Podpis s Buffalem? Pěkný pocit, ale to hlavní je přede mnou, ví Karabáček
Před dvěma lety ho v draftu NHL bralo Buffalo, Václav Karabáček si uvědomil, že udělal první krok k NHL. Jenže dobít vysněnou ligu není jen tak. Cesta bývá dlouhá a náročná, odchovanec pražských Letňan se upnul k dalšímu záchytnému bodu. "Věděl jsem, že si musím vybojovat smlouvu. Uplynulá sezona nebyla v mém podání moc dobrá, hlavně její začátek, vedení Sabres mi přesto kontrakt nabídlo. Moc si toho vážím," vykládá šťastně.
Rázem dostal novou energii. Chuť mu nechybí, ale každý hráč přivítá, když získá určitou jistotu. "Podpis v Buffalu? Je to moc pěkný pocit, ale to hlavní je přede mnou. Musím podávat výkony, abych potvrdil, že mi v klubu věří oprávněně. A také - abych se dostal do NHL. Vím, že to nebude snadné," konstatuje.
Pořád mě mrzí, že jsem s klukama nemohl být na MS ve Finsku
Minulý ročník odstartoval v juniorském týmu Baie-Comea Drakkar, po 23 zápasech v quebecké juniorské lize byl vyměněn do Moncton Wildcats. "Neměli jsme moc dobrý tým, v Monstonu o mě stáli, takže došlo k trejdu. Bylo to výhodné pro obě strany. Já byl však spokojen v obou klubech," popisuje. Hlavním problém znamenalo zranění. Karabáček si těsně před šampionátem dvacítek zlomil prst a na další turnaj se stříbrnou partou z osmnáctek 2014 musel zapomenout.
Když před Vánocemi sledoval trénink juniorské reprezentace ve Velkých Popovicích, a věděl, že nikam nepojede, bylo mu do breku. "Pořád mě mrzí, že jsem s klukama nemohl ve Finsku být. Měl jsem pak asi měsíční pauzu, bylo třeba se do toho zase rychle dostat. Mám pocit, že se to povedlo, závěr sezony vypadal lépe. V klubu jsme měli výborné doktory, dali mě dohromady, teď už je všechno v pořádku," usměje se chlapík, který za 41 utkání v Monctonu stihl 16 branek a sem nahrávek.
Juniorský šampionát původně bral i jako příležitost, jak zaujmout skauty Sabres. Leč nevyšlo to. Karabáčkovi utekly druhé dvacítky za sebou, před MS 2015 se nevešel do sestavy trenéru Přerostovi, pak přišlo zmíněné zranění. Dost smůly na jednoho mladého útočníka, ale tenhle bojovník se s tím dokázal vyrovnat. Musel, nic jiného nezbývalo. Odměna byla sladká. Ještě před koncem května se Karabáček upsal Sabres, v kapse má tříletý nováčkovský kontrakt a také příležitost, aby otevřel dveře do NHL.
Chci si dokázat, že mám na to, abych hrál proti nejlepším z nejlepších
První zkušenosti už v organizaci získal. "Byl jsem na kempu a viděl, jak klub funguje. Všechno je vysoce profesionální, maximální podmínky. Každý hráč výtečně připravený," říká. V jedné kabině seděl s hvězdami O´Reillym, Eichelem a dalšími, osobní příklad je pro Václava ohromnou inspirací. "Všichni hráči Sabres jsou úplně v pohodě. Třeba Eichel se baví se všemi, nikterak nemachruje. Možná je trošku svůj, ale vynikající hráč a kluk. To samé platí o ostatních," přibližuje.
Příští kemp bude pro českého útočníka jiný. Přijede se smlouvou, do juniorů už nezamíří. "Čeká mě dospělý hokej, záleží jen na mě, co si vybojuju," upozorňuje. Touží po NHl, počítat však musí i s tím, že poputuje na farmu. "Jasně, asi mě tam pošlou. Musím makat, abych si řekl o šanci. Především chci hrát co nejlepší hokej, ať budu nastupovat kdekoli," potvrzuje. Zatímco jeho letitý kamarád Jakub Vrána stále ještě hraje a s Hershey Beas ho čeká ve farmářské AHL finále Calder Cupu, Karabáček se po krátkém volnu pustil do letní přípravy.
"Dal jsem si pauzu zhruba na dva týdny, teď už trénuju. Hlavně s kondičním koučem panem Sudou, a pak u pana Zavadila v Kralupech nad Vltavou," přibližuje. Ačkoli je stále ještě květen, dvacetiletý pražský rodák zase bruslí po ledě jako v průběhu soutěžního období. "Nesmím nic podcenit, makám naplno. Smlouva s Buffalem mě potěšila, člověk má díky tomu vyšší sebevědomí. I chuť. Zase jsem se malinko přiblížil NHL. V další sezoně si chci dokázat, že mám to, abych hrál hokej proti nejlepším z nejlepších. To je moje hlavní motivace!" uzavírá.
Share on Facebook
