Andrys o klíčích k titulu: Letní běhy, hra na puku a Pejsek. Ale i vánoční pauza

Tomáš Andrys při podávání rukou s Vojtěchem Fialou | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz

Dvanáct let poté, co se starší dorostenci Karlových Varů stali mistry republiky, oslavila Energie návrat na trůn. Jen tedy už ne v kategorii U18, nýbrž U17. Tomáš Andrys v posledních sezonách se svými týmy postupně vylepšoval umístění a po konci v předkole, čtvrtfinále a semifinále tentokrát došel do finále – a to vyhrál.

„Určitě nás to těší, byla to příjemně prožitá cesta až do konce. Klukům patří obrovská gratulace, myslím si, že si to vydřeli od první do poslední minuty,“ radoval se trenér Tomáš Andrys poté, co s dorostenci Karlových Varů získal titul mistrů republiky.

Šel si tým za úspěchem už od předešlé sezony, kdy byl původně možná hlavním favoritem na titul?
Ono je to většinou o tom, abychom se snažili posouvat co nejvíce hráčů směrem do dospělého hokeje. Proto loni do play off nezasáhli někteří kluci, kteří zasáhnout měli. Letos se nám podařilo, že do něj zasáhli defakto všichni. Myslím si, že to bylo poměrně klíčové vůči výsledku.

První zápas každé série jste prohráli. Byla to náhoda, nebo si hráči vždy potřebovali o soupeři něco zjistit a zároveň sednout na zadek?
No, v každém případě si vždycky potřebovali sednout na zadek (usmívá se). Každá série byla extrémně těžká v tom, že máme mladý tým, takže jak říkáte správně, kluci si na to potřebovali trošku zvyknout a obouchat se v tom. Potom se s tím naučili pracovat. Myslím si, že v každé sérii se tomu přizpůsobili skvěle.

Našel byste v play off nějaký moment, kdy jste jako trenéři museli něco změnit?
Každý zápas měl svoje. I když některé výsledky vypadají poměrně jednoznačně, je to pravý opak a vždycky nás to stálo obrovskou sílu. Nakonec se nám to vždycky podařilo a napadalo nám to tam. A v každé sérii nás podržel Pejsek (Martin Psohlavec).

Pomohly mu i zkušenosti z juniorky, působil vyspěle, viďte?
Hlavně za ty čtyři roky, co tady je, jsem u něj zaznamenal největší pokrok v tom, že si dal neskutečně do pořádku hlavu. Je naprosto klidný a nic ho nerozhodí. Za to má u mě obrovský kredit.

Jako druhého tahouna, z pohledu kabiny tedy prvního, byste viděl Petra Tomka? On se snažil tým za každého stavu strhnout.
Petr je výborný kluk a hlavně výborný kapitán. I když se tým někdy ne úplně věřil nebo byl trošku dole, tak on ho nenechal padnout a za každou cenu se snažil vymáčkout, co bylo potřeba. Myslím si, že se mu to dařilo celou sezonu naprosto skvěle.

Základní skupinu jste poměrně bezpečně vyhráli, v nadstavbě jste skončili třetí o tři body za prvním Libercem. Přesto, prošli jste si nějakými lapáliemi?
Určitě. Znova: Vypadá to poměrně jednoduše, že jsme vyhrávali hodně zápasů, ale zásadní bylo udržet kluky v tom, aby neměli špatné návyky, které by je v budoucnu mohly, jak se říká, kopnout do zatku. V tomto to bylo těžké. Když kluci dostali o vánočních prázdninách deset dní volna, tak jsme se z toho dostávali asi dva měsíce (usmívá se). Nakonec si ale myslím, že se nám to v play off vrátilo, protože měli vyčištěné hlavy.

Měli jste pokorný tým?
Já si myslím, že jo. Nevidím tam nějaké velké problémy. Samozřejmě žádná kabina není stoprocentní, vždycky jsou tam lepší i horší časy, ale je to o tom, jak se z těch horších časů vymotáte. Kluci to nakonec zvládli.

Pro sebevědomí hráčů muselo být skvělé, když v semifinále přešli přes rivala z Plzně. Věřím, že se to přeneslo i do finále. Nebo nesouhlasíte?
Ono to začalo už s Kometou. Ta série byla opravdu fyzicky náročná, plus měli Hartla, který nám dělal obrovské problémy. Naštěstí se nám ho podařilo trošku eliminovat, museli jsme se snížit i k osobce. S Plzní to byla samozřejmě lajna Maxa – Fodor – Tománek, proti níž to bylo velmi těžké. Snažili jsme se trošku „mečovat“ lajny a nakonec bych řekli, že jsme je i trošku utahali. A jak se říká, s jídlem roste chuť a sebedůvěra kluků postupně stoupala. I po první porážce s Libercem byl další zápas opravdu těžký a mohl ho vyhrát kdokoli, ale potom se nám to podařilo přehoupnout na naši stranu.

V posledním utkání vás k tomu dovedly přesilovky, ale co rozhodovalo celkově?
Myslím si, že se nám zúročila letní příprava. Opravdu hodně běháme, což se nám potom ve třetích třetinách vyplácelo. Když se podíváte na výsledky, tak skóre bylo po dvou třetinách buď vyrovnané, nebo jsme prohrávali, ale v posledních třetinách se nám to – podle mě – podařilo na fyzičku přetáhnout. Co se týče hry, tak Liberec má strašně moc šikovných hráčů a výborných hokejistů. Myslím si, že každý rok budou lepší a lepší. Další sezonu bude Liberec určitě favoritem na titul.

Radost karlovarských dorostenců s pohárem | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz

Nebyli jste v sérii chytřejší? Pro pátý zápas to rozhodně platilo a z mého pohledu bylo otázkou času, kdy vyrovnáte nebo skóre otočíte.
Snažíme se držet poměrně hodně na kotouči a nezbavovat se ho. V play off byly situace, kdy jsme klukům řekli, že když opravdu nevíš kudy kam a nemůžeš, tak si pomoz třeba plexisklem nebo vyhozením na icinf. Ale to se snažíme dělat minimálně. Víme moc dobře, že když budeme držet kotouč na holi, tak týmy do ničeho moc nepustíme a ten tlak potom dokážeme zužitkovat na naši stranu.

Ulevilo se vám, když Lukáš Kachlíř zamířil na kemp osmnáctky?
Ulevilo, neulevilo... Lukáš je výborný hokejista a myslím si, že se dočkal zasloužené odměny. Šel do osmnáctky, ale naproti tomu my jsme na konci měli dva zraněné klíčové hráče, loni nám odešli Čihař a Záhejský do juniorky... Tak to prostě je. Myslím si, že Liberec je velmi silný i bez Lukáše, ale Lukáš samozřejmě v rozhodujících chvílích, jak jsou přesilovky, chybí.

Tomáš Andrys přebírá zlatou medaili od Tomáše Filippiho | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Extraliga dorostu
• D Karlovy Vary