Brácha na OH nebude, musím za to vzít já, hlásí Kovář. Láká ho biatlon

Foto: Karel Švec, ČSLH

Před čtyřmi lety se olympijských her zúčastnil jeho bratr Jakub, který chytal premiéru českého výběru na turnaji proti Švédsku, teď rodinnou tradici podpoří mladší Jan Kovář. Útočník ruského Magnitogorsku už zažil mraky těžkých bitev, ovšem turnaj v Koreji bude zážitkem na celý život. "S bráchou jsme se o tom moc nebavili, jen mi po nominaci gratuloval. Přáli jsme si, abychom byli v týmu pro olympiádu oba, ale to nevyšlo. Takže za to musím vzít já," povídá s úsměvem.

Český národní tým má na některých pozicích solidní konkurenci, jenže o středních útočnících to neplatí. Jan Kovář by měl patřit k hlavním tahounům ofenzivy, má dostatek zkušeností a za sebou spoustu těžkých utkání. Tlak si dosud ovšem nepřipouštěl. "Abych řekl pravdu, olympiáda mi hlavou ještě pořádně neběžela. Spíš jsem se těšil, že na chvilku vypadnu domů. Přišlo to vlastně až teď, když jsme se sešli a začali se společně připravovat," připomíná.

Jelikož ruská Kontinentální liga přerušila program, mohl si někdejší vítěz Gagarinova poháru trošku odpočinout. "Po příletu domů jsem si dal dva dny volna, pak jsem byl na ledě s klukama z Plzně. Spíš šlo o to, abych nevypadl z tempa, ne o nějaké velké trénování," povídá. Teď už je národní tým pohromadě, každý den s výjimkou pátku čeká minimálně jedna tréninková jednotka. "Je trošku škoda, že nebudeme trénovat v plném počtu. Nejsme kompletní, sešlo se nějakých jedenáct lidí, pak jich bude tuším šestnáct. Třeba Rusáci mají výhodu, že budou pohromadě celou dobu, zatímco my se sejdeme až v Soulu," říká.

Reprezentaci pomáhali junioři Sparty i Ptáček

Ohledně ruské sborné dlouho panovaly nejasnosti. Vzhledem k prohřeškům proti dopingovým pravidlům nakonec sice tým trenéra Znaroka v Koreji nastoupí, ovšem nikoli s tradičními státními symboly nebo hymnou. "Rusy to může možná ještě víc stmelit, každopádně udělají maximum, aby uspěli," upozorňuje. Sbornou tvoří zástupci pouhých tří klubů, z Magnitogorsku dostali pozvánky brankář Vasilij Košečkin a útočník Sergej Mozjakin. "Do poslední chvíle nevěděli, jak bude vypadat ruská nominace. Já mezitím odjel domů, klukům jsem pak tedy jen na dálku pogratuloval. Možná se o tom víc pobavíme až na místě," připomene.

Letošní sezona není pro Jana Kováře zatím tak povedená jako ty předchozí, ale pere se s tím statečně. Stejně tak celý tým Metallurgu. "Výsledkově to je pořád nahoru a dolů. Nemáme ještě jistotu play off, ale myslím, že to bude dobré. Že v závěru sezony ještě ukážeme sílu." V porovnání s dřívějšími roky velká změna, v Magnitogorsku byli totiž dlouho zvyklí počítat vítězství. Nikoli porážky. "Všichni víme, že začátek sezony nebyl podle představ. Tím pádem jsme se dostali dolů. Pomohlo, že se postupně vrátili dva obránci Běreglazov a Lee, přišel také útočník Wolski. Pak jsme začali hrát to, co jsme předváděli dřív. Věřím, že to v nás je a na ledě o tom přesvědčíme." 

Na aklimatizaci zkusím pracovat už doma, tvrdí Erat

Také po osobní stránce prý byly poslední týdny lepší než ty podzimní. "Bodů nemám tolik jako v předchozích sezonách. Ale trenér mi věří, hraju hodně. Za to jsem moc rád," libuje si. Teď má před sebou olympijskou misi, která na rozdíl od světových šampionátů proběhne uprostřed hlavního závodního období. Elitní výběr má navíc možnost delší přípravy, než bývá obvyklé. To by měla být jednoznačně výhoda. "Člověk si začne zvykat na to, co se hraje v nároďáku. Zažil jsem to před mistrovstvím světa v Praze, tehdy to bylo skvělé. Měli jsme čas adaptovat se na hokej, jaký jsme chtěli předvádět." Do Koreje vyrazí hokejisté už příští týden, turnaj pro ně ovšem startuje až 15. února.. "My z KHL jsme na delší přesuny a časové posuny trošku zvyklí, ale odlet v předstihu bude výborný pro všechny," kvituje.

Ačkoli už hrál hokej v nejrůznějších halách a mnoha zemích, Jižní Korea mezi ně nepatří. "Asii máme v Magnitogorsku za řekou, byli jsme letos hrát v Číně. Ale jinak tyhle končiny vůbec neznám." Takže tam bude zvědavost? "Trošku ano," usměje se. "Nejedeme na turistické výlety, samozřejmě však budu koukat kolem sebe, jak to tam vypadá." Odchovanec píseckého hokeje se také těší na olympijskou atmosféru, byť zatím vůbec netuší, co program národního týmu vlastně umožní.

"Budeme pohromadě všichni sportovci, což je skvělé. Zatím však nemám informace, kde budeme ubytovaní, jestli se dostaneme na jiné sporty. Docela bych se kouknul na biatlon, ale zda to půjde, uvidíme až na místě." V Pchjongčchangu si každopádně splní velký sen. "První olympiáda, kterou jsme vnímal, bylo Nagano. Nejslavnější turnaj, od kterého uteklo už dvacet let. Jako malého kluka mě to hodně ovlivnilo," hlásí závěrem.

Foto: Karel Švec, ČSLH

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• OH 2018