Sýkora: Snad si tempo ze Spengler Cupu přeneseme do extraligy
Foto: EQ Images / Melanie Duchene
Naposledy se v letech 2011 až 2013 účastnily Spenglerova poháru Vítkovice, teď na ně coby český zástupce vůbec poprvé navázal Hradec Králové. V konečném měřítku obsadil páté místo z šesti, když porazil Jekatěrinburg, ale podlehl pozdějším finalistům – Luganu a vítězi z Kanady. „Turnaj jsme si užili jak po hokejové stránce, tak po stránce atmosféry,“ kvituje kouč Václav Sýkora.
V pondělí odpoledne příjezd na místo, v pátek ráno odjezd. Celá účast Mountfieldu na nejstarším klubovém turnaji světa byla velkým fofrem, všechny mrzelo, že v Davosu nemohli zůstat aspoň o den déle. Rozhodlo o tom ani ne tak čtvrtfinále s Kanadou (1:5), jako spíš skupinový souboj s Luganem (3:4), jehož vítěz získal přímý postup do semifinále. Český zástupce místo toho musel nastoupit ke třetímu zápasu ve třech dnech a odpočinutí Kanaďané pro něj byli v dané situaci příliš tvrdým oříškem.
„Poslední zápas ovlivnil celkový dojem, je to trochu rozpačité. Ale myslím, že dvě ze tří utkání jsme odehráli velmi dobře. Funkcionářům Davosu a organizátorům hokeje se náš hokej velmi líbil a vnímali nás pozitivně. Nechtěl bych podlehnout dojmu a výsledku z posledního zápasu,“ říká hlavní trenér Východočechů Václav Sýkora.
Velký podíl na výsledcích měla vyloučení. V 11 zápasech turnaje padlo celkem 28 gólů z početních výhod, k tomu pět v opačné situaci. Hradci přesilovky moc nešly (3/17), ale hlavně se nedokázal vyvarovat řady faulů z kategorie zbytečných. Měl velký problém s trendem, jenž nasadili rozhodčí – zejména Švýcaři Wehrli a Wiegand, kteří pískali jeho druhý i třetí zápas.
„Myslím, že to byl skutečně extrémní metr, některé věci se i na mistrovství světa pouštějí. Ptali jsme se i místních hokejových funkcionářů, jestli se takhle píská ve švýcarské lize. Tvrdili, že ne,“ přemýšlí Sýkora. „Dá se říct, že se vylučovalo za každou maličkost. Hráči si na to museli zvykat. Ve druhém zápase už to bylo z naší strany lepší, ale proti Kanadě už se to zase projevilo. Možná za to mohl i ten úbytek sil, protože drobné fauly jsme přece jenom dělali a rozhodčí je tady trestali všechny.“ Hokejisté Mountfieldu byli o půl kroku či o krok pomalejší než favorizovaný soupeř, a tam se jim čtvrtfinále začalo sypat mezi prsty.
Foto: EQ Images / Melanie Duchene
S tím ale samozřejmě souvisí i tempo zápasů. Pro účastníka české soutěže bylo hodně těžké jen tak „přepnout“, ale dokud byl plný energie, zvládal to na výbornou! „Utkání se hrála ve vysokém tempu. Hráčům jsme před turnajem říkali, aby na to byli připraveni. Je to pro ně výborná zkušenost a tak trochu nastavené zrcadlo ve srovnání extraligy a evropského hokeje,“ ví hradecký lodivod. Do pokračování domácí soutěže to může Mountfieldu jedině pomoct. „Doufám, že se nám to povede přenést do extraligy,“ říká Sýkora. Jeho tým startuje rok 2017 očekávanou úterní bitvou proti silnému Liberci.
Pak už nikdo nebude moc řešit, kolikátý Hradec na Spenglerově poháru vlastně skončil. Ale zážitek z Davosu, ten v hlavách zůstane. „Užili jsme si turnaj jak po hokejové stránce, tak po stránce atmosféry, která je tradiční. Měli jsme obrovskou kulisu při prvním zápase, kdy přijely z Hradce dva autobusy fanoušků. I na domácí a fanoušky ostatních klubů to udělalo obrovský dojem. Asi se moc nesetkali s tím, aby diváci odjinud přijeli v tak velkém počtu a podpořili svůj tým,“ děkuje Sýkora příznivcům, jež vypravili do Davosu parádní výjezd.
Teď budou doufat, že jejich hokejisté zamíří do Alp za rok znovu. Rozhodne se mezi jinými mantinely než těmi hokejovými a soudě podle reakcí pořadatelů není Mountfield rozhodně bez šance. „Doufáme, že jsme udělali dobrý dojem a neudělali ostudu, a že by ta nabídka mohla přijít,“ uzavírá Václav Sýkora.
Share on Facebook
