Csabi o osmnáctce, Finsku i návratu do Varů: Nechtěl jsem podepsat smlouvu
Adam Csabi
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Ne že by karlovarská juniorka neměla kvalitu už tak, ale aktuálního lídra DHL extraligy během ledna ještě posílili dva navrátilci z Finska – útočník Adam Csabi a obránce René Kubíček. Zejména Csabi, forvard reprezentační osmnáctky, se hned zařadil mezi týmové opory.
Sedm zápasů – pět gólů a šest asistencí. Adam Csabi se hned po svém návratu zařadil mezi klíčové hráče juniorky Energie, která útočí na prvenství v základní části a poté bude chtít útočit i na titul.
Zakrátko osmnáctiletý útočník si však nemyslel, že by karlovarský dres v probíhající sezoně ještě oblékl. Usadil se ve finské Lappeenrantě, kde v dresu týmu U18 sbíral lehce přes bod na utkání. Přesto zvolil, společně s parťákem Kubíčkem, cestu zpátky.
Z domácí soutěže teď bojuje i o dres národního týmu na dubnovém šampionátu. S reprezentací se na skok vrátil na sever Evropy, ale dojmy si neodvezl pozitivní. Češi všechny tři zápasy prohráli a loučili se debaklem 1:9 se Spojenými státy.
Začnu tím nejčerstvějším, a sice turnajem s osmnáctkou. Moc se vám nepovedl...
Máte pravdu, protože jsme všechny tři zápasy prohráli. Ale věřím, že do mistrovství světa máme ještě dost času, abychom potrénovali a potom ukázali, že máme sílu.
„Že by tam bylo nějaké napětí a rivalita mezi hráči, jako že Ty tady nemáš co dělat a já pojedu na mistrovství, takhle to určitě není.“
Nejblíže k bodům jste měli v prvním utkání s domácím Finskem, které jste ztratili až v posledních šesti minutách. Byl to váš nejlepší zápas?
Tam to ještě pár vteřin před koncem skákalo po brankové čáře a mohli jsme vyrovnat, bohužel se nám to nepovedlo a dostali jsme gól do prázdné brány. Myslím si ale, že herně byl lepší zápas proti Švédům. Bohužel jsme neproměňovali šance, ale taky jsme mohli zabojovat o výhru. Od druhé třetiny jsme začali víc makat.
Pak přišel debakl 1:9 s Američany, kde se vám všechno sesypalo už na začátku. Čím jste si to vysvětlovali?
Chtěli jsme do zápasu vstoupit tím, že budeme hrát svoji hru a hodně bruslit, v prvním střídání jsme hned mohli dát gól. Nechtěli jsme faulovat, protože s takovými týmy jako Amerikou nemůžeme hrát ve čtyřech, a to se nám nepovedlo. Oni proměnili hned první dvě přesilovky. A když jsme po čtyřech minutách prohrávali 0:3, už to bylo těžké dohánět.
Foto: Pasi Mennander / Finnish Ice Hockey Association
Američané už v tuhle chvíli hrají skoro dvě sezony spolu. Má člověk v hlavě, že proti nim nemusí stačit ani výkon na úplné hraně možností?
Je znát, že už druhým rokem hrají pospolu. Myslím si ale, že i tak je máme šanci porazit, když se všechno sejde.
Na čem potřebujete do šampionátu nejvíc zapracovat?
Určitě na zakončení, protože do šancí se docela dostáváme, akorát je bohužel neproměňujeme. A pak na tom, ať dodržujeme taktiku a přistupujeme ke hře správně z defenzivní stránky.
Cítíte napětí v boji o nominaci?
Každý se určitě chce na mistrovství světa dostat a kluci se snaží ze všech svých sil. Že by tam ale bylo nějaké napětí a rivalita mezi hráči, jako že Ty tady nemáš co dělat a já pojedu na mistrovství, takhle to určitě není.
„Chtěl bych jít nejlépe na univerzitu, proto jsem si nemohl dovolit profesionální kontrakt.“
Vy jste se po začátku nového roku vrátil do Česka. Proč?
Hrál jsem v SaiPě a tam mě manažeři trochu tlačili do dlouholeté smlouvy. Já jsem touhle cestou moc jít nechtěl, proto jsem se domluvil s panem Ryžukem a panem Eismannem, že se vrátím zpátky sem do Varů.
Ze stejného důvodu se s vámi vrátil i René Kubíček?
Ano.
Proč jste se na dlouhodobou smlouvu necítil?
Úplně nechci podepisovat profesionální kontrakt, protože bych chtěl zvolit jinou cestu než přes seniorské soutěže. Chtěl bych jít nejlépe na univerzitu, proto jsem si nemohl dovolit profesionální kontrakt.
Foto: Pasi Mennander / Finnish Ice Hockey Association
Máte v hlavě delší dobu, že byste se chtěl vydat touto cestou?
Je to jedna z cest. Všechno je ještě dost daleko a skrývá se to za tím, jak budu hrát a jak na sobě budu pracovat.
A jak budete vzpomínat na těch pár měsíců ve Finsku?
Dobře, určitě mi to něco dalo a byla to dobrá zkušenost do života. Když člověk bydlí dál od rodiny, tak si dělá všechny věci, co za něj jinak dělají rodiče: nakupuje, vaří a podobně. Hokejově mi to taky dalo dost. Finové hrají dobře do defenzivy, což mi docela dost chybělo, a myslím, že za toho necelého půl roku jsem hodně vylepšil svoje defenzivní činnosti.
Jsou podle vaší zkušenosti mladí Finové poctivější než Češi, dřou na sobě víc?
Když jsme přišli na letní přípravu, byla tam cítit hodně velká rivalita. V kabině bylo skoro ticho, kluci se mezi sebou moc nebavili. Možná to bylo i tím, že přišli noví hráči, tak se trochu styděli. Ale neřekl bych, že jsou poctivější než Češi. Jen se tam asi hraje trochu jiný styl hokeje.
„Řekl bych, že český hokej je víc útočný. Finové všechno staví na defenzivě a docela dost i na obráncích.“
Právě tím, že se soustředí na defenzivu?
Hlavně tím. Řekl bych, že český hokej je víc útočný. Finové všechno staví na defenzivě a docela dost i na obráncích. Není to takové, že všechno hned posunou útočníkům, kteří třeba jedou do přečíslení, ale radši si to bek podrží a počká, než mu někdo najede do lepší situace.
Jak se vám vracelo do české juniorské extraligy?
Prvních pár zápasů pro mě i pro tým vyšlo docela dobře, až na první dva, které jsme prohráli. Od té doby jsme zpátky na vítězné vlně, a to je důležité.
Vy ale hned od úvodních startů dáváte góly. Je to tím, že jste se vrátil do známého prostředí?
Jo jo. Už jsem se znal se všemi kluky z týmu, dostal jsem na ledě hodně prostoru a i díky tomu jsem se bodově prosadil.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Když máte sezonu takhle rozjetou, říkáte si v kabině, že by to chtělo vyhrát titul?
Každý tým jde do sezony s tím, že by chtěl vyhrát titul. My se držíme na předních příčkách, což je dobře. Do play off určitě půjdeme s tím, že bychom chtěli ten titul urvat.
Váš tým spíš exceluje vzadu, ale v poslední době jste dali jednou sedm a jednou devět gólů. Na čem si víc staví váš trenér Václav Eismann?
Já si myslím, že pan trenér to má rozložené tak, že to, co dokážeme do defenzivy, dokážeme i do ofenzivy. Určitě nám k tomu pomáhá brankář Adam Dybal, který když se rozhodne, že tu bránu zavře, tak mu málokterý hráč dokáže dát gól. Máme i kvalitní ofenzivní hráče, kteří ten gól umí dát. Podle mě je to padesát na padesát.
„Dyboše to bude něco stát. On je ale zrovna dost soutěživý, takže si myslím, že ty peníze za nuly klidně obětuje.“
Chytá z vašeho pohledu Adam Dybal opravdu tak skvěle, nebo má na jeho číslech velký podíl týmová defenziva?
Když se podíváte na jeho statistiky, vede extraligu juniorů. Myslím, že určitě skvělý je. Že se mu nepovede pár zápasů, to se stane i nejlepším. Řekl bych ale, že mu k tomu dost pomáhá i tým. V defenzivě máme hodně obětavých hráčů, kteří se nebojí zblokovat střelu. Jde to ruku v ruce.
Máte v kabině vypsané „pokuty“ za čistá konta? Adam už je na sedmi nulách, tak by pokladnu mohl slušně zaplnit...
Nějaké příspěvky tam máme, Dyboše to bude něco stát. On je ale zrovna dost soutěživý, takže si myslím, že ty peníze za nuly klidně obětuje (směje se).
Foto: Pasi Mennander / Finnish Ice Hockey Association
Share on Facebook
