Jestli mi věříte, pojedu, říkal Kratěna trenérům. A derby patřilo Plzni
Foto: Milan Podpera, hcskoda.cz
První západočeské derby nabídlo napínavou bitvu. Domácí Energie díky gólu ze třinácté minuty dlouho sahala po všech bodech, ale plzeňským indiánům se v 49. minutě podařilo vyrovnat a nakonec se radovala i ze dvou bodů, neboť v nájezdech zazářil kapitán Ondřej Kratěna (na snímku).
Ačkoli se souboje rivalů z Plzně a Karlových Varů těší velké popularitě, návštěvnost byla takovým malým otazníkem před samotným zápasem. Protože se jednalo o souboj dvanácté Škody s poslední Energií. Ale atmosféra byla vynikající a do KV Arény si našlo cestu přes čtyři tisíce fanoušků.
Kuriozitou bylo v úvodu hned něco nečekaného. Varům se nepodařilo přemluvit multimediální kostku nad ledem k poslušnosti, a tak se jelo hodně old-schoolově. Při každém přerušení se hlásil odehraný čas a nad trestoměřiči byla snad papírové počitadlo, na kterém vždy jeden z nich překulil jednu kartičku dopředu, aby ukázal, kolik času už je za účastníky.
„Mně to bylo celkem jedno, protože nám čas na střídačce říkali trenéři. A tak jsem to moc neřešil. Nemyslím si, že nás to nějak ovlivnilo,“ nedělal si z toho hlavu Lukáš Pulpán. Více ho trápila hra jeho mužstva. Jako už tolikrát se Plzeň dostávala sama do pastí složitosti, které vzhledem k těžké hlavě spojené s neuspokojivými výsledky, řešila velice kostrbatě a často s notnou dávkou štěstí.
„Výhra je vybojovaná,“ začal hodnocení samotného duelu. „V naší formě tam pořád něco vymýšlíme. Místo toho, abychom hráli jednoduše a chodili si pro puky, tak hrozně málo střílíme. O přestávce jsme si to zase řekli a ve druhé třetině už to bylo lepší. Ale pořád je to málo.“
Tohle z kabiny indiánů nezaznívá poprvé. Ani podruhé nebo potřetí. „Musíme prostě dělat to, co si řekneme. Pořád si to opakujeme, ale ty samé chyby se stále objevují. Každý hráč musí začít u sebe, plnit to, co má, hrát zodpovědně vůči mužstvu a co nejméně chybovat. Pořád dostáváme góly z předbrankového prostoru, tam nehrajeme důrazně, jenom kolem soupeřů jezdíme a souboje neukončujeme. Jak jsem říkal, každý musí začít od sebe – to je jediná cesta!“
Jako největší důkaz slov Lukáše Pulpána byl jeho gól. Jednoduchá situace. Tomáš Vondráček vystřelil bekhendem, jeho jmenovec Závorka betonem vyrazil před sebe a plzeňský bek dorazil a v 49. minutě vyrovnal. „Snažil jsem se to jen trefit nahoru,“ vyprávěl Pulpán.
Utkání šlo nakonec do prodloužení, ve kterém si oba týmy zahrály v početní výhodě. Nejprve to byla Plzeň, jež téměř zápas ukončila. Kdyby býval kapitán Kratěna trefil prázdnou bránu. „To byla moje chyba, to se nesmí stávat,“ vypálil bez vytáček na otázku, co se tam v inkriminovanou půlsekundu nepovedlo. A když si i domácí Vary zahrály ve výhodě jednoho muže v poli, nakonec gólu docílily. Ale až po uplynutí dodatečných pěti minut. Nicméně Pulpán poukázal i na tuhle situaci jako problémovou. To byl zrovna ten náš příklad, kdy jsme nehráli jednoduše a nestříleli puk pryč, ale zbytečně vymýšleli.“
V samostatných nájezdech se nejprve ujala Energie vedení, když Mullane vyzrál na Machovského, ale to bylo od domácích všechno. Hostující gólman zavřel klec a dalších 6 nájezdů chytil. Na druhé straně se činil Kratěna, který jel celkem třikrát. Pokaždé Závorku překonal, ale jednou se puk vykutálel těsně vedle tyčky. „Měl jsem pokaždé vymyšleno, co udělám, a věřil jsem si. Říkal jsem trenérům, že pokud oni věří mně, že pojedu,“ doplnil kapitán vítězů Ondřej Kratěna.
Share on Facebook
