Záskok, který šlape, aneb klid jménem Vůjtek. Snažím se nic nezkazit, usmívá se
Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Když se loučil s českým národním týmem, nikdo netušil, že se ještě někdy postaví na střídačku. Možná ani on sám. A přece se stalo. Vítkovicím pomáhá jako konzultant a nyní, když je Jakub Petr s reprezentační dvacítkou na mistrovství světa v Kanadě, zaujal jeho místo. Společně s Pavlem Trnkou znovu řídí extraligový celek. Nekřičí. Působí klidně a tato tichá síla funguje. Vítkovice se i díky jeho zkušenostem a radám hrnou nahoru.
Tenhle borec umí. Má co říct. Vždyť už to v minulosti tolikrát dokázal. Teď dělá všechno pro to, aby Vítkovicím pomohl při absenci hlavního trenéra Jakuba Petra přímo ze střídačky. „Navazujeme na to, co tady kluci poslední dobou hráli a začali jsme dělat body. Teď jsme udělali sérii, na kterou jsme čekali dlouhou dobu. Doufáme, že to vydrží co nejdéle,“ hlásí Vladimír Vůjtek.
Vítkovice vyhrály třikrát v řadě, bodovaly osmkrát za sebou. Vypadá to že forma jde nahoru...
„Čekali jsme na to. Furt jsme si říkali, aby nám tři, čtyři zápasy bodově vyšly. Teď už jsme ten plán překročili o sto procent, takže se to budeme snažit držet dál.“
Nejlépe do chvíle, kdy se z mistrovství vrátí Jakub Petr...
„Bylo by to ideální, ale jednou samozřejmě přijde i porážka. Máme snahu i vůli to s kluky protáhnout co nejdéle.“
Jak velkou zásluhu máte na úspěšné sérii Vítkovic?
„Je to hlavně podíl dvou trenérů – Jakuba Petra a Pavla Trnky. Já si na tom nedělám zásluhy nebo alibi. Byl jsem s nimi ve spolupráci celou dobu a teď musím na střídačce nahradit Kubu. Snažím se hlavně o to, abych nic nezkazil.“
Jste v častém kontaktu s Jakubem Petrem?
„Jsme, ale s Kubou komunikuje spíš Pavel. Je s ním v denním spojení. My si sem tam napíšeme.“
Chválí vás Jakub Petr na dálku?
(usmívá se) „Myslím si, že má úplně jiné starosti, kterým se musí věnovat v první řadě a na sto procent. Samozřejmě je ale rád, že vyhráváme.“
Petrovi bude ve Vítkovicích vypomáhat Vůjtek jako konzultant »
Jak si zvykáte na roli asistenta trenéra?
„Já v podstatě nejsem ani asistent. Jsem pořád spíš nějaký poradce, nebo jak se tomu dneska říká...“
Konzultant.
„Ano a v této roli zůstávám. Říkám, je to jen záskok na pár zápasů. Snažím se nic nepokazit.“ (směje se)
Jak máte s Pavlem Trnkou rozděleny kompetence?
„Převzal jsem jsem Kubovu roli. Mám rozhodující slovo u útočníků. Šéfem je Pavel. Dělá taktiku i sestavu. Řídí beky a sem tam si řekneme, co udělal bek nebo útočník špatně.“
Jak se vám tedy zamlouvá ofenziva Vítkovic? Gólů stále moc nestřílíte...
„Už nedáváme jeden gól, ale tři. (usmívá se) Je to posun dopředu. Vytvořili jsme si pár solidních šancí a měli dát pět, šest gólů. Pokud si ale šance vypracováváme, přijde to. Furt měníme sestavu. Vždycky, když to trochu slepíme dohromady, nám někdo onemocní a odejde. Hráči se vrací, třeba měsíc nebyli na ledě a musí se počkat na jejich formu. Jsme rádi, že se nám to pomalu uzdravuje a Szturc s Balánem nastoupili. Vždyť minulý zápas jsme hráli na jedenáct útočníků a to jsme měli jednoho půjčeného z Havířova.
Místo klidných Vánoc a svátků jste zase zpátky v hokejovém kolotoči. Není vám to líto?
„Jsem zvyklý, že svátky strávím mimo. Když jsem byl v Rusku, několikrát jsem zažil, že se hrálo na Štědrý den. Nesvětí se tam. Kdysi, když jsem ještě hrával, jsme jezdili na zájezdy na západ. Ty si nikdo nenechal ujít a taky jsme museli hrát na Štědrý večer nebo na Silvestra. Byli jsme rádi, že tam můžeme být. Jako sportovci to už bereme trochu jinak. Nějaká rodinná oslava se ale vždycky stihne.“
V lednu střídačku znovu opustíte. Jste na to připravený?
„Myslím, že jsem s tím smířený. Rozhodl jsem se skončit po mistrovství světa v Praze a Ostravě. Pak ale přišel ten problém v národním mužstvu, tak jsem to na rok vzal s tím, že skutečně končím. Nebudu s tím mít problém.“
Share on Facebook
