Můžu být jednička, chce Bednář dokázat trenérům. Zazáří v parádní výstroji?
Foto: Pasi Mennander
Poté, co účast na mistrovství světa odřekl Nick Malík, je hlavním favoritem na pozici brankářské jedničky české dvacítky Jan Bednář. Předurčují ho k tomu zkušenosti z reprezentace, české extraligy a za poslední rok i juniorské soutěže v Kanadě.
Bednář chytal doma až do loňského šampionátu, byť ten absolvoval pouze v roli trojky. Potom se uchytil v quebecké lize, kde ve druhé polovině loňské sezony i na podzim té letošní odchytal shodně po 19 zápasech.
V Edmontonu by teď měl tvořit elitní brankářský tandem s Jakubem Málkem. Jak si čas rozdělí, to je zatím ve hvězdách. Karlovarský odchovanec ale určitě několik startů dostane a můžeme bezpečně říct, že pro případný úspěch od něj budou Češi potřebovat fantastické výkony.
Řešili jste s trenéry, jak byste měli mít mezi brankáři rozložené role?
Nějaké rozhovory jsme samozřejmě měli, ale nikdo nevíme, kdo bude do turnaje nasazený jako jednička. Já se tím upřímně ani nechci moc zaobírat, protože pak by mi to akorát zatěžovalo hlavu. Chci se akorát soustředit na každý trénink a dokázat trenérům, že právě já můžu být tou gólmanskou jedničkou. Jak to potom nastaví oni, to už bude jejich rozhodnutí.
„Nejsem v pozici, kdy bych k tomu mohl něco říkat nebo to odsuzovat. Bylo to jeho rozhodnutí, je třeba to respektovat.“
Určitě by vám k tomu mohlo pomoct i odřeknutí Nicka Malíka. Jaký na něj vůbec máte názor?
Dovnitř do toho nevidím a upřímně jsem se o to ani nezajímal. Pro mě se ta situace nějak výrazně nezměnila. I kdyby tady Nick byl, tak bych se pořád snažil bojovat o místo prvního gólmana. Nejsem v pozici, kdy bych k tomu mohl něco říkat nebo to odsuzovat. Bylo to jeho rozhodnutí, je třeba to respektovat.
Za podzim jste odchytal devatenáct utkání quebecké ligy, což je slušná porce. Cítíte se dobře?
Z osobního hlediska se cítím dobře. Jak říkáte, zápasů jsem odchytal celkem dost, takže zápasové vytížení mám. Teď pro mě bude důležité, abych se stejně jako ostatní kluci na turnaj dobře připravil. Když nastoupím do nějakých zápasů, abych byl týmu schopný pomoct.
V Kanadě zatím nechytáte ani rok a předtím už jste prošel i českou extraligou. Dělalo vám potíže přeorientovat se zpátky na juniorský hokej?
Trochu těžké to bylo. Na malém hřišti je to úplně jiný sport, když to tak řeknu, a je tam spousta vynikajících hráčů. Musel jsem si na všechno zvykat, ale v Kanadě mám výbornou rodinu, která se o mě stará perfektně. Z tohoto pohledu pro mě bylo na začátku všechno jednodušší, když mi se vším pomáhali. Taky jsem se zdokonalil v angličtině. Nemám si tady na co stěžovat.
Vážně je pro vás hokej na úzkém ledě úplně jiný sport? A nemohla by to být vaše výhoda v boji o místo v bráně, když Jakub Málek i Daniel Král chytají doma?
Jestli je to výhoda, to si můžeme říct až po turnaji. Někdo to tak třeba vnímat nemusí, ale můj názor je takový, že to je úplně jiný hokej. Mně už to teď asi vyhovuje víc, musel jsem změnit svůj styl chytání. Nemůžu lítat ze strany na stranu a doufat, že mě to trefí. Je to daleko víc o úhlování, vykrývání střeleckého úhlu. Jak je všechno blízko u sebe, musím být pořád soustředěný a připravený na to, že odkudkoliv může přijít střela.
„Velký palec nahoru pro CCM, protože ta výstroj vypadá skvěle a nemůžu se dočkat, až v ní budu chytat nějaký zápas.“
Pro šampionát jste dostal parádní výstroj v národních barvách...
Za mě je to úplně skvělé. Psal jsem si s jedním klukem z CCM a on mi poslal pár návrhů, jak by ta výstroj mohla vypadat. Akorát jsem si jeden vybral a oni se o všechno postarali. Velký palec nahoru pro CCM, protože ta výstroj vypadá skvěle a nemůžu se dočkat, až v ní budu chytat nějaký zápas.
Česká veřejnost už dlouho řeší „nového“ lva, ale vám evidentně nevadí, když ho teď máte úplně všude...
Nevadí, je to znak českého hokeje. Pro mě je čest nosit českého lva na prsou. Pokaždé, když můžu jet na nároďák, rád pojedu. A to, že si můžu vybrat nějakou výstroj a dát si na ni, víceméně co chci, je příjemná část hokeje.
Foto: Ondřej Kalát
Myslíte, že by vám mohla pomoct zkušenost z loňského mistrovství, přestože jste neodchytal ani minutu?
Byl jsem tady jako trojka, ale všechny zápasy jsem viděl naživo a trochu vím, co od toho čekat. Jak by to mohlo být rychlé. S trenérem gólmanů můžeme koukat na videa ze zápasů, materiálů pro přípravu máme dost. Pak bude potřeba je akorát využít a věřit si, že můžete uspět.
Chtěl byste nastoupit do prvního utkání se superfavorizovanou Kanadou, nebo byste spíš její sílu radši pozoroval zase jen z tribuny?
Těžko říct (usmívá se). Jako gólman chcete chytat každý zápas... Jak už jsem říkal, to je na trenérech. Snažím se jenom předvádět to nejlepší na trénincích a jak potom rozhodnou trenéři, to už je jejich rozhodnutí.
Mluví se o tom, že po dlouhé době by síla české reprezentace mohla být v obraně. Souhlasíte?
Kluci obránci hrají výborně v klubech a já doufám, že si to přenesou i na mistrovství světa. Nevím, jak bude vypadat sestava, nechci se do toho vůbec plést. Pro nás je důležité připravit se na každý další zápas, abychom nebyli překvapení, že to je moc rychlé nebo moc tvrdé. Abychom od první minuty hráli tak, jak máme.
Share on Facebook
