Paráda ve dvacítce? Občas si vzpomenu, říká Mrázek. Hanzal chce radostný finiš
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
(TORONTO, od našeho zpravodaje) Na Světovém poháru dosud neslavili vítězství, čeští hokejisté si chtějí náladu vylepšit v duelu, který už nic podstatného rozhodovat nebude. Bitva se Spojenými státy může znamenat příjemnější konec pobytu elitního výběru v Torontu, reprezentanti to dobře vědí. "Bylo by pěkné zakončit turnaj vítězstvím, chceme tam nechat všechno. Uvidíme, jak to dopadne. Ale do zápasu půjdeme s cílem vyhrát," slibuje Petr Mrázek (na snímku).
Češi původně věděli, že v těžké skupině může vést cesta za bitvou o postup přes skalp Týmu Evropy. Ovšem mise se nepovedla. Trenér Jandač označil tenhle duel za klíčový, také Mrázka mrzí, že z toho národní mužstvo vyšlo s jediným bodem. "Bohužel, to je hokej. Jeden prohrát musí. Škoda, že jsme na té straně byli my. Nedá se nic dělat, jdeme dál," povídá racionálně.
Hokejisté Spojených států jsou na tom psychicky ještě hůř. Chtěli bojovat o zlato jako na olympiádě 2010 ve Vancouveru, semifinále bylo víceméně povinností. Leč po dvou bitvách nemají ani bod. Teď se s nimi poměří čeští hráči. "Od Američanů se dá čekat hodně důrazu. I v brankovišti. Všichni z jejich týmu hrají NHL a tam se takhle do té brány chodí. Takže žádná změna," usměje se Mrázek, jinak elitní gólman Detroitu.
Odchovanec ostravského hokeje už s výběrem USA udělal zkušenost na mistrovství světa dvacetiletých. A byla to velká paráda. Během základní skupiny šampionátu 2012 v Edmontonu vychytal Mrázek soupeře neskutečným způsobem. Mladí Češi zvítězili 5:2 a právě na úkor Američanů přešli do čtvrtfinále. "Teď se nám to nepovede, což mě mrzí," reaguje. Na velký zápas, který mu tehdy pomohl k primátu nejlepšího brankáře turnaje, si prý občas vzpomene. "Ale většinou jen tehdy, pokud se mě na to někdo zeptá. Jsou to čtyři roky, dávno pryč," doplní.
Teď je Mrázek v pozici brankáře, jenž válí NHL. Soupeře zná z těžkých bitev. Tuší, co může od Američanů čekat. "Viděl jsem jejich první třetinu proti Kanadě, pak až konec, abych zjistil výsledek," říká. Na žádného střelce se speciálně chystat nebude. "Mají kvalitní mančaft, se spoustou nebezpečných hráčů. Ale to platí o turnaji celkově. Byla by blbost, kdybych se na někoho zaměřoval konkrétně."
Také Martin Hanzal se chystá na poslední zápas národního týmu v Torontu. Vysoký útočník bude znovu rozrážet obranu protivníka a pracovat před bránou. Buldok z jihu Čech hovoří podobně jako ostatní hokejisté, česká kabina je plná odhodlání. "Chceme vyhrát poslední zápas, to je naše motivace. Kdo uspěje, bude mít vítězství, poražený nikoli. Do zápasu jdeme s tím, abychom ho zvládli," upozorňuje opora Arizony.
Američané si přejí totéž. Ale jsou pod tlakem. Za vystoupení v základní skupině se na ně snesla velká kritika. Od médií, fanoušků a třeba také od Phila Kessela, který hořce poukázal na svoji absenci v mužstvu. Pro svěřence Johna Tortorelly nic příjemného. "V jejich hlavách to možná trošku bude," připouští Hanzal. "Ale taková kritika se musí hodit za hlavu, padá i na nás. Když prohráváte, je to normální. Pokud budu mluvit za sebe i za kluky z šatny, proti Američanům chceme zvítězit a udělat další body," dodává.
Sám by mohl být spokojený, Světový pohár mu sedí. Hanzal doluje puky, ustojí souboje. Hraje s klidem. Pochvalu však odmítá. "Nerad bych mluvil o sobě, hokej je týmová hra a my tady zklamali. Faktem je, že na místních menších hřištích se mi hraje lépe. Jsem na ně zvyklý posledních dvanáct let, sedí mi to. Mám takový hokej rád. Teď máme před sebou zápas s Amerikou a všichni si přejeme, abychom ho zvládli. Jak jsem řekl, vítězné loučení by bylo pěkné," uzavírá.
Share on Facebook
