Hořký návrat po operaci srdce. Zranění mi zavřelo cestu do extraligy, říká smolař Petr Punčochář
Foto: hcmotor.cz
Těžkými chvílemi si musel projít obránce Petr Punčochář, jemuž lékaři před dvěma lety diagnostikovali potíže s aortou. Zdálo se, že už k vrcholovému hokeji nenačichne. Jeho velkým snem ale bylo naskočit zpátky do extraligového kolotoče. A za tím odhodlaně šel. Loni podepsal smlouvu ve Vítkovicích, jenže hned na startu soutěže přišlo další nepříjemné zranění. "Bylo to psychicky hrozně náročné. V podstatě mi to zavřelo cestu do extraligy," uvědomuje si zkušený zadák v rozhovoru pro hokej.cz.
To nejhorší měl Petr Punčochář za sebou. Alespoň se tak zdálo. S ohromnou radostí se v uplynulé sezoně připravoval na velký extraligový návrat, jenže v ostravském celku sehrál pouhá tři utkání. Hned na startu soutěže totiž přišla další komplikace v podobě zranění. A Punčochář tak byl znovu týdny mimo hru. "Dostal jsem pukem do kotníku, měl jsem díru v podstatě až na kost. Hojilo se to více než měsíc. V polovině září jsem se zranil a naskočil zase až v listopadu," prozrazuje jednatřicetiletý hokejista.
Především pro jeho psychiku to nebylo zrovna příjemné. "Bylo to pro mě hodně těžké, po operaci jsem se totiž od prosince nepřetržitě připravoval, abych dohnal roční manko. Bylo to na psychiku opravdu náročné, že jsem měsíc a půl nemohl zase trénovat. Ale dál jsem věřil, že budu hrát," pokračuje Petr Punčochář, jenž se vzápětí rozehrával v prvoligovém Havířově. "Líbilo se mi tam po všech stránkách. Dobrá atmosféra i parta kluků, opravdu skvělé na rozehrání," pochvaluje si angažmá ve Slezsku.
Nakonec ale hájil barvy AZetu až do konce sezony. "Původní domluva zněla, že se tam půjdu pouze rozehrát, ale trenér pak bohužel neprojevil zájem a zůstal jsem v Havířově," popisuje Punčochář, který před startem nové sezony zakotvil v jihočeském Motoru. "Jak jsme hráli proti Českým Budějovicím, tak už tam byl Petr Rosol, pod kterým jsem hrával v Litvínově. Bavili jsme se, že by měl o mě zájem. To mě potěšilo. Věděl jsem, že Vítkovice zájem nejspíše mít nebudou, a navíc mi skončila smlouva."
A další nabídky z extraligových celků nepřišly. "Ještě v prosinci mne Vítkovice nabízely dalším mančaftům. Něco se rýsovalo, ale nic z toho nakonec nevyšlo. Rok jsem nehrál a pak jsem byl půl roku zraněný, takže se ani nedivím, že o mě nebyl zájem. Nikdo nemohl vědět, co má ode mě očekávat. Byl jsem tedy rád za nabídku z Českých Budějovic," říká Punčochář, který se tak vrací domů na jih Čech. "Je to první rok v seniorské soutěži, kdy budu bydlet doma a na tréninky a zápasy dojíždět," culí se.
"Je to opravdu příjemná změna, že budu bydlet doma. Vždycky jsem to měl nastaveno tak, že jsem v srpnu odjel a domů se vrátil zase až na konci sezony. Radost má určitě i rodina, že se nemusí stěhovat," přiznává Petr Punčochář, kterého výsledky Motoru z loňské sezony v příchodu neodradily. "Věděl jsem, že tým je úplně jiný, přišla spousta nových hráčů. Měl jsem zprávy, že to tady funguje dobře. Loni byla na klucích nějaká deka, protože mančaft špatný neměli. Letos to bude lepší!" věří.
Stále má však v hlavě nepovedený návrat do extraligy, který si před časem po operaci srdce vysnil. "Pořád to ve mě je, chtěl jsem se vrátit do extraligy. Jenže to, že přišlo tak brzy zranění, mi asi zavřelo dveře do extraligy," smutní důrazný obránce, jehož hlavním cílem je teď hlavně zdraví. "Chci, aby se mi vyhýbala zranění a abych taky pomohl týmu co nejvíc," prozrazuje táborský rodák, který na závěr chválí i fanoušky Motoru. "Hokej mají rádi a zasloužili by si více než první ligu," má jasno Punčochář.
Share on Facebook
