Poprvé s reprezentací doma? Bylo to příjemné, libuje si Petr Mrázek
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
Poprvé si za národní tým zachytal krátce na MS 2012, tehdy ve Stockholmu. Další starty přidal Petr Mrázek letos v Rusku a za Atlantikem, na Světovém poháru. Jen doma pořád nic. Teď už to neplatí. Gólman Detroitu čelil finským střelcům na českobudějovickém ledě, ačkoli rychle inkasoval dva góly, pak zabral a výbornými výkony pomohl k vítězství 3:2. "Každý zápas za reprezentaci je speciální. Teď jsem chytal poprvé doma, bylo to moc příjemné," pochvaluje si.
V úvodu zápasu jste dvakrát inkasoval, co se vám honilo hlavou?
Nebyl to start, jaký jsem si představoval. Kluci začali výborně, Finové z prvních dvou nebo tří šancí dali dva góly. Hráli jsme dobře do obrany, z mého pohledu musím říct, že jsem se prvních patnáct minut trápil. Hledal jsem bránu, led je trochu jiný. Ztrácel jsem puky, protože je to nezvyk s těmi reklamami na ledě i na mantinelech. Ale myslím, že potom jsem si trochu sednul. A by to lepší.
Vlastně jste si před první brankou ani nesáhl na puk
Nechytal jsem asi tři týdny zápas, a hned z prvního útoku dali Finové gól, což je pro gólmana nepříjemné. Ale ten je tam od toho, aby byl psychický odolný. V takových chvílích je třeba se zvednout a už nic nepustit.
Později jste předvedl parádní zákrok lapačkou. Je tohle jedna z věcí, která vás nastartuje?
Každému pomůže, když hned na začátku třetiny má dobrý zákrok. Potom se cítí dobře. My toho Finům moc nedali, jasně, měli pár šancí. Ale jinak si myslím, že jsme zápas odehráli hodně kvalitně. Prohrávali jsme 0:2, navíc hned v prvních minutách, což nebylo moc příjemné. Fanoušci nás však hnali dopředu a kluci hráli výborně.
Finové mají v kádru řadu špičkových útočníků jako Aho, Filppula, Rantanen, Puljujärvi. Bylo těžké jim čelit?
Musím říct, že párkrát jsem čekal střelu, ale oni si to tam ještě dvakrát třikrát přihráli. Chtěli dávat do prázdné brány, což byl trochu nezvyk. Ale jsem rád, že jsem na turnaji a můžu si na to zvyknout. Takové zápasy mi určitě pomohou.
Musel jste se srovnávat s velkou změnou v chytání oproti NHL?
Je to rozdíl. Hlavně hřiště je větší, puky jdou z větší vzdálenosti, letí déle. Gólman musí víc čekat. To bylo vidět při druhém gólu. Já čekal, že bude puk už na vyrážečce, ale byl asi ještě metr přede mnou. Takže tam jsem vyrazil jenom dopředu. Nestřílí se tu všechno do brány, spíš je to kombinační.
Zmínil jste reklamy na ledě. Byly pro vás hodně nepříjemné?
Je to o zvyku. Ve třetí třetině byla situace, kdy to soupeř jenom nahodil žabičkou na mě. Já si myslel, že mám puk u sebe, najednou to metr přede mnou skočilo k betonu. Kotouč jsem naštěstí podržel. Ale člověk si zvykne. Na mantinelech je žlutá lajna, nad ledem. Přes tyhle reklamy puk tolik vidět není..
Určitě jste rád za možnost chytat těžké zápasy před mistrovstvím světa, co říkáte?
Stoprocentně! Je to velká pomoc. Nejenom pro mě, ale i pro kluky, kteří dorazili ze zámoří. Doufejme, že na mistrovství světa se nám to vrátí.
Fungovala dobře komunikace s obránci?
Bylo to dobré, párkrát jsme si zařvali. Pár puků jsem špatně dal, ale k tomu si sedneme a probereme to. Musím říct, že kluci na mě řvali výborně, hodně puků jsme dostali ven z pásma.
Poprvé jste nastoupil za národní tým na domácím ledě. Bylo pro vás utkání tím pádem mimořádné?
Každý start za národní tým je speciální, a ještě k tomu doma. Taťka se přijel podívat, přítelkyně a kamarádi také. Bylo to příjemný.
Fanoušci vás povzbuzovali, dokonce i skandovali vaše jméno.
Atmosféra byla super! Poprvé doma, po sedmi nebo osmi letech první zápas v Česku... Bylo to krásné. Doufejme, že v sobotu nás lidé povzbudí takhle znovu.
Share on Facebook
