Za Galvasem dorazí brácha: S tátou mi zápasy komentují, směje se
Tomáš Galvas prožil premiéru na MSJ proti Norsku.
|
Foto: iihf.com
(GÖTEBORG, od našeho zpravodaje) Lukáš Galvas odehrál přes tisíc utkání v extralize, brácha Jakub se dostal do NHL a působí ve švédském Malmö. Za sedmnáctiletým bratrem Tomášem se tak přijede podívat na Silvestra. Nejmladší Galvas mezitím bude i proti Švýcarům vyvážet puky z obranné třetiny a s hlavou nahoře je rozdávat útočníkům…
„Na Vánoce jsem doma chyběl, ale mistrovství je přednější, potom to doženeme,“ říká s úsměvem obránce Tomáš Galvas.
Konec roku 2023 si užije na ledě. Divoké novoroční oslavy rozhodně nehrozí. „Nemáme to zatím v plánu, spíš se soustředíme na další zápas. Uvidíme potom, chtěl bych se vidět s bráchou.“
Starší Jakub hrál na dvou MS juniorů, Tomášovi je ale teprve sedmnáct, takže má klidně ještě dva šampionáty před sebou. V českém týmu je nejmladší. „Musím sbírat puky, není to ideální, ale beru to. Nevadí mi to,“ směje se.
„Matěj hraje hodně do těla, což já naopak ne. Hezky se doplňujeme, sedli jsme si.“
Proti Američanům odehráli ve třetí obraně teprve druhý zápas, s Matějem Prčíkem si ale vedli velmi slušně. „Vyhovuje mi to, Matěj hraje hodně do těla, což já naopak ne. Takže se hezky doplňujeme, určitě jsme si sedli,“ říká Galvas.
„Myslím, že to zatím byl můj největší zápas v kariéře. Snažím se hrát pořád stejně, občas si i dovolím zariskovat. Ale myslím, že když mám dobrý pohyb, tak to není zas takové riskování,“ říká stříbrný medailista z letního Hlinka Gretzky Cupu.
Skromně dodává, že si váží důvěry trenérů, a zároveň nepřeceňuje svá povedená střídání ze včerejška. Přitom byl u dvou vstřelených branek Česka: „Někdy je to spíš o štěstí.“
Možná tak mluví i kvůli výchově, kterou má od svých dvou vzorů. „Většinou si s bráchou a tátou zavoláme po zápase. Vždycky mi řeknou k zápasu, co jsem udělal dobře, a co už tolik ne,“ usmívá se. „Hlavně se snažím makat naplno.“
A protože brácha Kuba to má z Malmö jen 2,5 hodiny vlakem, zítra svého sourozence dorazí podpořit přímo do Göteborgu.
Foto: Martin Voltr
Do té doby stihla česká dvacítka dobrovolný trénink. Hráči čtvrté lajny, náhradníci i Tomáš jej ale měli povinný.
„Šlo o to, abychom si zabruslili, pracovali jsme i na střelbě. Amerika byla fakt těžkým soupeřem. Ale dá se tady hrát proti každému,“ hodnotí šikovný český bek.
Vyniká hlavně bruslením a hrou na puku. „Určitě mi pomáhá, že jsem si vyzkoušel extraligu. Tady je hokej rychlejší, v extralize jsou zase silnější hráči. Trochu jsem si na mistrovství ze začátku zvykal na tempo, ale myslím, že jsem se přizpůsobil a potom už to bylo lepší.“
Díky tomu, že je atletický typ, nepotřebuje v soubojích ani kila navíc. S Robinem Sapouškem a váhou 67 kilogramů jsou nejlehčími hráči na turnaji…
„Snažím se být rychlejší, aby mě nikdo nestihl dohrát. Když už se to stane, musím být dobře zpevněný,“ bere Galvas tuhle statistiku s úsměvem.
A ten košík? „To vůbec komplikace není. Aspoň blokuju střely a nebojím se do toho lehnout,“ užil si pozornost médií po tréninku.
Share on Facebook
