Chci jít ve stopách legend, hlásí Myšák. Jaký byl jeho první kontakt s Montrealem?
Foto: Martin Voltr
Patří mezi mladou rotu kmenových členů dvacítky, kteří se na turnaji Karjala dočkají mezistátní premiéry. Jan Myšák si splní velký sen, už ve čtvrtek proti Švédsku nastoupí ve čtvrté útočné formaci. „Já se tady těším na každý den. Je fakt super, že mohu být na ledě s takovými hráči," vzkazuje z Helsinek.
Litvínovského odchovance naplno pohltila atmosféra národního týmu. Na turnaji Karjala sice budou diváci jen během sobotního duelu proti Finsku, a to ještě v omezené míře, ovšem talentovaný útočník je bez ohledu na to plný nadšení. A očekávání. „Přišlo to na mě hned poté, když jsme poprvé vstoupili na led Hartwall Arény," přiznává.
První start za elitní výběr znamená životní zápis, Myšák ale přehnanou nervozitou netrpí. „Půjdu do toho s tím, že chci vydat maximum. Nervozitu se budu snažit dát stranou." Jeho hlavní metou je NHL, ostatně tohle mají stejné všichni mladí hokejisté. Nicméně konstruktivní útočník od malička myslel rovněž na národní mužstvo.
Martin Straka řeší z Helsinek i extraligu. Co se mu líbí na Hronkovi?
„Nevím, k čemu bych to přirovnal. Celé mládí jsem vyrůstal v tom, jak v roce 2010 vyhrála Česká republika mistrovství světa v Německu. Pouštěl jsem si různé záznamy, v Litvínově máme legendy, které vyhrály olympiádu. Reprezentovat na mezinárodní úrovni je pro mě největší čest. Chtěl bych jít ve stopách jiných legend," hlásí.
Myšák se soustředil na to, aby bleskově nabral potřebné tempo a patřičně se nachystal na ostrý start. „V Litvínově jsme měli kvalitní program, každý den se trénovalo. Ale samozřejmě se do toho dostávám, protože to nebylo úplně optimální. Jsem rád, že v Helsinkách máme větší zátěž, trenéři tady s námi mladými chodí na led, probíhají kondiční cvičení," popisuje.
Úterní střelecký trénink absolvoval s mladíky také generální manažer týmu Petr Nedvěd. „On byl vždycky skvělý bruslař, když vidím, jak stále bruslí, klidně by to mohl pořád hrát. Je skvělé, že šel s námi na led. Moc se mi to líbilo," kvituje Myšák. Radost má i z toho, že se v kabině české reprezentace sešlo víc mladých žolíků. Deset juniorů najednou v prvním týmu, to novodobá historie národního mužstva nezná.
Filip Hronek: Po Karjale bych klidně hned naskočil do extraligy
„Je lepší, že jsme tady spolu. Většina z nás by měla táhnout tým na dvacítkách, hodně o tom diskutujeme. Probíráme, jak bude vypadat mistrovství světa. Je fajn, že tady trávíme víc času. U stolu se bavíme o tom, co bude, také hrajeme karty, pustíme si nějakou hru. Všichni si moc užíváme, že jsme dostali skvělou příležitost a možnost učit se od skvělých hráčů v týmu," přiznává upřímně.
Reprezentační dvacítku čeká za necelé dva měsíce šampionát v Kanadě. Účast desítky juniorů může výběru trenéra Karla Mlejnka velmi pomoci. Myšák vítá, že s ostatními dostane šanci ochutnat úroveň mezistátních bitev. „Myslím si, že to je důležité. Přece jen jsme se půl roku neviděli, naposledy během léta v Brně. Kempů také moc nebylo, potřebujeme, abychom byli pohromadě a měli nějakou komunikaci. Abychom všechno vyladili na mistrovství."
Každý z žolíků si musel zvykat na novou výzvu. „Je to úplně jiný level. Přirovnal bych to k tomu, jako když jdete z juniorského hokeje do dospělého. Na ledě máte méně prostoru, je těžší se prosadit. Ti chlapi mají větší sílu," srovnává. Myšák si ve Finsku odškrtne další osobní úspěch. „Rok 2020 je špatný, ale jsem naučený, že všechno bych měl vnímat pozitivně. Všechny ty karantény – prodělal jsem je asi čtyřikrát – jsem se snažil brát z té lepší stránky. A myslet dopředu, že se musím udržovat. Každý den jsem měl nějakou rutinu. Do budoucna bych z toho mohl těžit."
Nedvěd na led! Generální manažer vypomáhal s tréninkem střelby
V říjnu si ho během draftu NHL zamluvil Montreal, teď si zahraje Euro Hockey Tour. „Za poslední měsíc jsem samozřejmě rád. Byl jsem draftován a teď jsem v reprezentaci, což byl můj obrovský sen. Kdybyste mi to řekli loni, nevěřil bych. Ano, posledních pár týdnů bylo pro mě skvělých." Potvrzuje, že už stačil vstřebat úspěch z draftu. „Začal jsem obvolávat lidi z klubu a dostal nějaké informace. Dál se snažím ke všemu přistupovat odpovědně, protože věřím, že věci mimo led mě dokáží posunout."
Základní dojmy z Montrealu už získal. „Můj první kontakt byl, když mě Petr Svoboda vzal na trénink k jeho bráchovi, kde jsem se málem pozvracel. Takhle to bylo skoro celý týden," směje se. Mekka kanadského hokeje ho okouzlila. „Je to krásné velké město. Já jsem z Litvínova, kde žije asi 24 tisíc obyvatel, pro mě to byl velký rozdíl. Procházel jsem se po památkách a užíval si to," dodává závěrem.
Share on Facebook
