Všechno jde podle plánu, líčí Knot. Bude připraven na start sezony?
Ronald Knot
|
Foto: hcbilitygri.cz
Z extraligy spadnul se Slávií a také s Chomutovem. Mnohem příjemnější starosti potkaly Ronalda Knota až v Liberci. Také proto se po dvou sezonách strávených v cizině rozhodl vrátit právě k Bílým Tygrům. „Zahraničí se ale ještě nechci vzdát úplně,“ přiznává Knot, který se momentálně zotavuje po operaci zad.
Jak probíhá vaše léčba?
Dobře, myslím si, že všechno jde podle plánu. Teď už se nějakým způsobem zapojuji zpátky do tréninkového procesu. Byť to ještě není úplně stoprocentní, že bych mohl trénovat s týmem. Mám rehabilitace, ale jak říkám, všechno jde podle plánu, jenom to chce ještě chviličku čas. Nechci nic uspěchat.
Věříte, že stihnete začátek sezony?
Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím. Nechci si vyloženě stavět nějaké vzdušné zámky, nebo si říkat nějaká data, kdy bych se chtěl vrátit. Je to hrozně individuální. Může to být o měsíc dřív nebo později. Nevím. Samozřejmě bych chtěl nechybět týmu vůbec a zapojit se do zápasů hnedka od začátku, ale zase mi to nestojí za to, abych si to nějakým způsobem zhoršil a celé to musel absolvovat znovu. Musím najít nějaký balanc mezi tím, abych nechyběl moc dlouho, ale zároveň musím být opatrný, abych tu rekonvalescenci dotáhl do úspěšného konce.
Měl jste problémy se zády už v minulosti?
Nějaké problémy jsem měl už dýl, ale teď se to asi nějak nahromadilo. Bohužel už se tomu nešlo vyhnout. Nic jiného než operace mi nezbývalo.
„Viděl jsem spoustu věcí a spoustu jsem se jich naučil.“
Do Liberce jste se vrátil po dvou letech strávených v Rusku a Americe. Co vám roky v cizině daly?
Strašně moc zkušeností. Ať už do hokejového života nebo i do toho běžného. Poznal jsem dvě absolutně rozdílné kultury. Viděl jsem spoustu věcí a spoustu jsem se jich naučil. Dalo mi to hrozně moc.
Považujete se teď za lepšího hráče po těch zkušenostech ze zahraničí?
Minimálně doufám, že se nevracím jako horší hráč (směje se). Troufám si ale říct, že jo. Opravdu ty dva poslední roky, kdy se mi podařilo dostat i do nároďáku, jsem posbíral spoustu zkušeností. Hrál jsem s fantastickými hráči a další nastupovali proti mně. To člověku dá vždycky strašně moc. Věřím, že mě to posunulo a zlepšil jsem se.
Před návratem do Liberce jste zvažoval i jiné nabídky. Nelákalo vás zkusit to ještě v cizině?
To víte, že mě to lákalo. Je totiž vždycky hrozně těžké dostat se z domácí ligy do zahraničí. Tím, že jsem se teď rozhodl vrátit zpátky do Čech, tak do budoucna jsem si to zase trošku zkomplikoval a udělal si to těžší. Nicméně kvůli rodině a situaci, ve které jsem se nacházel, jsem věřil, že je to nejlepší krok, který jsem mohl udělat a za tím si pořád stojím. Teď se budu snažit odvést co nejlepší práci v Liberci a do budoucna uvidím, jestli se do ciziny ještě podívám nebo už ne.
Každopádně výstupní klauzuli po sezoně využít můžete.
Je to tak. Ještě se nechci zahraničí vzdát úplně. S Filipem Pešánem jsme se tedy domluvili a on mi vyšel tímhle krokem vstříc. Uvidím po sezoně, jestli by byl o mě v zahraničí zájem a jak já sám na tom budu. Jestli budeme s rodinou někam ven ještě chtít.
„Uvidím po sezoně, jestli by byl o mě v zahraničí zájem a jak já sám na tom budu.“
Máte představu, kde v cizině byste si případně ještě rád zahrál? Rusko už to asi nebude…
Rusko už určitě ne a Amerika už je pro mě asi taky uzavřená kapitola. Je tady ale spoustu kvalitních lig po Evropě, ať už je to Finsko, Švédsko nebo Švýcarsko. Nemám ale vyloženě vybranou zemi, záleželo by asi na konkrétní nabídce. Všechny tři z těch zemí mají kvalitní ligy a všechno jsou to krásné země, které bych určitě rád viděl. Uvidíme, jak to dopadne.
Minimálně nadcházející sezonu však strávíte v Liberci. Sledoval jste jeho výkony, i když jste hrál jinde?
Sledoval jsem ho hodně a byl jsem i v kontaktu s klukama. Občas jsem si napsal také s trenérem Augustou. Věděl jsem, jak se jim daří a čím si prochází. Celou dobu jsem jim fandil a přál úspěch. Jsem rád, že jsem se teď vrátil do takového známého přátelského prostředí.
Ronald Knot | Foto: hcbilitygri.cz
V Liberci jste navíc prožil snad nejlepší roky vaší kariéry. Věříte, že na osobní i týmové výkony dokážete navázat?
Je to tak. V Liberci jsem prožil pravděpodobně dva nejlepší roky v kariéře. Byl jsem tady strašně spokojený, ať už po hokejové tak lidské stránce. To byla také jedna z věcí, která mi teď hodně pomohla při rozhodování kam jít. Liberec byl pro mě volbou číslo jedna. Doufám, že navážu na to, kde jsme tady skončili.
Vy osobně máte patřit mezi hlavní tahouny mužstva. Těšíte se na tuto roli?
Samozřejmě se těším a role se nezříkám. Vím, co se ode mě čeká. Já teď budu dělat všechno pro to, abych se připravil na sezonu a odváděl výkony, které se ode mě očekávají.
„Role se nezříkám. Vím, co se ode mě čeká.“
Jak se vám zatím jeví síla libereckého týmu?
Myslím si, že je to super. Spoustu kluků, kteří tady jsou, si pamatuji ještě ze svého působení. Tým se vhodně doplnil. Budeme se snažit hrát co nejlepší hokej a já věřím, že nám to přinese dobrý výsledek.
Uplynulou sezonu jste si prodloužil vaší první účastí na světovém šampionátu. Jak turnaj s odstupem času hodnotíte?
Strašně jsem se na mistrovství chtěl podívat. Po sezoně v Americe jsem si říkal, že bych si trošičku spravil chuť. Jsem rád, že se mi to povedlo, byť jsem odehrál nakonec jen čtyři utkání. Byla to super zkušenost a byl bych rád, kdyby se mi někdy v budoucnu zase podařilo do toho týmu dostat.
Nejlépe hned příští rok, že? Šampionát v Praze je asi velkým lákadlem…
Nehraju hokej jen proto, abych se dostal na mistrovství, ale samozřejmě by to bylo hrozně fajn. Strašně rád bych se tam dostal, ale není to jeden z takových těch vrcholů nebo ne ten největší. Chci se hlavně soustředit na to, abychom odváděli dobré výsledky v Liberci. Ta dlouhodobá soutěž je strašně těžká. Mistrovství je jenom krátký turnaj, kde může hrát roli aspekt štěstí nebo neštěstí.
Před šampionátem jste si zahrál i na olympiádě. Nemrzí ale trochu, že vždycky když jste s reprezentací na vrcholové akci, tak to dopadne historickým neúspěchem?
Samozřejmě bych byl radši, kdybychom ze všech velkých akcí vozili medaile. Bylo by to hezčí a veselejší, ale bohužel. Jak jsem říkal, tady na těch turnajích je to, nechci říkat jenom o štěstí, ale hraje tam velkou roli. O úspěchu a neúspěchu rozhoduje jedno utkání, které když se nepovede, tak může být historický neúspěch. Naopak když se dvě utkání povedou, tak to může být zase historický úspěch. Je to strašně vrtkavé. Třeba letos na mistrovství jsme ztratili dva první centry, a to jsou věci, které speciálně takhle krátkodobý turnaj strašně ovlivní. Mrzí mě to, že jsme neuhráli lepší výsledek, ale tak to asi bývá a je to součást těchto krátkodobých turnajů.
„Budu dělat všechno pro to, abychom zase hráli ve vrchních příčkách.“
Vás mimochodem smůla doprovázela i dříve. Sotva jste se dostal do áčka Slavie, tak sestoupila. Pád jste zažil i s Chomutovem. Jste rád, že v Liberci to konečně klape?
Jo jo, je to pravda. V těchto klubech jsem si to opravdu vyžral až do konce. Kluci si pak ze mě dělali srandu. Když jsme se konečně s Libercem mohli dostat do play off, tak to zastavil covid a play off nebylo. Vypadalo to, že nosím smůlu (směje se). Ty dva roky to vyšlo na tým, kde jsem byl já. Teď budu dělat všechno pro to, abychom zase hráli ve vrchních příčkách, to jsou pak veselejší starosti.
Ronald Knot | Foto: hcbilitygri.cz
Share on Facebook
