnůstkaří držitel extraligového titulu z roku 2004, který vyválčil ve zlínském drese. Na branku si sice musel počkat až do třicátého prvního kola, důvěru trenérů si však udržel.
„Určitě člověk do mužstva přichází s nějakou rolí. Mně se ji nedařilo naplňovat. Nebo ještě nedaří. Takže ten tlak samozřejmě cítím, je ale hlavně z mé strany, ne od trenérů. Nebo ho aspoň nepociťuji. Ale samozřejmě člověk cítí, že je tady v nějaké roli, a že by měl plnit to, co má. To se mi nedařilo a tak jsem ten tlak na sebe vytvářel spíš já sám. Ale v posledních pár zápasech jsem se už snažil na to nemyslet. Hrál jsem s čistou hlavou a doufal, že to tam konečně spadne,“ popisuje své těžké měsíce Nosek, který své dvě letošní asistence rozšířil o gól.
Jeho branka sice nebyla vítězná, svoji důležitost ale měla. Kometa i díky ní přetlačila Liberec poměrem 4:3 a Vánoce tak stráví na výborné čtvrté příčce. „Pro nás to jsou strašně důležité tři body, tabulka je hodně vyrovnaná. Navíc Liberec v minulém kole porazil Spartu, takže přijel určitě sebevědomý. Zápas byl dost těžký. My jsme hráli velice dobře od začátku, v první třetině jsme byli jednoznačně lepší, po ojedinělé střele jsme ale dostali gól,“ naráží domácí zadák na teprve druhou střelu Libereckých, která v osmnácté minutě skončila vedoucí brankou Petra Nedvěda.
„Určitě to byl nepříjemný moment. Celou první třetinu jsme Liberec tlačili a oni z ničeho dají gól. Ale zbývaly víc než dvě třetiny do konce, takže jsme věřili, že nějaké branky dáme i my. Navíc v domácím prostředí, kde se nám to občas podaří,“ uzavírá David Nosek, který si v předminulé sezóně vyzkoušel i krátkou pasáž v ruském Nižněkamsku.
Share on Facebook
