9 zásahů? Naposledy asi v přípravce, směje se Bartošák. Slaví první nulu
Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Premiérové extraligové nuly se dočkal vítkovický brankář Patrik Bartošák. Stalo se tak v utkání ostravského celku v úvodním duelu play out proti Karlovým Varům. Žádná těžká šichta to ale nebyla. Gólman Ostravanů musel zasahovat jen devětkrát. Víc střel na něj hokejisté Energie nevyslali. „Hráli jsme výborně do obrany. Klukům musím poděkovat a vyzvednout naši obrannou hru, protože bylo neskutečné, co jsme předvedli,“ říká Patrik Bartošák.
I díky němu tak mají Vítkovice téměř jistou záchranu. „Dá se to tak říct, ale šance dostat se do baráže tam teoreticky stále je. Nepřestaneme makat. Budeme se snažit vyhrávat dál. Nebudeme spoléhat na to, že jsme zachráněni. Že máme něco v kapse,“ tvrdí vítkovický gólman. „Kluci dobře ví, o co hrajeme. Nikdo nemá rád prohry. Nechceme jezdit na tripy a prohrávat. Nebude nic těžkého se motivovat,“ doplňuje.
První čisté konto v nejvyšší soutěži si připsal na jedenáctý pokus. „Pro celý tým je to povzbuzení, že to jde ubránit pod deset střel. To je něco, co se jen tak někomu nepovede. Myslím si, že nás to dokáže nakopnout do dalších zápasů. Dokázali jsme si, že umíme výborně odehrát defenzivní zápas. To by měla nula znamenat. Není jen moje, ale celého týmu. V defenzivě budeme daleko sebevědomější,“ myslí si Bartošák.
„Kolikrát dostanu víc střel za jednu třetinu než teď za celý zápas.“
Práce moc neměl, k nule mu stačilo chytit devět střel soupeře. Vzpomíná si, kdy naposledy měl v utkání takovou pohodu? „Možná v přípravce nebo v žákovských kategoriích. Kolikrát dostanu víc střel za jednu třetinu než teď za celý zápas. Musím hrozně naši vyzvednout obrannou hru. Odehráli jsme to zodpovědně,“ děkuje znovu svým spoluhráčům.
Jako sněhulák se však v brance necítil. „Karlovy Vary se občas dostávaly do tlaku, jen nestřílely. Nohy jsem měl zahřáté celou dobu. Nemrzl jsem, byl jsem v zápřahu. Akorát na mě střely bohužel nechodily, nebo možná bohudík,“ usmívá se. O to těžší bylo soustředit se. „Když člověk nevidí deset, patnáct minut střelu, není ideální se na ni připravit. Kluci mi hodně pomohli. Žádná ošemetná situace tam nenastala,“ pokračuje dvaadvacetiletý brankář.
Sazebník pokut ve vítkovické kabině určitě pamatuje i na první vychytané čisté konto „S kluky jsem se o tom ještě vůbec nebavil. Určitě mi to ale připomenou. Nějaké číslo určitě nastane. Dostat pokutu za nulu je ale daleko příjemnější než být trestaný ligou,“ odpovídá Bartošák na připomínku ke shození helmy v nedávném utkání proti Třinci.
Dvougólový Hovorka: Play off? Tak blízko a přece tak daleko
Zápas Vítkovic s Karlovými Vary dlouho nudil. Domácí měli více ze hry, jenže se nemohli prosadit. „Popravdě jsem to čekal. Bylo na nás vidět, že pro nás má tento zápas velkou cenu. Byli jsme strašně svázaní. Nešly nám ruce ani nohy. Hráli jsme strašně opatrně. Od druhé třetiny jsme ale zlepšili pohyb, přišly šance a ty jsme využili,“ říká Marek Hovorka.
Právě jeho přesilovkový zásah v čase 28:42 Ostravany vysvobodil ze střelecké nemohoucnosti. „Už předtím tam byly náznaky, první gól mi tam prošel šťastně nad beton vedle lapačky,“ popisuje svůj důležitý gól. „Pro nás to byl strašně psychicky těžký zápas. Ne tak fyzicky jako psychicky. Jsme moc rádi, že jsme to zvládli a jsme blízko záchraně,“ raduje se.
Záchranu mají vítkovičtí hokejisté prakticky jistou. Už v pátek si na ledě Litvínova mohou zajistit definitivní klid. „Věděli jsme, že tato výhra nás může posunout úplně někam jinam, což se splnilo. Nechci křičet, že jsme zachráněni, protože tam stále teoretická šance je. Všichni si ale umíme spočítat, že je tam velká pravděpodobnost záchrany,“ uvědomuje si jedenatřicetiletý útočník.
Vítkovické stále v koutku duše mrzí krutá domácí porážka s Libercem, kvůli které tým přišel o šanci zahrát si play off. „Ještě to není pryč. Je to čerstvé a strašně nás to mrzí. Fakt jsme to pohnojili. Byla to velká škoda. Vedli jsme 3:0... Nemůžeme doma dostat šest gólů, na pět branek musíme vyhrát. Konec jsme pokazili. Sezona se nedá zachraňovat v posledních pěti, šesti kolech. To nejde. Byli jsme tak blízko a přeci tak daleko,“ dodává na závěr Marek Hovorka.
Share on Facebook
