Z náhradníka oporou! Z Číny sleduje Liberec, jeho příběh zaujal i v zámoří
Foto: iihf.com
(PEKING, od našeho zpravodaje) Původně ve slovenské nominaci neměl být. Pozvánku dostal na poslední chvíli, a to kvůli pozitivnímu testu jiného obránce Mária Grmana.
Mislav Rosandić si přesto ve slovenském týmu vybudoval důležitou pozici: v osmifinále proti Německu odehrál přes dvacet minut!
Na turnaji je potom se čtyřmi plusovými body nejlepším hráčem Slovenska. „Je to ale o týmu, ne o výkonu jednotlivce," říká skromně Rosandić po postupu přes Němce.
Souboj s obhájci stříbra byl v první třetině vyrovnaný, od druhé části byli Slováci jasně lepší. „Už při zápase s Lotyšskem jsme měli dobrou druhou třetinu. Jezdily nám nohy, tím jsme si vypracovali víc šancí a gólů," potvrzuje.
„Dneska to bylo o Paťo Rybárovi."
„Rozhodla určitě pevná defenziva. Navíc podpořená Paťem Rybárem, který nás podržel v klíčových chvílích," smeká Rosandić před výkonem Patrika Rybára, který ve třech zápasech na turnaji inkasoval pouze dvakrát.
Proti Němcům dokonce vychytal čisté konto. „Dneska to bylo o něm. My jsme se o Paťa opřeli a obecně měli pevnou defenzivou. Tohle je cesta i do dalších zápasů," myslí si Rosandić.
Z mladého slovenského týmu sršela výrazně větší energie než od zkušeného výběru Německa. „Já si ale nemyslím, že by to bylo tím, že má někdo mladší a někdo starší tým. Všechno jsou to špičkoví hráči, kteří se umí na zápasy připravit. Nemyslím si, že to bylo tím," tvrdí Rosandić.
Zároveň ale dodává: „Možná jsme to chtěli víc. Nebo si možná Němci mysleli, že to budou mít lehčí než ve skupině, nevím..."
„Hrajeme fakt podobný hokej jako na mistrovství."
Slovensko dalo na turnaji už třináct gólů a na jeho ofenzivní hokej se kouká hezky. „V útočném pásmu dostáváme volnost. Snažíme se hrát aktivně," potvrzuje Rosandić. „V defenzivě ale samozřejmě máme pokyny, které musíme dodržovat, abychom byli úspěšní. To je ta cesta."
Slováci navíc čerpají ze sebevědomí, které získali na posledním mistrovství světa. Tehdy svými výkony i výsledky příjemně překvapovali. „Asi ano. Hrajeme fakt podobný hokej jako na mistrovství," souhlasí Rosandić.
„Ale doufám, že zítra budeme proti Americe úspěšnější než na minulém mistrovství," připomíná čtvrtfinálovou porážku 1:6 z Rigy.
„Doufám, že zítra budeme proti Americe úspěšnější než na minulém mistrovství."
USA jsou na olympiádě nejlepším týmem po základních skupinách – a v osmifinále na rozdíl od Slováků hrát nemusely. „Doufám, že jsme si nějaké síly nechali i na zítra," přeje si Rosandić.
Určitě to bude atraktivní podívaná: američtí studenti hrají v Pekingu parádní hokej a je znát, jak jim sedí úzké kluziště. Malé hřiště ale v zápase s Německem svědčilo i Slovákům. „My jsme hráli podobný hokej i na mistrovství světa, kde přitom bylo široké kluziště. Snažíme se prostě hrát celoplošně tak či tak. Jen je to možná o trošku rychlejší," neshledává Rosandić velké rozdíly v týmovém stylu.
„Liberec? Celou sezonu se trošku trápíme, ale myslím, že v play off ukážeme zkušenosti, které máme."
Při rozhovoru zároveň překvapil, jaký přehled má o dění v Liberci. Z fleku vyjmenoval poslední výsledky a nejbližší soupeře Bílých Tygrů.
„Ano, ano. Sleduju to. Se Zlínem jsme sice prohráli, ale teď jsme vyhráli ve Vítkovicích. To byl důležitý zápas, protože jsou hned před námi v tabulce. Vím, že teď kluky na konci týdne čeká trip: Olomouc a Třinec. To budou důležité zápasy," fandí na dálku Liberci, který se po špatném startu do sezony začíná zvedat.
Že by konec dobrý, všechno dobré? „Snad ano. Celou sezonu se trošku trápíme, ale myslím, že v play off ukážeme zkušenosti, které máme," přeje si Rosandić.
Rosandičův příběh zaujal i zámořské novináře. Po zápase s Německem totiž od kanadského reportéra dostával otázky na svou životní a hokejovou cestu z rodného Chorvatska na Slovensko.
„Moje cesta není zrovna obvyklá, jako je u kluků z hokejových zemí. V Chorvatsku opravdu moc hokeje není. Možná o tom po konci kariéry napíšu knížku," usmívá se.
„Moje cesta není zrovna obvyklá, jako je u kluků z hokejových zemí."
Navzdory hokejově nezvyklému původu se dostal až na olympiádu.
„Když jste dítě, tak nikdy nepřemýšlíte nad tím, jestli je něco těžké. Prostě jdete den po dni a nekoukáte do budoucnosti. Žijete přítomností," vypráví. „Když si vzpomínám na své začátky, mám z nich jen dobré vzpomínky. Ty špatné už vybledly a moc si je nepamatuju. Navíc já se vždy snažím myslet pozitivně."
Samotné Chorvatsko má na olympiádu daleko, Rosandić se alespoň hrdě bije za Slovensko. „Znamená to pro mě hodně, hrát pod tímhle," ukazuje na státní znak uprostřed slovenského dresu. „Moje manželka je Slovenka. Nevím, jaká bude budoucnost, ale chtěli bychom bydlet na Slovensku."
Foto: iihf.com
Share on Facebook
