Nebyl to výkon play off, uznává Forman. Pöpperle si tlak nepřipouští
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
6. ledna se Sparta se Zlínem utkaly na ledě pražské O2 arény poprvé v sezoně, necelý měsíc došlo na další duel. A byl svým způsobem podobný. Ačkoli zatímco po Novém roce vyhráli domácí 4:2, tentokrát došlo na nájezdy. A zase se radoval tým trenérů Jandače s Motákem. Nicméně klidně mohli uspět i hosté. "Myslím, že můžeme být rádi za dva body. Vzadu jsme trošku hořeli. Soupeře jsme pouštěli do šancí a odevzdávali mu puky," konstatuje brankář Tomáš Pöpperle.
Pražané si připsali osmou výhru v řadě a s přehledem kontrolují stříbrnou pozici. Nicméně Spartě tentokrát přece jen chyběla jiskra, moment překvapení. A také koncentrace. "Ten zápas asi diváky moc nenadchnul. Z obou stran nic extra. Máme co zlepšovat, nebyl to výkon pro play off. Ale na druhou stranu jsme vyhráli a to je důležité," hlásí Miroslav Forman.
Důrazný útočník měl na úspěchu velký podíl. V 11. minutě otevřel skóre, pak ho při nájezdech uzavřel vítězným pokusem. Domácí mohli rozhodnou už během normální hrací doby, zejména třetí dějství bylo v jejich podání docela solidní. Ovšem Sparta někdy až moc hrála na krásu. Kombinace pak končily u Kašíka, případně mimo ideální palebné pozice. "Je to možné, i trénink občas vypadá tak, že si to házíme do prázdné. Ale každý zápas je jiný, ne vždycky se to povede," usměje se Forman.
„Mohou si říkat, co chtějí. Já se to snažím nevnímat.“
Sparťané dopředu věděli, že je nečeká snadná šichta. Minulý týden se nadřeli s houževnatou Olomoucí, teď sváděli souboje s tradičně pevnými zlínskými šiky. "Oni hrají pořád stejně. Jsou zarputilí, já v tom neviděl žádnou změnu," povídá útočník, z něhož by měl radost Pavel Wohl. Proslulý sparťanský trenér trpěl na hráče, kteří se dokázali zakousnout, dohrát soka. Rozdat rány u mantinelu, ale také být produktivní. Forman prodělal poslední dobou výrazný herní vzestup. "Daří se celému týmu, pak to jde i jednotlivcům," říká možná až moc skromně.
Tenhle pracant je na ledě vidět, srší energií. Je mu v podstatě jedno, koho má vedle sebe v útoku. Poslední dobou naskakuje ve formaci s Klimkem a Hlinkou, předtím byli jeho parťáky Buchtele a Přibyl. "Všichni jsou výborní hráči, tady ať hrajete s kýmkoli, dostáváte puky do dobrých šancí. Tým je našlápnutý," kvituje. Když je hráč v laufu, vyjdou mu i exkluzivní věci. V případě sparťanského dravce to byl vítězný nájezd. Před Kašíkem udělal Forman bleskovou kličku a pak kotouč pohodlně poslal za čáru. "Už minule to bylo podobné, jenom jsem nezasunul do prázdné. Já tuhle kličku často dělám, tentokrát to vyšlo," dodává spokojeně.
V opačném rozpoložení se nachází brankář Tomáš Pöpperle. Loni v létě jasná sparťanská jednička dostala před uzávěrkou přestupního termínu konkurenci. Z chorvatského Záhřebu přišel Danny Taylor, klub má navíc na soupisce i navrátilce z Novokuzněcku Filipa Novotného."Situace je taková, jaká je. Člověk se na to snaží nemyslet. Budu dělat, co jsem dělat dosud. A uvidím, co bude," říká vyrovnaně. Během utkání ale bylo znát, že zkušený gólman není zcela ve své kůži. "Když člověk udělá chybu, samozřejmě kroutí hlavou, ale nehledejme v tom nějakou senzaci," reaguje na dotaz, jestli se neocitl pod příliš velkým tlakem.
O senzaci nejde. Ale nabízí se otázka, jak se jde gólmanovi do brány, když si po příchodu posily z KHL na klubových stránkách přečte vyjádření sportovního manažera Patrika Martince, který uvedl, že Pöpperle nepodával příliš přesvědčivé výkony. Nepodepíší se tyhle věty na psychice? "Oni si mohou říkat, co chtějí. Já se to snažím nevnímat. Jasně, je to těžké. Ale nechci si to připouštět. Uvidíme, jak se rozhodnou trenéři," uzavírá Pöpperle.
Share on Facebook
