Stuchlík si užívá 2. ligu i práci agenta: Moses může být v Brně roky, co Aaltonen?
Kryštof Stuchlík (druhý zleva)
|
Foto: Facebook HC Slezan Opava
O Kryštofu Stuchlíkovi jsme psali jako o jednom z tahounů opavského Slezanu. Pětadvacetiletý útočník ale kromě hokeje stíhá i práci agenta. Pod svými křídly má řadu zajímavých zahraničních jmen a prsty měl i v boleslavském angažmá Juhamattiho Aaltonena.
Po návratu z USA jste vystřídal několik štací. Přišlo vám, že to už na velký hokej stačit nebude?
Ano, za poslední dva nebo tři roky jsem toho dost prošel. Byl jsem v Polsku, Maďarsku a už jsem tak nějak cítil, že to nemá hlavu a patu. Člověk se tím v zahraničí pořád může nějakým způsobem živit, ale i vzhledem k rodině a přítelkyni jsem hráčskou kariéru nakonec odsunul na druhou kolej.
Jaká byla tedy cesta k práci agenta?
Můj současný kolega založil před deseti lety hokejovou agenturu. Poslední dva roky mojí kariéry, když jsem byl venku, zastupoval i mě. Tak jsem se k tomu dostal, protože se mi líbilo, co dělá a jakým způsobem přistupuje k práci. Tady bych se vrátil k Americe, ve které jsem se naučil dobře anglicky, což dneska využívám. V podstatě už nezastupuju české hráče, ale hlavně cizince.
„Člověk se hokejem v zahraničí pořád může nějakým způsobem živit, ale i vzhledem k rodině a přítelkyni jsem hráčskou kariéru nakonec odsunul na druhou kolej.“
Kdo byl váš první zahraniční hráč a jak jste se k němu dostal?
Můj první zahraniční hráč byl Tomi Sallinen, který byl v loňské sezoně na měsíční výpomoci v Kometě. Samozřejmě je prakticky nemožné, aby agent s žádnou historií zastupoval takového hráče. Povedlo se mi to tím, že jsem se ho jeho tehdejší agentuře pokusil „ukrást“. Sehnal jsem si na něj číslo a sám jsem ho oslovil s tím, jestli by neměl zájem jít do Třince, z čehož nakonec sešlo. Kometa ale tehdy byla v krizi a nutně potřebovala centra. Nakonec to vyšlo, s jeho agentem jsem tehdy měl několik ne úplně příjemných telefonátů. (smích) Dnes už spolu ale dobře vycházíme a spolupracujeme.
V Česku zastupujete zajímavá zahraniční jména, jak se k nim dostane agent z Opavy?
Kvalitní zahraniční hráči, kteří chodí do extraligy, jsou už od mladého věku pod velkými agenturami. K takovým hráčům se dostávám na bázi partnerských vztahů právě s jejich agenturami. Prakticky je oslovuju a nabízím jim spolupráci s importem na český trh. V současné době v Česku zastupuju třeba Steva Mosese, Alexe Lintuniemiho nebo Joonu Huttulu.
„Řekl bych, že Juhamatti Aaltonen není typ hráče, kterého aktuálně Boleslav potřebuje.“
Velkým překvapením byl před sezonou příchod Juhamattiho Aaltonena do Mladé Boleslavi, který jste zprostředkoval. Jak probíhal import tak věhlasného hráče?
Začalo tím, že jsem se seznámil s kolegou z finské firmy, která zastupuje hráče primárně na jejich trhu. Ten mi nahodil jméno Juhamattiho Aaltonena, protože on sám mluvil o tom, že má kladný vztah k naší zemi i k českým hráčům. Mladou Boleslav jsem tehdy oslovil kvůli bráchovi (Marek Stuchlík, pozn. red.), který tam chytá a aktuálně dělá trojku. Ve chvíli, kdy jsem řešil jeho kontrakt, došlo i na to, jestli by nebyli k dispozici jiní zajímaví hráči. Později jsem se dozvěděl, že za jeho příchodem byla dobrá práce tehdejšího trenéra Jiřího Kalouse a sportovního manažera Martina Ševce, kteří se mu věnovali a přesvědčili ho. Zprvu chtěl například bydlet v Praze, ale nakonec od toho upustil. Když poznal Boleslav jako město s veškerým vybavením, tak usoudil, že do Prahy ani nepotřebuje.
Jeho angažmá ale nemělo dlouhého trvání a těžko se dá hodnotit jako povedené…
Určitě to nebylo tím, že by se stal nějaký velký problém, po kterém by se ukončila smlouva. Boleslavi se sezona nevyvíjí podle představ. Měli výborný start a dařilo se i Juhamattimu, postupně to ale šlo dolů a došlo i na výměnu trenéra. Řekl bych, že to není typ hráče, kterého aktuálně Boleslav potřebuje. V takovéto situaci potřebují poctivé kluky, kteří nic nevypustí a budou jezdit nahoru dolů. V jeho věku už je to hráč spíš do přesilovek, ve kterých vynikal, při hře pět na pět ale potřebovali něco jiného. Proto se rozhodli reagovat a jít jiným směrem.
„Vzhledem k věku a aktuální formě Steva Mosese bych řekl, že dva nebo tři další roky v Kometě jsou reálné.“
V Brně se dobře uvedl Američan Steve Moses, jak se s ním spolupracuje?
Popsal bych ho jako super pohodáře, nemůžu na něj říct špatného slova. Když v létě poprvé přiletěl do Česka, tak už na obědě toho strašně moc napovídal. Je to taky profesionál, který dbá na to, aby přijel vždycky perfektně připravený. Stačí se podívat na to, v jaké fyzické kondici se připojil ke Kometě. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by s ním někde byl nějaký problém nebo si na něco stěžoval.
Herně mu to v Kometě sedlo. Je spokojený i s životem v moravské metropoli?
V Brně má manželku i děti a podle všeho se mu tam líbí, i Kometa s ním zatím může být spokojená. Vzhledem k jeho věku a aktuální formě bych řekl, že dva nebo tři další roky v Kometě jsou reálné. Vždycky je to o tom, jak to člověku sedne. Když to jde hokejově, je vždycky všechno lepší. Brno je navíc super město. Pro život a pro rodinu je tam všechno, co si může jako Američan představit. Nevím, jak by to vypadalo, kdyby byl v nějakém menším hokejovém městě, jako je třeba Třinec nebo Litvínov.
„Po dlouhé době jsem na hokeji šťastný a baví mě to, v Opavě máme skvělou partu.“
Pojďme ještě k vaší kariéře, kromě agentských pracovních povinností stále hrajete druhou ligu za Opavu. Jak těžké je skloubit práci s hokejem?
Jako agent nemám nějaký pevný časový rozvrh. Telefon mi může zazvonit ráno, na tréninku nebo i pozdě večer. Já jsem se naučil, že když je člověk aktivní a jeví o hráče zájem, tak se mu to pak vrátí. Snažím se s nimi komunikovat průběžně, a díky tomu se mi pak moc nestává, že by mi někdo volal třeba pozdě večer. Právě proto si pořád dokážu udělat čas i na hraní hokeje na slušné úrovni.
Jak jste v Opavě zatím spokojení s vývojem sezony?
Sám za sebe jsem zatím spokojený, protože jsem po dlouhé době na hokeji šťastný a baví mě to, v Opavě máme skvělou partu. Ve druhé lize to ale hráči nemají jednoduché, skoro všichni chodí do práce nebo ještě do školy, takže se těžko pilují nějaké detaily nebo nakoukává video. Máme taky velmi mladý tým, snad jen Tomáš Káňa a Jirka Šindelář mají přes třicet, zbytek má pod a většinou rapidně. Mně je 25 let a jsem šestý nejstarší! Výborně nám chytá gólman, Poruba nám pouští Marka Slíže, který nás extrémně drží. Díky němu jsme dokázali uhrát body, na které bychom s jiným gólmanem těžko dosáhli.
„Je vidět, že Tomáš Káňa to má v ruce, nezkazí jedinou přihrávku. Nám ostatním to skáče, bouchá o hokejky, na něm je ale vidět, že v hokejovosti hodně vyčnívá.“
Zmiňovaný Tomáš Káňa patří k nejzvučnějším jménům druhé ligy, zahrál si i v NHL. Je to pořád znát?
To člověk nezapomene, když pořád hraje. Je vidět, že to má v ruce, nezkazí jedinou přihrávku. Nám ostatním to skáče, bouchá o hokejky, na něm je ale vidět, že v hokejovosti hodně vyčnívá.
Share on Facebook
