Uher si zahrál s Crosbym i Malkinem: Jen koukáte, co si na ledě dovolují
Foto: wheelingnailers.com
S jasným cílem nakouknout jednou do nejlepší ligy světa odešel Dominik Uher už v šestnácti letech do zámoří, kde prošel postupně juniorskou WHL či farmářskou AHL, z níž už to měl do slavné NHL jenom kousek. A trpělivost se oplatila. V uplynulém ročníku se totiž v Pittsburghu hned dvakrát představil vedle takových hráčů jako jsou Sidney Crosby nebo Jevgenij Malkin, a zahrál si dokonce proti Jaromíru Jágrovi. "Byl to skvělý pocit," líčí v rozhovoru pro hokej.cz.
V zámoří máte za sebou už šest sezon. Řekněte, nepřišla někdy chvíle, kdy jste nad správností vašeho odchodu pochyboval?
Určitě ne. Pakticky každý rok jsem se zlepšoval, poznal spoustu výborných lidí a prožil řadu skvělých zážitků. Jak v juniorce, kde chodily na naše utkání vyprodané stadiony, tak na farmě v Pittsburghu. Letos se mi navíc povedlo nakouknout do NHL, takže rozhodně ničeho nelituju.
Každopádně začátky asi byly pro vás hodně krušné, že?
Určitě, odešel jsem tam v šestnácti letech. Angličtinu jsem se sice učil na střední škole, ale moc jsem tomu nevěnoval velkou pozornost, takže to byl velký skok do nového. Život v Americe je poněkud odlišný. Ale co tě nezabije, to tě posílí, takže postupem času si člověk zvykne a zlepšuje se jak v hokeji, tak i lidsky.
Říkáte, že život v zámoří je jiný, co vám tam nejvíce schází?
Chybí mi tam nejvíce asi česká kuchyně. Ale i klasický český styl života. Třeba české holky jsou mnohem hezčí než Američanky. Na druhou stranu je tam zase úplně jiný pohled na hokej a celkově sport. Média i fanoušci se k tomu staví jinak, člověk si to více užívá a je pod větším drobnohledem.
Dovedete si představit, že byste se v Americe časem natrvalo usadil?
To rozhodně ne, hokejově se tam budu samozřejmě snažit udržet co nejdéle, ale doma je doma. V Čechách se mi moc líbí a kdybych měl říct, kde chci zestárnout, tak určitě v Čechách.
Až ve třetí sezoně na farmě jste dostal příležitost v NHL, jak vlastně hráči prožívají to dlouhé čekání na šanci?
Je to pro nás těžké. Ale když ráno vstanete a podíváte se, že hrajete v Americe, tak si řeknete, že moc hokejistů se tam nedostane. Každý den bojujete o NHL, a to vás pořád žene dopředu. Musíte být trpělivý. Kdo vydrží, tak tu šanci dostane. Jsem rád, že se to po třech sezonách v AHL podařilo.
Když konečně přišla příležitost zahrát si NHL, jak jste to prožíval?
Byla to paráda. Navíc jsme hráli v Tampě Bay a přišla vyprodaná hala. Na Vánoce za mnou ještě přijela rodina, takže to všichni viděli. Bylo to úžasné, přestože se mi na rozbruslení trošku klepaly ruce. Pak to ze mě spadlo a zápas jsem si užil. Celou dobu kvůli tomu dřete a když to přijde, nechcete zklamat.
Hned ve druhém utkání jste si navíc zahrál proti Jaromíru Jágrovi.
Měl jsem proti němu pár střídání, byl to parádní pocit zahrát si proti jednomu z nejlepších hokejistů světa a navíc české hokejové ikoně. Věřím, že to nebylo poslední utkání v NHL.
A aby toho nebylo málo, vašimi spoluhráči byli Crosby s Malkinem.
Jsou to momentálně jedni z nejlepších hráčů na světě. Každý je trošku jiný. Když jsem byl mladší, tak jsem vždycky měl rád Malkina, a potom máte s ním možnost trénovat a zahrát si zápas. Prakticky jen koukáte, co všechno si na ledě dovolují. Byl to skvělý pocit poznat oba hráče.
Stačil jste s nimi vůbec prohodit aspoň pár slov?
Už před zápasem za mnou přišel Sidney a říkal mně, že mám hrát to, co umím, ať nejsem nervózní a soustředím se na svou hru, která mě dělá dobrým. Myslím, že mi to pomohlo a v zápase jsem si věřil.
Je velký rozdíl mezi NHL a nižší farmářskou AHL?
Obrovský. Hráči z NHL jsou vyspělejší, šikovnější a mají jiné sebevědomí. Hra je rychlejší a nikdy nevíte, co hráč udělá. Farma mi přijde taková svázanější a hráči tam více poslouchají trenéry. V NHL každý ví, že má své určité kvality a je to znát.
Na farmě jste loni nasbíral 30 bodů, jste s tímto příspěvkem spokojen?
Spokojený jsem nebyl. Sice jsem překonal statistiky z minulých sezon, ale celkově mně trvalo hlavně zpočátku sezony, než jsem se dostal do nějakého tempa a začal podávat stabilní výkony. I když se může zdát, že sezona byla dobrá, tak jsem nebyl spokojený a doufám, že ta další bude lepší.
Cílem pro následující sezonu bude jistě nakouknout ještě víc pod pokličku NHL, že?
Určitě, prakticky už loni jsem chtěl hrát více než dva zápasy, ale realita byla trošku jiná. Letos se budu soustředit přes léto, abych se zlepšil, nakoukl do kempu a řekl si svými výkony o více zápasů.
V Pittsburghu bývá složité dostat se do prvního týmu, vnímáte to stejně?
Určitě, konkurence je tam velká. Ale zase v dobrém týmu lépe roste individualita, má to své pro i proti. Na konkurenci se však nevymlouvám. Naopak vás to donutí se každý den zlepšovat. Jsem moc rád za to, že jsem zrovna v Pittsburghu.
Už příští rok by tam s vámi mohl působit další Čech Dominik Simon. To byste jistě bral všemi deseti, že?
Rozhodně by bylo fajn si tady pokecat s nějakým Čechem, teď tady žádný není. A Dominik je šikovný, což ukázal už na domácím mistrovství světa. Má budoucnost v NHL a pokud podepíše, tak mu doufám pomohu dostat se do nejlepší ligy světa.
Na draftu uspělo celkem jedenáct českých hokejistů, co na to říkáte?
Myslím, že je to velký úspěch pro český hokej. Máme hodně šikovných hokejistů. Několik z nich ani draftováno nebylo, přitom by si to zasloužili.Ten počet hokejistů na draftu je odrazem toho, že se více začalo pracovat s mládeží. Jistě tomu trošku pomohla i pravidla, která se udělala v extralize. Pro český hokej je to jen dobře.
Stihl jste po sezoně vůbec nějakou dovolenou?
Dovolenou jsem nestihl. Letos je to první léto, ve kterém se chci připravovat doma, předtím jsem se vždycky připravoval v Montrealu. A musím si ještě dodělat střední školu, takže na dovolenou moc nebyl čas. Už tři týdny trénuju s kondičním koučem Martinem Horylem. Trénujeme ještě s Petrem Mrázkem a Michalem Gulaším. Jsou to kvalitní tréninky a věřím, že mě to posune dopředu.
Jak vůbec každoročně vnímáte návraty do Čech?
Vždycky se na to moc těším. Doma je doma a jsem moc rád za to, když se tady mohu aspoň na chviíli podívat. Vidím se s rodiči, kamarády a zase zažiju takový ten typický český život. Je super, když v Praze vysednu na letišti a vím, že mě tu čeká chvilka odpočinku.
Už máte jasno, jak dlouho si vás ještě rodina a přátelé užijí?
Zatím v tom jasno nemám. Ještě se řeší prodloužení smlouvy a podle toho se potom budu rozhodovat. Chci být celé léto doma, takže poletím asi někdy těsně před kempem.
Share on Facebook
