Velký začátek? V Americe vypukla profesionální ženská NWHL
Foto: Meg Linehan
History begins. Tahle výstižná (a přiznejme si, marketingově vděčná) hláška je spojená s nedělí 11. října 2015, kdy prvními dvěma zápasy odstartovala National Women's Hockey League – profesionální soutěž žen. Do Ameriky se teď začínají upínat zraky hráček po celém světě, ale mnohem víc než jméno vítěze prvního ročníku je zajímá, zda se ambiciózní projekt udrží a rozroste. Pak by mohla NWHL posunout ženský hokej na novou úroveň.
Nejdřív základní fakta. Liga zatím čítá jen čtveřici zakládajících týmů ze Spojených států: Boston Pride, Buffalo Beauts, Connecticut Whale a New York Riveters. Na programu je 18 kol, hrát se bude o víkendech až do 28. února 2016. Na vítěze čeká Isobel Cup, pojmenovaný po dceři Fredericka Stanleyho, který dal jméno o něco slavnější zámořské trofeji.
Až dosud v zámoří platilo, že jakmile hokejistka ukončí vysokou školu, může hrát hokej maximálně pro zábavu. A právě to chce NWHL změnit. Každý tým má stanoven roční platový strop 270 000 dolarů, platy jednotlivých hráček se pohybují mezi 10 000 a 25 000 dolary, průměr činí 15 000 dolarů. Kromě toho mají hokejistky zajištěnu výstroj (ne, to jinde není automatické) a také dostanou 15 % z částky získané prodejem každého dresu s jejich jménem (po téhle stránce liga neponechala nic náhodě, dresy se začaly vyrábět a prodávat dlouho před jejím startem). Nejlépe placenou hráčkou soutěže je americká útočnice Kelli Stacková.
10 nejlépe placených hráček podle The Hockey News
Kelli Stacková (Ú, Connecticut) – 25 000 $ (cca 600 000 Kč)
Megan Bozeková (O, Buffalo) – 22 500
Meghan Dugganová (Ú, Buffalo) – 22 500
Kacey Bellamyová (O, Boston) – 22 000
Brianna Deckerová (Ú, Boston) – 22 000
Hilary Knightová (Ú, Boston) – 22 000
Brianne McLaughlinová (B, Buffalo) – 22 000
Jekatěrina Smolencevová (Ú, Connecticut) – 22 000
Emily Pfalzerová (O, Buffalo) – 21 000
Nana Fudžimotová (B, New York) – 21 000
Jenže takové částky hokejistkám na živobytí – natož na výdělek – nestačí. „Pořád potřebujete práci aspoň na poloviční úvazek,“ říká jedna z nejlepších českých hráček Kateřina Mrázová, která hájí barvy univerzity Minnesota Duluth v NCAA. Předtím si za mořem vyzkoušela i kanadskou CWHL za Boston Blades, tedy jediný tým z USA, jenž v soutěži působí. V roce 2013 s ním ligu vyhrála a trofej pro vítěze, Clarkson Cup, zvedala nad hlavu jako vůbec první Evropanka v historii.
„CWHL se říkalo profesionální ženská NHL, ale to jen proto, že v ní hrály nejlepší hokejistky světa jako Meghan Dugganová, Hilary Knightová, Gigi Marvinová a spousta dalších. Tuto soutěž hrají hlavně holky, co vystudovaly vysokou školu, ale bohužel jim není schopna platit. A pokud jim soutěž neumožní peníze, hráčky potřebují práci a s prací zbývá méně času na hokej. Nebo vůbec žádný,“ popisuje Mrázová.
Ale podle zakladatelky NWHL Dani Rylanové je jedním z cílů soutěže nabídnout hokejistkám plynulý přechod mezi univerzitním a „skutečným“ životem. I proto jdou hráčky na draft rok před ukončením studia, aby měly dostatek času najít si práci a bydlení ve městě, kde budou hrát.
Není divu, že za mořem je soutěž velkým tématem. „S holkama se o tom hodně bavíme a spousta z nich říkala, že by to po vysoké škole chtěla jít zkusit. Ale samozřejmě tam jsou i obavy. Obavy z toho, jestli se liga finančně udrží. První rok je pokrytý, ale jak to bude dál, těžko říct. Bude jenom na lidech a sponzorech, jak tento sport podpoří,“ ví Mrázová.
Mimochodem – pokud vládnete angličtinou, na stránkách fanoušků St. Louis Blues najdete článek, který porovnává letošní platy v NWHL s životním minimem ve státech, kde se soutěž hraje.
„Ale není to jen o penězích, je to taky o respektu. O tom, být považována za profesionálku.“
Ano, respekt je pro hokejistky hodně důležitý. Navíc by celý projekt (i když to se vlastně znovu vracíme k penězům) mohl najít adekvátní odezvu i u fanoušků. Statistiky NHL vypovídají o tom, že zhruba třetinu příznivců nejslavnější hokejové ligy světa tvoří ženy. To je moc zajímavé číslo i pro její nově vzniklou a o hodně menší sestřičku. „Liga dělala před začátkem průzkum, odkud je nejvíce hráček. Proto zvolila tyto čtyři týmy. V těchto státech by měl být i největší fanouškovský potenciál,“ podotýká Mrázová.
Na prvním zápase mezi Connecticut Whale a New York Riveters bylo vyprodáno, nicméně v hale Chelsea Piers ve Stamfordu to znamenalo jen 623 diváků. Do Harborcentra v Buffalu, kde si loni zahrály i české juniorky v rámci MS do 18 let, jich dorazilo 1231. Ceny lístků na jednotlivá utkání se pohybují mezi 15 a 20 dolary, v případě sezonních permanentek na domácí zápasy jednoho z týmů jde o částku od 125 do 150 dolarů. Liga přenáší utkání zdarma na svých stránkách.
Z českých hokejistek má právě kolínská odchovankyně Kateřina Mrázová nejblíž k tomu, aby si NWHL zahrála. „Pokud by soutěž vydržela a umožnila mi podmínky, abych mohla zůstat v Americe, určitě bych ji chtěla hrát. Mám před sebou dva roky na vysoké škole, takže mám ještě rok na rozmyšlenou,“ hlásí směrem k draftu 2016. Letos ale zatím bohužel zůstává mimo hru. „Před sedmi týdny jsem byla na operaci s kolenem. Každý den rehabilituju a posiluju, je to pořád lepší, ale bohužel to jde velmi pomalu.“
Zpátky k soutěži. Je jasné, že už od svého počátku představuje pro mladé hráčky velké lákadlo. Co se týče českých reprezentantek, za mořem jich letos na školách hraje desítka a další je budou následovat. Do prvního ročníku NWHL se z mimoamerických hokejistek zapojily dvě Rusky – kapitánka národního týmu Jekatěrina Smolencevová a Ljudmila Běljakovová –, japonská brankářka Nana Fudžimotová a také Rakušanka Janine Weberová. Tu soutěž ohlásila s velkou pompou jako vůbec první ze všech hráček. „Myslím, že pro evropské hokejistky je to velká motivace. Hrát soutěž s nejlepší kvalitou, a dostat za to i zaplaceno, to je motivace asi pro všechny,“ přitakává Mrázová.
A jak vůbec první dva zápasy dopadly? Boston Pride zdolaly Buffalo Beauts na jejich ledě 4:1, dvěma góly k tomu pomohla Hilary Knightová. Stejným poměrem uspěly hokejistky Connecticut Whale (bylo by velmi neslušné nazývat je česky – velrybami) proti New York Riveters, gól a dvě nahrávky zapsala Kelli Stacková. Na první branku historie se čekalo jen 2 minuty a 28 sekund, za Connecticut ji vstřelila Jessica Koizumiová.
Úvodního buly se symbolicky ujala Manone Rheaumová – jediná žena, která kdy odehrála přípravné utkání za tým NHL. Stalo se tak nejprve v roce 1992, kdy jednu třetinu hájila branku Tampy Bay v zápase proti St. Louis, o rok později odchytala rovněž jednu třetinu utkání s Bostonem. V Buffalu se o čestné vhazování postarala Dani Rylanová, zakladatelka a komisionářka NWHL, která je i generální manažerkou Riveters.
Právě její zásluhou se 11. října 2015 začala psát nová historie. „Je to další krok, jak posunout ženský hokej na lepší úroveň. Všechno je teprve na začátku, ale nějak se začít musí. A tohle je určitě ten správný směr,“ dodává Kateřina Mrázová.
Teď už nezbývá než doufat, že na příběh s názvem National Women's Hockey League se nebudeme za pár let dívat jen ve vzpomínkách.
Share on Facebook
