Srdce v kalhotech je k ničemu
Kladenský Vagnerplast letos čeká těžký úkol. Klub se chce v nejkratší možné době vrátit mezi elitu, ovšem během léta doznal jeho kádr mnoha změn. Řada hráčů se rozloučila, někteří naopak přišli. Nejzvučnější posilou zřejmě bude Josef Zajíc, který se domů vrátil po dlouhém angažmá v Německu. Vyhlášený bojovník by se Kladnu na jaře moc hodil. Jenže nebyl k mání. Možná právě dravci Zajícova typu chyběly tehdy Kladnu nejvíc. Ale jeden ostřílený harcovník s buldočí vůlí nic nezmůže. "Pokud nedáme do hry srdce a neporoveme se o každý výsledek, bude to k ničemu," tvrdí útočník, který si na podzim 1993 připsal do soukromé kroniky také dva reprezentační starty.
Můžete vysvětlit důvody, proč jste se zrovna letos, po sestupu z nejvyšší soutěže, vrátil do Kladna?"S klubem jsem se domluvil na podmínkách, které mi vyhovovaly. Už jsme o tom mluvili delší dobu, jenže předtím jsem necítil skutečný zájem. Pořád to nebylo on. Vedení by mě asi chtělo, ale nabízelo smlouvu, která mi nevyhovovala. Možná právě sestup z extraligy zpříčinil změnu postoje. Za sebe říkám, že mám z toho radost. V Německu jsem pobýval sám, bez rodiny. I proto jsem se chtěl vrátit."
Nevadilo vám, že Vagnerplast letos hraje druhou nejvyšší soutěž? Z německé DEL je to přece jen dost velký sešup dolů...
"Takhle to neberu. Vím, do čeho jdu, záleželo jenom na mě a na dohodě s klubem. Doma je doma. Samozřejmě, extraliga by byla lákavá. Ale takhle mám aspoň motivaci. Moc stojím o to, abych si nejvyšší soutěž co nejdřív zahrál. Kladno musí honem zpátky, to je jasné."
Vaše mužstvo je favoritem první ligy, což ovšem zároveň přináší dost velký tlak. Jste na něj připraveni?
"Musíme být! Kamkoli přijedeme, tam se na nás zaměří. Je to podobné, jako když někam vyrazí Sparta. Všichni se nažhaví a udělají všechno, aby vyhráli. Jenže my si s tím musíme poradit. Máme obrovský cíl a zavazující povinost."
Měl jste na jaře informace o tom, co se s hokejovým Kladnem dělo?
"Jen zprostředkovaně. Koukal jsem se na televizi, celkem jsem tušil, jak je na tom Kladno herně. Ale co bylo v kabině a uvnitř týmu - to jsem samozřejmě nevěděl. Na to potřebujete být v mančaftu. Takže jsem neměl ponětí o tom, co kladenský hokej trápí, čím zrovna pochází, jak na tom je po stránce, která není na první pohled patrná."
Jaký zatím máte dojem ze současného mužstva?
"Kluky jsem poznal během letní přípravy. Hodně hráčů odešlo, místo nich tu jsou noví, kteří mají chuť za Kladno bojovat. Zatím nám to klape, i když výsledkově ještě nejsme stoprocentní. Myslím, že jsme dobře fyzicky připraveni. Ale psychika - ta se teprve odhalí. Prověří nás porážky a nečekané komplikace. Uvidíme, jak budeme reagovat v období, kdy se třeba nebude dařit."
Cítíte po návratu z Německa větší chuť do hokeje?
"Určitě. Tam jsem byl cizinec. Všechno mi připadalo chladnější, odměřenější. Vždyť víte, jak se lidé dívají na člověka odjinud. Nikdy to není tak vřelé jako doma, kde všechny znáte. V Kladně budu prožívat úplně jiné emoce. Navíc je cítit, že město žije hokejem. To jsem v Německu nevnímal. Minulý týden jsem byl na besedě v sociálním ústavu a paní ředitelka se mě hned zeptala, jak to, že jsme jenom remizovali v Kadani. Řekli byste - obyčejný výsledek. Ale pro lidi z Kladna je to důležité. A to se mi líbí. Všichni u nás hokej sledují. Ten náš jediný úkol dostat se do extraligy je tím pádem ještě složitější."
V Německu jste poznal trochu jinou soutěž. Co soudíte o její kvalitě?
"U nás je spousta chytráků, kteří DEL snižují a tvrdí, že nemá úroveň, aniž by viděli aspoň jeden zápas. Přitom je to úplně jinak. Ta liga má ohromnou systémovou organizaci. Hokej je zaměřený na defenzivu a prosazují se tam především Kanaďané, protože ti mají v sobě důrazný styl. Jdou za každým pukem, hrají s maximálním zaujetím."
Myslíte si, že právě tohle chybí našim hokejistům k tomu, aby jich v DEL nastupovalo víc?
"Přesně tak. Němci o nás vědí, že hokej umíme. Ale naši hokejisté nejsou takoví profesionálové. Často se na něco vymlouvají. Jednou nejsou hokejky, podruhé je špatná taktika, potřetí někoho něco bolí. Nechci mluvit konkrétně, ale celkově vzato nemáme tak valný kredit jako Kanaďané. Ti si vybudovali pozice a Češi je museli vyklidit."
Vy jste na poslední štaci v Oberhausenu válel společně s Jergušem Bačou. Stali se z vás přátelé?
"Hodně jsme se sblížili, Jerguš je fajn kluk. Vytvořili jsme tam partu krajanů ještě s Petrem Guldou, který žije v Německu dlouho, ale pochází ze severu Moravy. Vždycky je příjemné, když venku nejste úplně sami.
Oslavil jste s Bačou titul mistra světa, který získal na jaře ve Švédsku?
"Jenom jsme si zavolali. Popřál jsem mu hodně štěstí. S klukama v Kladně padl na Jergušovu počest sud piva. Osobně mu pogratuluju, až ho zase uvidím."
V jakém stavu jste našel český hokej po takové době odloučení?
"Nemohu sloužit, zatím nevím. V kladenském dresu jsem stihl pouze dva zápasy, takže na hodnocení je brzy. Ale pár věcí se změnilo, samozřejmě. Třeba kladenský zimák. Máme nový led, stadion prošel úpravami, moc se mi tu líbí. Město se do toho dalo, takže bych řekl, že místní hokej znovu zvedne hlavu."
Máte dojem, že ještě funguje termín "kladenské srdíčko", o němž s oblibou mluvil někdejší kouč Eduard Novák?
"Něco na tom bude. I když je to těžké. Hráči se mění, jdou za lepšími podmínkami, takže ta oddanost ke klubu poněkud mizí. Ale ti, co zůstali, by měli mít kus klubového vlastenectví v sobě. Bez něho to nejde."
Bude právě tahle vlastnost znovu kladenskou předností?
"Věřím tomu! Když máte srdce v kalhotech, je to k ničemu. Každý z nás v sobě musí najít odvahu a chuť porvat se o výsledky, nechat na ledě něco víc. Pak to bude dobré znamení, že jdeme správným směrem."
Share on Facebook
