Zraněný Ručinský čeká do středy: Nejsem sobec, hrát musejí ti zdraví!
Foto: Aleš Krecl, cslh.cz
V reprezentaci se poprvé představil počátkem roku 1991, tedy před víc než čtyřiadvaceti lety. Martin Ručinský patří do zlaté generace českého hokeje, doma má čtyři zlaté medaile z olympiády a mistrovství světa, letos mohl uskutečnit nevídaný comeback. Litvínovský veterán se objevil v širší nominaci pro domácí šampionát, ale minulý čas je zatím bohužel na místě. Lídr čerstvých mistrů republiky má totiž zdravotní potíže a jeho start zůstává s velkým otazníkem.
Situace není příznivá, nicméně naděje stále je. Ručinský věří, že se dá dohromady, připraven je však i na opačnou variantu. "Dneska jsem byl u Pavla Koláře, domluvili jsem se s ním i s Vláďou Růžičkou, že to necháme do středy. Pak uděláme rozhodnutí," hlásí. Jestliže se situace nezlepší, bude národní tým bez nejstaršího bojovníka. "Hrát musejí jen ti, kteří jsou zdraví," doplňuje.
Když o vás v souvislosti s mistrovstvím světa mluvil Vladimír Růžička, nezněl moc optimisticky. Jak to vidíte vy?
"Je to takové, jak jsem říkal po posledním zápase. Nějaké zdravotní problémy mám, finále jsem víceméně dohrával se sebezapřením a pod injekcemi. Ale Pavel Kolář je kouzelník, já za ním byl, bavili jsme se o tom. Řekli jsme si, že tomu ještě dáme úterý a pak uděláme nějaké finální rozhodnutí. Samozřejmě - není to ideální, uvidíme ve středu."
Věříte, že to půjde?
"Nemám na to názor. Jedna věc je z mého pohledu jasná: pokud se nebudu cítit stoprocentně, nebo tak, že bych mužstvu nepomohl. Nemá cenu, abych tady byl. Je lepší, aby tu hrál někdo zdravej, v lepší kondici a stavu."
Šance ovšem zůstává, že?
"Naděje umírá poslední. Samozřejmě. Na šampionát jsem se těšil strašně moc. Ale na druhou stranu - nemá smysl to lámat přes koleno, to bych určitě nechtěl. Mistrovství světa je velký turnaj, tady musí být všichni zdraví, aby mužstvu mohli pomoct. Pokud cítím, že v tomhle stavu nebudu, nemá smysl, abych do toho šel."
Je znát, že jste teď měl krátké volno?
"Cítím každý den, je to lepší. Tělu to pomůže. Ale ten můj problém přetrvává, uvidíme, co se mnou udělá Pavel Kolář. Ve středu se musíme nějak rozhodnout."
Pak byste šel případně na led?
"Uvidím po zítřku. Pobavíme se co a jak, potom uvidíme."
Můžete přiblížit, o jaký problém se ve vašem případě konkrétně jedná?
"S krčním obratlem, mám dvě vyhřezlé plotýnky. Nerv je v takovém dutém kanálku, který mám nateklý, jak jsem dostal pár ran. Brní mě celá ruka, vystřeluje mi to do ní, pak nemám takovou sílu. Pavel Kolář by to vysvětlil lépe."
Hrozí vám operace?
"Je to taky jedna z možností, ale už úplně nejzazší."
Od kdy vás zranění v play off trápilo?
"Měl jsem to od semifinále s Brnem. Ve finále jsem dostal jeden střet, kdy mě to zase chytlo, pak přišel druhý, třetí.... A už mě potíže nepustily až do konce. To už bylo nekomfortní."
Měl jste být jednou z opor národního týmu na turnaji, který by byl možná poslední ve vaší kariéře. Musíte být hodně zklamaný, že to nemusí vyjít.
"Na šampionát jsem se samozřejmě těšil,mistrovství v Praze se nehraje každý rok. Zažil jsem to v roce 2004, ke konci kariéry je nádherné, když si jdeš zahrát v Praze. Těšil jsem se, ale nejsem sobec, abych tady byl jenom z toho důvodu, že jsem tu chtěl být. A přitom nebyl úplně zdravotně fit. Potom člověk musí koukat na mužstvo a na celý národ, protože pro Českou republiku to bude velká věc. Musejí tu hrát jen zdraví hráči."
Nekalilo vám tohle všechno oslavy titulu v Litvínově?
"Oslavili jsme to, bylo to nádherný.Oslavy neskutečný, konečně po 56 letech... Ještě něco proběhne později, ale to hlavní už máme za sebou."
Stálo vás slavení hodně sil?
"Ne, bylo to dobré. Cestou z Třince jsme nespali, to bylo trošku vysilující, ale každý byl rád, že jsme to nakonec urvali. Oslavy jsou s tím vším spjaté, patří to k tomu."
Už jste se v kabině národního týmu chvilku pobavil s Jaromírem Jágrem?¨
"Je pravda, že jsme se viděli po delší době. Byl hezky opálenej, vypadá, že je v plné síle. Na Floridě mu to svědčí. Myslím, že bude dobrej. To bude velká pomoc!"
Podle všeho s vámi trenéři počítali do jedné formace právě k Jágrovi. Lákalo vás, že byste si po letech zase společně zahráli?
"To nevím, záleželo by na Růžovi. Ale úžasné bylo jen se po té době zase s Džegrem. Ne že bychom spolu vyrůstali, ale odehráli jsme spolu hlavní turnaje. Hlavní éru v národním týmu. Je fajn ho znovu vidět v kabině. Nejen já jsem rád, že tu Jarda je."
Share on Facebook
