Tvrďák Sekáč o svém stylu: Hraju hokej, při němž se často něco stává
Foto: ak-bars.ru
Má parádní bruslení a práci s kotoučem v rychlosti, ale také dokáže pořádně přitvrdit. Jiří Sekáč si libuje ve fyzické hře, soky ničí ostrými souboji i důraznou koncovkou. Bývalý hokejista Lva, který se po anabázi ve třech klubech NHL vydal do ruské Kazaně, nyní zabojuje o mistrovství světa. Loni musel z Moskvy domů, jelikož se předtím ve Znojmě se Švédy zranil. Prosincový turnaj Channel One Cup mu zase vzala nešťastná teč kotouče do obličeje. "Ještě tu mám památku," ukazuje prstem. "Ale beru to normálně. Hraju hokej, při němž se často něco stává."
Zdravotní problémy ho dvakrát za sebou připravily o reprezentační starty, loni Sekáč musel škrtnout touhu po dalším mistrovství světa. Zatím má na pažbě jen Minsk 2014, teď chce do Paříže. Na předchozí problémy přitom nekouká. "Zranění vždycky přišlo v takovou blbou chvíli, jenže při mém stylu je riziko zranění pravděpodobnější. Chci všechno dělat co nejlépe, pokud vyznáváte podobný hokej, se zraněními musíte počítat," upozorňuje.
Magnitogorsk byl lepší, ve dvou utkáních nám navíc zranil čtyři hráče
Fit nebyl ani počátkem února, raději se tedy omluvil z účasti na Švédských hrách. "Měl jsem potíže s kotníkem, stalo se mi to krátce poté, co jsem se v Kazani vrátil do sestavy. Odehrál jsem pár zápasů, ale pořád mě to trápilo. Jakmile jsem někde měl běhat, nebyl jsem z toho moc nadšený. Potřeboval jsem si ten kotník doléčit, zvlášť, když ke zranění došlo těsně před play off. Proto jsme se s trenéry reprezentace dohodli, že si odpočinu." Teď už je všechno v pohodě? "Jo jo. Kotníky jsou specifické. Já měl ještě štěstí, vyvázl jsem celkem dobře. Některé kluky to zlobí i sezonu nebo dvě," reaguje.
Do přípravy národního mužstva se Sekáč zapojil v pondělí, úvodní duely proti Norsku ještě vynechá. Někdejší útočník Montrealu, Anaheimu, Chicaga nebo Arizony si v play off zahrál do sytosti, teď trošku dobije baterky. Jeho Kazaň se probila do semifinále play off, nicméně tam padla jasným poměrem 0:4 s Magnitogorskem. "Samozřejmě to žádný tým nechce, každý se snaží urvat aspoň nějaké zápasy. Bohužel, soupeř byl v danou dobu lepší. V prvních dvou zápasech nám navíc zranili čtyři hráče, Svitov vypadl předtím v sérii s Omskem. Když chybí pět kluků základní sestavy, je to znát," povzdychne si.
Během sezony je v Kazani taková kosa, že se člověku nikam nechce
V případě postupu by na Kazaň čekal nadupaný Petrohrad, na první pohled mimořádně těžká překážka. "Ale v play off se může stát cokoli, každý může porazit každého. My Petrohrad v sezoně dvakrát zdolali. Sice až na nájezdy, ale věděli jsme, že bychom na ně měli. Jenže Magnitogorsk hrál lépe. My vždycky udělali jednu dvě chybičky, což se v zápase hned odrazilo," hodnotí. Po vyřazení zavládl pochopitelný smutek. "V Rusku to je tak, že pokud nevyhrajete, tak to není úspěch. Ale myslím, že být mezi čtyřmi top kluby KHL je lepší, než vypadnout v prvním nebo druhém kole. Měli jsme celkem mladý tým, podle mě není všem dnům konec. Pokud bychom se tam příští rok sešli v podobné sestavě, mohlo by to být znát."
Kontinentální ligu Sekáč v minulosti válel za Poprad a pak v barvách pražského Lva, až během uplynulé sezony ale okusil život v Rusku. "Kazaň je hezké město, máte na výběr z mnoha restaurací. Z míst, kde se dá projít. Jenže v sezoně tam je většinou taková kosa, že se člověku ani nikam moc nechce. V té nejtužší zimě nejdou teploty nad mínus 15 a drží se třeba měsíc. Ještě před odletem domů tam sněžilo," usměje se. Zůstane český bojovník v kádru AK Bars i nadále? "To nevím. O žádné smlouvě se nejednalo. Agenti a lidé z klubu mi dali klid, ale myslím, že se to brzy začne řešit," hlásí.
NHL? Strašně rád bych zpátky, ale nevím, jestli to je na pořadu dne.
Jeho myšlenky teď míří jinam. "Snažím se soustředit na nároďák. Abych se probojoval na šampionát do Francie." Ale v koutku duše vrtají otazníky. Co takhle NHL, kterou Jiří loni opustil? "Chtěl bych se tam jednou vrátit. Neříkám, že třeba hned příští sezonu. Pro mě by to byl cíl dokázat, že na to mám. Že tam mohu hrát," povídá jasně. Nicméně možností je víc. "Ameriku určitě nezavrhuju. Strašně rád bych zpátky, ale nevím, jestli to je teď na pořadu dne. Pro mě bylo lepší, že jsem v Kazani hrál, byl jsem mezi top třemi útočníky. Pokud máte za zápas 18 nebo 20 minut, někdy i víc, je to pak znát. Trenér vám věří, to pak roste sebevědomí a cítíte se jinak. Uvidíme, co se naskytne v létě," dodává.
Jestliže dá přednost znovu KHL, stoupnou jeho šance na olympiádu. Sekáč se však na věc takhle nedívá. "Víme, co říkal Ovečkin. Že na olympiádu chce jet. Uvidíme, jestli třeba nevzbouří ostatní hráče. Jsou to všechno kluci, kteří v týmech mají hlavní role. Pokud by řekli, že do Koreje chtějí, asi by s tím lidé z vedení moc dělat nemohli. Nevím, co by se dělo," přemítá. Ovšem zpátky do současnosti. Elitní výběr se chystá na mistrovství světa a Sekáč chce být u toho. "Nároďák je vždycky super. Pokud mám možnost reprezentovat, pobavit se v kabině s ostatními, jsem hrozně rád. Řekl bych, že tady je to takové uvolněnější. Kluci mají lepší vyhlídky než hráči v týmu, kde mnozí nevědí, jestli dostanou smlouvu a podobně. Všichni hokejisté jsou v národním týmu výborní, člověk si s nimi dá hokej, který má úroveň," uzavírá.
Share on Facebook
