Po operaci srdce si splnil sen. Jsem zpátky v partě a žiji hokejem, hlásí vítkovický Petr Punčochář
Těžkými chvílemi si musel projít obránce Petr Punčochář (na snímku vpravo), který na podzim absolvoval operaci srdci a zdálo se, že už se k vrcholovému hokeji nevrátí. Jenže důrazný zadák se nevzdal, po tříměsíčním naprostém klidu začal postupně trénovat a na jaře se už zapojil do přípravy s Vítkovicemi, kde stále bojuje o možnost hrát extraligu. Jasno by mělo být na konci srpna. „Budu makat dál a věřit, že to vyjde,“ hlásí odhodlaně v rozhovoru pro hokej.cz.
Třicetiletému obránci před rokem objevili potíže s aortou a hokej musel okamžitě stranou. „Když zazněl první verdikt, tak mě přepadaly myšlenky, že to je definitivní konec a k hokeji se už nikdy nevrátím,“ přiznává Punčochář. Časem mu však přece jen svitla naděje. „Absolvoval jsem různé konzultace a dávali mi určitou naději, že bych se mohl k hokeji vrátit. Věřil jsem, že mi operace pomůže,“ pokračuje rodák z jihočeského Tábora.
Po operaci srdce, kterou absolvoval na brněnské klinice, musel být dlouhé tři měsíce v naprostém klidu. „V podstatě to ani jinak nešlo. První měsíc jsem šel třeba jen na krátkou procházku a už jsem toho měl dost. Byl jsem ve stavu, kdy mě vůbec nenapadlo, že bych ještě mohl vrcholově sportovat,“ poodkrývá bývalý hráč extraligových Karlových Varů, Havířova, Znojma, Jihlavy či Litvínova.
Jakmile to bylo jen trošku možné, začal se znovu připravovat a před sebou měl jeden jediný cíl – návrat k hokeji. „Začal jsem trénovat úplně od nuly s kondičním trenérem na suchu, takže jsem jezdil na kole nebo třeba chodil na schody,“ hlásí. Náročné období zvládal na jedničku. „Hodně mi po psychické stránce pomáhala doktorka z Karviné, která mi od začátku tvrdila, že návrat je možný,“ uvědomuje si zpětně.
„Samozřejmě mi moc pomohly i Vítkovice, které mi po roční pauze vůbec umožnily trénovat a vrátit se zpátky k hokeji,“ doplňuje. V kádru slovenského trenéra Petera Oremuse odtrénoval kompletní přípravu na novou sezonu a o jakýchkoliv úlevách nechtěl ani slyšet. „Začátky byly hodně náročné. Trenéři mi však řekli, že kdyby něco, tak se mám ozvat. Ale řekl bych, že jsem všechno v pohodě zvládal,“ říká.
Ve vítkovickém dresu nastupuje po boku zkušeného Michala Barinky a prozatím sehrál všech šest přípravných střetnutí. „Myslím, že jsem nějak vyloženě nezklamal. Nemůžu být sice úplně spokojený, ale určitě jsem nepropadl,“ hodnotí své dosavadní výkony. Na ledě Třince dokonce skóroval, a bylo to po vskutku dlouhé době. „Byl to hezký pocit a určitě mě to potěšilo. Jen škoda, že jsme neuhráli lepší výsledek.“
Vítkovický bojovník je ve Vítkovicích stále v podstatě na zkoušce, ale výkony si rozhodně říká o to, aby v kádru ostravského celku působil i v nové sezoně. „Těžko říct, díky novému pravidlu s mladšími hráči totiž máme asi devět obránců.“ Definitivně by mělo být jasno už na konci srpna. „Od začátku jsme domluveni tak, že se rozhodne až po turnaji ve Švýcarsku, takže budu makat dál a věřit, že to vyjde,“ hlásí odhodlaně.
Po těžkých momentech, kterými si v posledních měsících musel projít, má možná na hokej i trošku jiný pohled. „Dá se říci, že si jej více užívám. Jsem moc rád, že jsem se mohl vrátit a kdybych mohl ve Vítkovicích zůstat a hrát extraligu, byl bych naprosto spokojený,“ rozzáří se. „Jsem zase zpátky v partě mezi kluky a žiji opět hokejem, což je takový splněný sen, který jsem si po operaci dal,“ dodává Punčochář.
„Věřím, že hokejem budu žít celou sezonu,“ pokračuje sympatický bek s naprostým odhodláním. Přesto se musí připravit i na případnou variantu, že si jej nakonec vítkovické vedení v kádru nenechá. „Pokusil bych se zůstat u hokeje, protože mě nic po zdravotní stránce nelimituje. A kdyby bylo úplně nejhůře, tak bych se připojil k manželce, která si otevřela obchod s oblečením,“ uzavírá.
Share on Facebook
