HC Oceláři Třinec

Rok založení: 1929
Klubové barvy: bílá a červená

Kapacita stadionu: 5200 (4000 k sezení)

Začátky ledního hokeje v Třinci se datují od sezóny 1929/30, když několik nadšenců začalo s organizovaným hokejem v klubu SK Třinec. Hokejová aréna byla na dodnes zachované Glejtowni (viz obrázek), která tímto způsobem vstoupila do hokejové historie. Již v počátcích hokeje v Třinci si přijela pro výprask slavná AC Sparta Praha, která zde prohrála 7:2.

Oživení po bídě válečných let nastalo v Třinci již v sezoně 1945/46, když Třinecké mužstvo začalo opět hrát pravidelné soutěže v ostravském kraji. V Třinci byla vybudována dvě hokejová hřiště s přírodním ledem, jedno z nich bylo v areálu učiliště, kde se proháděly hokejové naděje pod vedením již zesnulého Evžena Ciencialy (jeho přínos pro sport v Třinci asi nikdo nedocenil).

Přelomem bylo vybudování uměle chlazené ledové plochy v areálu na Lesní ul. v Třinci, která byla otevřena 17. února 1967. V roce 1976 byl stadion zastřešen, ocelovou konstrukci (která prý přežije 500 let) vyrobili pracovníci mechanických dílen TŽ a všichni již viděli v Třinci halu, ta však byla dokončena až za dlouhých 13 let.

V roce 1979 se mužstvo probojovalo do 1.NHL, kde se Třinečtí pohybovali zpravidla na předních místech. Nová éra třineckého hokeje začala v ročníku 1984/85, kdy se v Třinci objevil nenápadný student tělovýchovné fakulty Alois Hadamczik, bratr tehdy mnohem slavnějšího Evžena, trenéra fotbalistů Baníku Ostrava a olympijského mužstva. Lojza, jinak jej v Třinci nikdo nenazve, dělal asistenta Miloši Holáňovi a od sezony 1985/86 vedl mužstvo jako první trenér. Již tehdy vetknul mužstvu útočný styl, který je pro jeho herní projev dodnes typický.

Hokejisté udivovali nevídanými kombinacemi v útočném pásmu, z této éry zaujali hráči Blažek, Běhal, Schaffartzik, Kobzík, Csabi, Roháček, Zátopek, Sochorek a další. Lojza vytvořil základ mužstva, které vybojovalo extraligu, tuto zásluhu o Třinecký hokej mu nikdo nevezme. V Třinci trénoval do sezony 1990/91. V té době v Třinci zářil Petr Zachar, hráč, který zcela jistě promarnil svůj talent, v Třinci si dělal se soupeři co chtěl a byl doslova miláčkem publika.

V sezoně 1992/93 hrál Třinec o postup do extraligy, v pátem zápase finále play-off se Stadionem Hradec Králové naši v prodloužení prohráli, ač deset sekund před koncem Petr Zajonc netrefil prázdnou bránu, před níž ležel bezmocný Barta. Tak nabitý stadion v Třinci snad od té doby ještě nebyl. V té době ale podmínky na extraligu nebyly a Hradec se po postupu propadl až do 2. NHL. V Třinci je na toto téma ne ojediněný názor, že v případě postupu bychom dopadli stejně.

Alois Hadamczik se přes Německý Sonthofen, Fussen, Vítkovice a Olomouc se vrátil právě včas v roce 1995 do Třince, aby dotáhl mužstvo do extraligy. V nezapomenutelných zápasech play off nám vypomohli Josef Marha, Roman Kaděra a Viktor Ujčík, obrovský díl však odvedli i další např. Rudolf Roháček, Karel Pavlík a brankáři Macháček s Hlinkou.

V první sezoně 1995/96 se Třinec vyhnul prolínací souteži, mužstvo se zachánilo a začalo v tabulce stoupat vzhůru, v sezoně 1996/1997 jsme obsadili 4. místo v základní části (v play-off nás v první kole vyřadily Pardubice), v loňské sezoně jsme však po základní části skončili třetí a po úspěšném tažení play-off, v němž jsme postoupili přes Slavii (foto) a Vítkovice (foto1, foto2), jsme bojovali o titul se Vsetínem.

Zraněními a počtem sehraných zápasů zdecimované mužstvo nestačilo ve finále na mazáky ze Vsetína v čele s Dopitou, všichni však slibují, že v příští sezoně na titul opět zaútočí.

Názvy klubu:

1929 - SK Železárny Třinec, 1938 - KS Zaolzik, 1939 - SK Železárny Třinec, 1950 - TŽ VŘSR Třinec, 1988 - TŽ Třinec, 1994 - HC Železárny Třinec, 1999 - Třinec

Share on Facebook Share on Twitter

• HC Oceláři Třinec