Rekordman Harkabus o jízdě v play off: Životní období! Extraliga? Nevím…
Tomáš Harkabus
|
Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz
Sezona Tomáše Harkabuse byla jako na houpačce. Dokonale na ni pasovalo, že jednou jsi nahoře a jednou dole. Hned v létě potkalo zkušeného útočníka vážné zranění, které ho připravilo o značnou porci zápasů základní části. V play off si ale Harkabus vše vynahradil i s úroky: během dvanácti zápasů nastřílel třináct gólů a vytvořil nový rekord play off Chance ligy.
Pořád jste ve fázi, kdy vás mrzí semifinálové vyřazení, nebo se už naopak dostavila hrdost díky tomu, co jste s mladým týmem dokázali?
Určitě převládá hrdost, vyřazení přebolelo. Hned po semifinálové sérii jsme si řekli, že se nemáme za co stydět. Se Vsetínem jsme odehráli naprosto vyrovnané zápasy, nebyl to z naší strany žádný zanďour, jak by někteří mohli čekat. Na kluky jsem pyšný.
Sezona vám ale kvůli zranění utekla možná až moc rychle, co?
Jak říkáte, snad nikdy jsem tak dlouhodobé zranění neměl a nebylo to nic příjemného. Ale i to je hokejový život. Teď máme volno, pak nás čeká suchá příprava na další ročník.
Jak ji snášíte?
Kecat nechci, takže vám řeknu že běhání mi nechutná. S cviky nemám problém.
„Určitě převládá hrdost, vyřazení přebolelo. Na kluky jsem pyšný.“
Vraťme se teď k úspěšnému play off, které začalo předkolem se Slavií. To byla dost vyhrocená bitva, že?
Byla, my jsme to tak očekávali. Zápasy se Slavií jsou často takové, že se mezi sebou řežeme. První utkání bylo spíš oťukávací, ale od druhého se hrálo přesně podle očekávání. Nikdo nikomu nic nedaroval.
Vypisoval Adam Beran svačinky za vítězství nad bratrem Matějem?
Nevypisoval, ale bylo na něm vidět, že chce tenhle bratrský souboj vyhrát – prožíval to dost, nakonec si poradil velice dobře.
„Adam Beran? Bylo na něm vidět, že chce bratrský souboj vyhrát, prožíval to.“
Po triumfu nad Slavií následovalo čtvrtfinále s Porubou a šokující vyřazení favorita. Pomohl vám aspekt, že nemáte co ztratit?
Bez pochyb. Věděli jsme, že Poruba má na první ligu nadstandardní tým a my můžeme jen překvapit. Zároveň jsme si ale ještě před sérií řekli, že si to s nimi chceme rozdat na férovku. Náš plán byl hrát nátlakový hokej a spoléhat na přesilovky, což vycházelo. Využili jsme naší rozehranosti.
Tomáš Harkabus | Foto: hcdukla.cz
Vybavíte si konkrétní jeden moment, po kterém jste si řekl: Fakt bychom Porubu mohli vyřadit?
Nastal hned po prvním zápase, který se nám v Porubě podařilo vyhrát. Bylo nám sice jasné, že ve druhém utkání na nás vlítnou, což se taky potvrdilo, my navíc měli celkem problémy s pohybem, ale před dvěma zápasy v Pelhřimově jsme si řekli, že to prostě urveme.
„Proti Porubě jsme chtěli hrát nátlakový hokej a spoléhat na přesilovky, což nám vycházelo.“
Vy jste suverénovi základní části nastřílel šest gólů ve čtyřech zápasech. Trenér Režnar dokonce řekl, že kdybyste se postavil na tribunu a vystřelil, stejně jim dáte gól. Taková slova vás musí těšit, co?
Myslel to jako lichotku? Ale jo… Budu to tak brát. (směje se) Samozřejmě mě taková slova těší.
V semifinále na vás Vsetín vyrukoval s osobní obranou, vnímal jste to?
Jo, nebylo to nic příjemnýho. Každou přesilovku u mě stál Machala. My jsme si k tomu něco řekli a snažili se hrát přesilovky jinak, což nám i vycházelo.
„Každou přesilovku u mě stál Machala, nic příjemnýho to nebylo.“
Zažil jste už někdy ve své kariéře takto striktní hlídání vlastní osoby?
Nezažil, když se na dnešní hokej podíváte, osobní obrana se už snad nikde nehraje.
Harkabus vytvořil nový prvoligový rekord
Předpokládám, že to pro vás bylo životní období…
Určitě. Už na začátku sezony jsem se cítil výborně, ale poté mě výrazně přibrzdilo zranění. Po návratu jsem se snažil rychle se do toho dostat, ale nebylo to jednoduché. Moje výkony byly jak na houpačce. Od předkola se mi ale zase dařilo. Hned v prvních zápasech mi tam padly góly a já si začal víc věřit. Asi každý hokejista vám potvrdí, že když naberete sebevědomí, jdou vaše výkony nahoru.
„V prvních zápasech předkola mi tam padly góly a já si začal věřit.“
Smlouvu v Jihlavě sice máte ještě na rok, ale co kdyby vám na základě jarních výkonů hodil laso tým z extraligy?
Nebudu lhát, v hlavě to trošku mám, ale pořád jsem hráčem Dukly, takže nevím, jak by se taková situace řešila. Navíc extraliga je přece jen jinde než Chance liga. Nechci snižovat úroveň Chance ligy, ale myslím, že extraligové kluby mají svoje hráče.
Zeptám se jinak, kdyby přišla možnost zabojovat o místo v extralize, šel byste do toho navzdory tomu, že byste si musel vydobýt pozici od píky?
Dobrá otázka, která by byla na zvážení. Vyzní to možná hloupě, ale nevím, jestli bych šel ve třiceti letech hrát do extraligy třetí nebo čtvrtou lajnu. Myslím, že tohle jsou místa hlavně pro mladé kluky, takže bych o tom hodně přemýšlel. Jak jste říkal, v první lize mám svou pozici, čas na ledě… Nemůžu si na nic stěžovat.
Je vám třicet, a přesto jste druhým nejstarším útočníkem Dukly. Docela bizár, ne?
A víte, že ani ne? (usmívá se) V Dukle působím celkem dlouho a snažím se vycházet se všemi. Ať jsou to starší kluci nebo mladíci.
„Nevím, jestli bych šel ve třiceti letech hrát do extraligy třetí nebo čtvrtou lajnu.“
Snažíte se mladé mentorovat?
Neřekl bych. Když je potřeba, tak samozřejmě poradím. Pokud danou věc kluci několikrát nepochopí, klidně i zvýším hlas, ale výraz mentorovat bych nepoužil. Od toho máme Čagyho, který má nejvíc odehraných zápasů za Duklu a na svůj věk je pořád velmi produktivní. Já se spíš snažím být s mladými na stejné vlně a dělat srandičky. Právě tohle mě baví ze všeho nejvíc.
Takže mentorovat budete až ve věku Tomáše Čachotského…
Až budu ve věku Tomáše Čachotského, tak už možná s hokejem seknu a on bude pořád hrát. (směje se)
Máte za sebou dva roky v pelhřimovském azylu. Říkáte si, že už jsou dva roky za vámi, nebo spíš, že minimálně rok a čtvrt pořád před vámi?
Dva roky jsou dlouhá doba, ale upřímně spíš převažuje hledisko, že nás ještě minimálně rok a čtvrt čeká. Kolem nové haly každopádně chodíme a všichni sledujeme, jak roste pře očima.
A zároveň si představujete, jak v ní jedno dne budete hrát…
Jasně! Hala bude krásná, špičkové zázemí, moc se na ni těšíme. Mým cílem určitě je si v ní zahrát. Navíc hokej do Jihlavy patří odjakživa, takže věřím, že nová hala klubu směrem do budoucna výrazně pomůže.
Tomáš Harkabus | Foto: Barbora Stránská, hcdukla.cz
Share on Facebook
