Stříbro se povede málokomu, ví kapitán Matoušek. Byla to skvělá sezona
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V základní skupině skončili těsně druzí, nadstavbu ovládli a jako nejvýše nasazení si v play off proklestili cestu až do finále. Tam ale parádní pouť deváťáků plzeňské Škodovky skončila. Tým kapitána Eliáše Matouška, nejproduktivnějšího hráče celé soutěže, nedokázal obrat Liberec ani o jeden bod a získal stříbrné medaile.
„Určitě jsme zároveň smutní a zároveň šťastní. Málokomu se povede být druhý v extralize devátých tříd. Jednou na to určitě zavzpomínáme. Teď to neoceníme, ale časem určitě ano,“ přiznal po finále kapitán indiánů Eliáš Matoušek.
Výsledek 0:3 na zápasy byl pro jeho tým hodně bolestivý, plzeňští mladíci si sérii pochopitelně představovali úplně jinak. Začínali sice s výhodou domácího prostředí, tu však nedokázali proměnit ani v jedno vítězství.
„Na začátku nás zlomily dodatečné tresty kluků, byli jsme na tom špatně v hlavách. Postupně jsme se z toho ale dostávali.“
„Na začátku nás zlomily dodatečné tresty kluků, byli jsme na tom špatně v hlavách,“ vracel se Matoušek k distancům Daria Blengina a Vojtěcha Svobody, tedy dvou důležitých útočníků. „Postupně jsme se z toho ale dostávali a s klukama jsme se to v posledních dvou zápasech snažili pořádně odmakat. Bohužel to nestačilo,“ mrzelo ho.
Škoda byla zejména druhého utkání, v němž indiáni dlouho vedli, ale nakonec náskok neudrželi a padli v prodloužení. „Už jsme ten gól neměli pustit, bylo to minutu a tři čtvrtě před koncem. Tam jsme si to sami pokazili, to bylo klíčové. Jinak si myslím, že bychom to určitě urvali,“ přemítal Matoušek, jehož mužstvo se ale po cestě na sever Čech znovu vzepjalo.
Třetí bitva byla ozdobou celé série. I přes počáteční aktivitu Tygrů se hlavně ve druhé třetině zdálo, že Plzeňští můžou finálové manko snížit. Velký střelecký apetit prokazoval právě navrátilec Blengino, jenž zaznamenal hattrick. „Ano, mělo to tempo. Nás podporovali skvělí fanoušci a podrželi gólmani. Od brankářů po útočníky to byl odmakaný výkon,“ chválil Matoušek.
Leč vinou libereckého obratu indiáni neslavili ani napotřetí. Finálovou porážku znamenající stříbrné medaile oplakali. Trenér Tomáš Pejchar pro ně však měl slova útěchy.
„S klukama to byla sranda, na ledě jsme si to všichni užívali. Samozřejmě přišly nějaké momenty, kdy se nám tolik nedařilo, ale rodiče a trenéři nás dokázali povzbudit.“
„Hrozně nám děkoval za sezonu, my mu taky děkujeme. Řekl, že jsme si za tím šli a byla to skvělá sezona, jen ty dva tresty nás rozhodily. Nás i trenéra mrzelo, že Vojta Svoboda už si nezahrál. Taky nám řekl, že doufá, že jsme si to užili a budeme na to vzpomínat z dobrém,“ popsal plzeňský kapitán.
Vzpomínat bude na co. Deváťáci Škodovky prohráli v základní skupině jen šest zápasů a skončili o dva body druzí za Karlovými Vary, v nadstavbě padli jen dvakrát a skupinu naopak o dva body před Libercem ovládli.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
„S klukama to byla sranda, na ledě jsme si to všichni užívali. Samozřejmě přišly nějaké momenty, kdy se nám tolik nedařilo, ale rodiče a trenéři nás dokázali povzbudit. My jsme se taky povzbuzovali a šli si za tím,“ vracel se Matoušek k průběhu ročníku, před jehož vrcholem indiány asi nejvíc povzbudilo vítězství 11:1 právě na ledě Liberce.
Po takovém výsledku logicky cítili, že by to mohli dotáhnout vysoko. „Ano, na druhou stranu jsme nechtěli usnout na vavřínech, že bychom si řekli, že jsme jim dali 11:1 a pak už je porazíme kdykoli. Pokud se nemýlím, neměli tři hráče. Určitě to byl dobrý zápas, ale teď ve finále jsme to bohužel neukázali znovu,“ mrzelo Eliáše Matouška.
Zásadním důvodem byla liberecká první lajna, která se soupeři bránila prostě těžko. Zvlášť s Lukášem Kachlířem. „Hrál jsem s ním na řadě turnajů a je to velmi dobrý hráč, rychlý s dobrou střelou. To samé Sanejstr, Šejc, Kučera, Beneš. Jsou to hodně kvalitní hráči,“ uznal plzeňský kapitán sílu libereckých tahounů.
A koho by vypíchl za celý průběh sezony ve svém týmu? „Určitě byli skvělí gólmani, oba dva nás drželi. A vlastně celý tým byl skvělý. Kromě gólmanů nemůžu vychválit individuality, byli jsme všichni skvělí,“ shrnul sympaticky.
Skvělý byl i on sám. V součtu celé sezony nasbíral za 46 zápasů fantastických 112 bodů za 55 gólů a 57 asistencí, čímž si podmanil extraligu. Bylo to o jedenáct bodů víc, než měl druhý v pořadí, brněnský Tomáš Selič. Právě kromě hráčů Komety a dále spoluhráče Daria Blengina se ve statistikách Matouškovi nikdo ani zdaleka nepřiblížil.
„Ročník 2008, který s námi bude v dorostu, je velmi kvalitní. Věřím, že my jim můžeme dost pomoct a urvat společně nějaký úspěch.“
Tím spíš bude zajímavé sledovat, jak si v příští sezoně povede dorost Škodovky. Pokud si vezmeme jeho letošní mladší ročník, Matěj Tománek s Janem Fodorem a Jiřím Maxou patřili už teď k nejlepším. A když mužstvo okysličí další nadějná generace z devítky, může z toho být velmi zajímavý mix.
„Myslím si, že ročník 2008, který s námi bude v dorostu, je velmi kvalitní. Věřím, že my jim můžeme dost pomoct a urvat společně nějaký úspěch,“ pokývl Matoušek, jenž se s devítkou ještě rozloučí pořádnou oslavou stříbrných medailí. „Určitě, máme to v plánu s trenéry i rodiči,“ dodal.
Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
Share on Facebook
