Němcovy vzpomínky na Kometu: Tituly i detailista Erat. A na co byl pedant kapitán?
Ondřej Němec
|
Foto: Michal Eger, hc-kometa.cz
Obránce Ondřej Němec byl jednou z klíčových postav dvou brněnských titulů, které Kometa získala v letech 2017 a 2018. Konstruktivní zadák, který nedávno ukončil profesionální kariéru, v rozhovoru vzpomíná na dobu, kdy pod Špilberkem vládli hokejové extralize. Řeč přišla na klíčové stránky tehdejšího týmu, Martina Nečase nebo fanoušky.
Jaká vzpomínka se vám jako první vybaví v souvislosti s Kometou?
Určitě dva mistrovské tituly. Titul v sezoně 2016/2017 jsme pro Kometu získali po 51 letech. Oslavy, plné náměstí na Zelňáku… To už mi z paměti nikdo nevymaže.
Nutno říct, že váš tým byl v té době opravdu silný...
Jo, to máte pravdu. Já byl první posila, kterou klub oznámil už někdy v březnu. Postupně se přidali další: Martin Erat, Marek Kvapil, Martin Zaťovič, Tomáš Vincour, v průběhu sezony přišel ještě Kuba Krejčík. Vhodně jsme doplnili jádro, které v Kometě tehdy bylo, díky čemuž měl tým sílu. Vzpomínám si, že jsme si během první mistrovské sezony prošli krizí, veřejnost nás za výkony kritizovala, ale v play off jsme ukázali, že na to máme.
Díky brněnským výkonům ve vyřazovací části se začal používat pojem play off mód Komety. Tkvěl právě ve vašich zkušenostech?
Co si pamatuju, tak v první sezoně jsme měli výborný začátek. Spoustu gólů jsme dávali do prázdné brány, protože náš tým byl opravdu našlapaný. Poté přišel určitý herní i tabulkový propad, nicméně my se cíleně připravovali na play off. Šli jsme do něj s jasně natrénovanými věcmi, které nám fungovaly. Proto všechno dopadlo tak, jak dopadnout mělo.
„Vzpomínám si, že jsme si během první mistrovské sezony prošli krizí.“
Během obou dvou mistrovských tažení jste všechny série play off začínali na hřištích soupeřů, ale tahle zdánlivá nevýhoda vás nerozhodila. Přeceňuje se tedy?
Existují na to dva úhly pohledu. Někdo říká, že mu vyhovuje, když začíná doma před vlastními fanoušky. Ale když začínáte venku a podaří se vám vyhrát první zápas, což nám v těch dvou sezonách vždy vyšlo, dostanete domácí tým pod tlak. Z toho pak můžete těžit.
Kdo byl tehdy největším lídrem Komety?
Jednoznačně kapitán Leoš Čermák, on dával kabinu dohromady. Ač měl svůj věk, dokázal si plnit úkoly kolikrát i ve čtvrté lajně, k tomu byl tmel týmu. K němu se samozřejmě přidávali další. Hlavně Martin Erat, který si do detailu řešil přesilovky a oslabení.
„Největší lídr? Jednoznačně kapitán Leoš Čermák.“
To jste měl jako obránce číslo jedna z první ruky, že?
Je to tak. Martin byl na tohle vždy ohromný detailista, i proto si ho vzal Kari Jalonen k nároďáku. Když to přeženu, tak při přesilovkách řešil každý centimetr ledu. Dbal na přesném rozestavení hráčů tak, aby vzorce fungovaly. Postupně jsme si tohle všechno zautomatizovali, což nám v play off ohromně pomohlo. Věděli jsme, že se o přesilovky můžeme opřít.
Ondřej Němec | Foto: Ivo Dostál hc-kometa.cz
Říká se ale, že až příliš generálů škodí. Neměli jste zpočátku problémy tohoto rázu?
Velká výhoda byla v tom, že se tým stavěl typologicky, takže každý věděl, jakou roli má. Tohle se tenkrát majiteli povedlo parádně. Ačkoliv bylo v týmu hodně hráčů, kteří prošli nároďákem a elitními soutěžemi, všichni jsme si šli za naším cílem, což byl titul.
„Martin Erat byl na přesilovky vždy ohromný detailista.“
Jaký je to pocit, když máte jako hlavního trenéra zároveň majitele klubu?
Pro mě v tom nebylo nic zvláštního. Navíc nešlo jen o Libora Zábranského, v realizačním týmů jsme měli Jirku Horáčka, Kamila Pokorného nebo Martina Pešouta, všichni se o nás skvěle starali. Velká výhoda byla, že při diskuzích každý mohl říct svůj názor, poté se vybralo to nejlepší pro tým.
Konkrétně Libor Zábranský je na střídačce spíš kliďas…
Jo, myslím, že to musí vidět každý, kdo se na něj při zápase dívá.
A když v něm přece jen bouchly saze?
To už pak nebyla žádná legrace. Libor je kus chlapa, takže v takových situacích lítala spousta věcí vzduchem. (usmívá se)
Co se vám vybaví, když zmíním datum 2. dubna 2017?
Hráli jsme semifinále proti Hradci Králové, vyhráli 8:0 a já dal svůj první hattrick v dospělé kariéře. Povedlo se mi skórovat v přesilovce, v oslabení i při hře pět na pět. Přesně tohle jsou dny, které si pamatujete.
„Martin Nečas a Standa Svozil okamžitě ukazovali svůj talent.“
Vaše peněženka si ten zápas taky pamatuje, co?
Leoš (Čermák pozn. red.) byl na týmovou pokladnu vždycky velký pedant, takže mě určitě oholil. (směje se) Ale za tohle vždycky zaplatíte rád.
Za dobu vašeho brněnského působení Kometou prošla celá řada talentů. Který z nich na vás udělal největší dojem?
Když o tom přemýšlím, okamžitě se mi vybaví dva. Jednak Martin Nečas, tomu tenkrát bylo sedmnáct a všichni už tehdy věděli, jak velký potenciál v sobě má. Martin Erat mu hodně pomohl, předal mu spoustu zkušeností a dneska už Martin září v NHL. Druhým je Standa Svozil. I on ukazoval svůj talent a dnes už má zápas v NHL.
Bral jste si Stanislava Svozila coby obránce pod křídla?
Nebylo to jen o mně. Standa má velkou východu v tom, že je inteligentní a dokáže naslouchat. K srdci si vždycky bral každý postřeh staršího hráče. I to mu pomohlo k tomu, že letos nastoupil v NHL, a teď bojuje o nominaci na mistrovství světa.
Jaké máte vzpomínky na atmosféru při zápasech Komety?
Jen ty nejlepší. Vždycky říkám, že u mě doma na Vsetíně a v Brně jsou nejlepší fanoušci, kteří tým vždycky dokážou podpořit. Strašně rád jsem si s nimi v duchu zpíval chorály. Pokaždé mě to nabudilo.
Nebyl občas plný dům naopak svazující?
Pro mě ne. U mě to vždycky fungovalo tak, že mě fanoušci posunuli na další úroveň. Hokej se hraje pro lidi a stadiony mají být plné. Měl jsem mnohem radši, když na mě coby na hostujícího hráče pískal celý stadion, než když byl stadion poloprázdný a bylo na něm ticho.
Ondřej Němec | Foto: Michal Eger, hc-kometa.cz
Share on Facebook
