Dvoustovkař Šimánek: Byl jsem malinko dojatý
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Byl to večer hradeckého kapitána i jeho první formace. Jiří Šimánek proti Plzni nejdřív zařídil vyrovnání těsně před první sirénou, které se pro další průběh zápasu ukázalo jako klíčové. Na správném místě byl i patnáct minut před koncem zápasu, kdy se mu na druhý pokus s odrazem o brankáře podařilo zpečetit skóre utkání. A právě tahle branka znamenala pro lídra kabiny Východočechů dvoustý extraligový zásah do černého!
Do kabiny tak podle tradice přispěje nějakou tou pochutinou. „Samozřejmě bude svačina. Nejdřív bude Slovy (Tomáš Slovák), protože jsme porazili Plzeň, pak asi přijdu na řadu já,“ nezapomíná Šimánek na svého kolegu – obránce z první formace, který ještě loni oblékal právě dres indiánů.
A jak sám jubilant vnímal situace, které vedly ke vstřelení gólu? Hlavně ten první výrazně změnil – jak potvrdil i plzeňský kouč Michal Straka – obraz hry po zbytek zápasu. „U gólu na 1:1 jsem viděl, že zbývalo nějakých sedm vteřin do konce, když jsme střídali. Pak jsme otočili hru dopředu, přišla dlouhá nahrávka, ale nevěděl jsem, jestli to byl gól, nebo ne. Alespoň jsem se mohl radovat dvakrát,“ usmívá se dobře naladěný Šimánek. Rozhodčí se dlouho radili, jestli puk stihl zasunout za brankovou čáru ještě před sirénou.
Hradecký kapitán dobře věděl, že všechno mohlo dopadnout jinak, kdyby anulování náskoku indiánů nepřišlo ještě před přestávkou. „Druhá půlka první třetiny od nás nebyla dobrá. Koledovali jsme si o gól. Bylo dobře, že jsme šli do šaten za vyrovnaného stavu. Důležitý byl celkový výstup z třetiny,“ přidává svoje hodnocení důležitosti prvního, vyrovnávacího gólu.
Mountfield pak skóre otočil a Šimánek se radoval znovu. Svou druhou trefu se nebojí ocejchovat jako šťastnou. „Měl jsem při té dorážce trošku štěstí, bylo to o gólmana, ale takové góly platí.“ Právě tahle trefa byla jubilejním 200. gólem hradeckého kapitána v tuzemské nejvyšší soutěži. „Byl jsem malinko dojatý. Už při prvním gólu jsem říkal Kudrnkovi (Jaroslavu Kudrnovi), ať mi vezme puk, že příští branka je dvoustá. Jsem rád, že to bylo takhle brzo,“ oddychuje evidentně dobře naložený útočník.
Byl by ale nerad, kdyby současná hodnota ve statistikách už neměla dojít žádné změny. „Doufám, že ještě nějaký rok hrát budu a že se dočkám třeba i dvoustého padesátého gólu,“ přál by si.
Musíme konečně zabrat venku. Nevycházejí nám začátky
Vyjma Šimánka se v utkání dvakrát prosadil také Tomáš Mertl, který už je nejlepším střelcem soutěže, po dvou asistencích přidal poslední člen první útočné formace Jaroslav Kudrna. „Jsme v mužstvu od toho, abychom nějaký ten gól dali. Máme hodně času na ledě, takže týmu musíme takhle pomoct. Vypracovali jsme si řadu dalších šancí a konečně jsme taky proměnili nějakou tu přesilovou hru,“ má jasno Šimánek o zlomových momentech pátečního zápasu.
Důležitá podle něj ale byla i ubráněná početní nevýhoda na konci druhé a začátku třetí periody, kterou musel Hradec snést těsně po snížení Kratěny ve 39. minutě. „Určitě to bylo klíčové, protože ke konci prostřední části jsme hloupě dostali gól do šatny právě na 3:2. Bylo podstatné, že jsme začátek další třetiny uhráli bez inkasování. Když jsme přidali čtvrtý gól, bylo to už dobré,“ říká Šimánek.
Po plzeňské Škodovce čeká jeho celek v neděli další automobilka, tentokrát ta mladoboleslavská. Středočechům se poslední dobou nedaří (a doma už vůbec), jenže Mountfield na tom venku taky není úplně dobře. „Musíme konečně zabrat a přivést nějaké body. Venku nedáváme moc gólů, to budeme muset zlepšit. Musíme chodit před brankáře jako proti Plzni, kdy jsme měli hodně dorážek, které venku zatím chybí. Nevycházejí nám začátky a pak to zbytečně doháníme,“ má jasno o nastolené taktice pro zápas v Mladé Boleslavi kapitán Hradce Králové.
Sestřih utkání Hradec Králové – Plzeň
Share on Facebook
