Čtvrtfinále? Jen první krok, říká Sedlák. Mluví o návratu do Zlína i tátovi
Zdeněk Sedlák
|
Foto: Libor Kožík, beranizlin.cz
Sezonu začal v Plzni, ale těsně před Vánoci se Zdeněk Sedlák vrátil tam, kde to zná nejlíp – domů do Zlína. S jeho příchodem Berani ožili, agilní útočník utvořil spolu s Denisem Kindlem a Petrem Kratochvílem elitní útočné komando, které je momentálně největší zlínskou zbraní. Právě oni dotáhli Zlín do play off.
Stihli jste v kabině oslavit přímý postup do čtvrtfinále?
S klukama jsme za postup rádi, ale že bychom ho nějak slavili, to ne. Postup do čtvrtfinále bereme jako první krok. Doufám, že si všechno oslavíme po sezoně.
V Sokolově se začínalo později, takže jak jste čekání na výsledek prožívali?
Přišli jsme do kabiny v době, kdy z utkání v Sokolově zbývaly asi čtyři minuty. Všichni jsme byli na telefonech, někomu to jelo rychleji, jinému pomaleji, ale když dal Sokolov gól na 2:1, byli jsme ještě všichni v klidu. Když dali třetí gól, tak už někdo začal řvát. (směje se) Věděli jsme, že čtvrtfinále už je blízko.
Dárkový koš jste do Sokolova poslali?
(směje se) Hele, někdo v kabině říkal, že bychom jim ho mohli poslat. Určitě by si ho zasloužili, pomohli nám
Cítíte, že tým je v laufu?
Když jsem do Zlína v prosinci přišel, bylo to takové, že všichni chtěli, ale nikomu to moc nešlo. Pořád jsme ale věřili, že to zlomíme, což se nám taky povedlo. Posledních patnáct zápasů je super. Puky neodskakují, daří se nám a v kabině máme pohodu.
„Někdo v kabině říkal, že bychom do Sokolova mohli poslat dárkový koš."
Jak strávíte volno před startem čtvrtfinále?
Po zápase s Porubou jsme dostali dva dny volno, což je super, protože poslední měsíc a půl jsme jeli prakticky nonstop bez pauzy. Každý zápas jsme museli vyhrát, bylo to pro nás takové malé play off. Od soboty se začneme chystat na Porubu.
Zdeněk Sedlák | Foto: David Peška, beranizlin.cz
Jaký je to soupeř?
Těžký, čekám hodně ofenzivní hokej z obou dvou stran. Už zápasy v základní části proti nim takové byly. My musíme hlavně dodržovat svůj systém a dát víc gólů než oni.
„Poruba? Čekám hodně ofenzivní hokej z obou stran."
Čekáte vyhrocenou sérii? V Porubě působí celá řada exzlínských hráčů.
Myslím, že to tak určitě bude. I v základní části to s nimi bylo vyhrocenější a teď to získá na obrátkách.
Nemrzí vás v kabině, že nevyšel Vsetín?
V kabině jsme si nevybírali, brali jsme to tak, že porazit musíme kohokoliv. Navíc Poruba a Vsetín jsou týmy na velmi podobné úrovni. Za sebe ale musím říct, že jsem po Vsetínu pokukoval. Zápasy s nimi jsou dost specifické. Třeba je potkáme v pozdější fázi play off.
Navíc svůj první letošní gól za Zlín jste dal právě Vsetínu.
Mrzí mě, že jsme ten zápas nevyhráli, mohl to být debut jako hrom. Ale porazili jsme je v další čtvrtině u nich, tak se mi to vrátilo alespoň takhle.
Jaký je to vlastně pocit hrát po letech zase doma?
Je to hezký! Vzpomínám si, jak jsem na zimák chodil jako děcko a říkal si, že bych tady za áčko jednou rád hrál. Jsem rád, že se mi to povedlo.
„Byla sranda, když jsem přišel první den, říkal jsem si: Je to tady stejný, jak když jsem odcházel."
Mimochodem, na zimáku se toho za tu dobu asi moc nezměnilo, co?
(usměje se) To bych řekl, že určitě ne. Byla sranda, když jsem přišel první den, říkal jsem si: Je to tady stejný, jak když jsem odcházel. (směje se) Vím ale, že se na tom teď pracuje a že by to od příští sezony mělo být jiné.
Hrál ve vašem příchodu do Zlína roli Miloš Říha, který vás chtěl už do Plzně?
Určitě. Asi hodinu po konci v Plzni mi volal pan Hamrla (generální manažer Zlína pozn. red.), jestli bych nepřišel na trénink. Sbalil jsem si věci a druhý den jsem byl ve Zlíně. Pan Říha se se mnou hned bavil a říkal mi, že by byl rád, kdybych se rozhodl pro Zlín. Výhoda byla, že jsme už tehdy věděli, co jeden od druhého můžeme čekat.
Zdeněk Sedlák | Foto: Libor Kožík, beranizlin.cz
Čas ukázal, že jste se rozhodl správně, lajna s vámi Denisem Kindlem a Petrem Kratochvílem šlape parádně.
A to jsem z toho měl ze začátku obavy, protože jsem ještě nikdy nehrál v útoku, ve kterém by byli tři praváci Ale sedlo si to parádně, doplňujeme se. My s Kraťasem jsme dravější a výbušnější, přičemž Denis je taková naše chladná hlava.
Zlín byl dlouhou dobu znám svým defenzivním pojetím hry, pod novými trenéry se ale tlačíte do útoku, což potvrzuje počet střel. Pro útočníka super změna, co?
Bez pochyb. Tenhle styl hodnotím z pozice útočníka velmi kladně. I pro diváka je to podle mě fajn, na ledě se pořád něco děje.
„Ještě nikdy jsem nehrál v útoku, ve kterém by byli tři praváci, ale sedlo si to parádně."
Jen tu efektivitu byste jako tým potřebovali vylepšit. Na góly se celkem nadřete.
Teď máme pět dní volno, tak budeme střílet na prázdnou bránu. (směje se) Ale ne… Někdy to tak je, někdy se puk odrazí k tobě, jindy zase od tebe. Základem je, že se do šancí dostáváme. Gólů by to samozřejmě chtělo víc, ale věřím, že přijdou.
Jak jste reagoval, když vyšlo najevo, že Zlín bude společně s Milošem Říhou trénovat váš táta Zdeněk Sedlák starší?
Dozvěděl jsem se to jako poslední. Byl jsem v rozcvičovně, kam za mnou přišel Jirka Suhrada a říká mi: Hele, tvůj táta nás trénuje. Já na něj, jestli si ze mě dělá srandu, ale pak táta přišel do kabiny a řekl, že bude na střídačce. Tak jsem si říkal: Dobrý no. (směje se)
Berete to jako velký nezvyk?
Je to pro mě dost specifické, ale při zápase nijak nevnímám, že je na střídačce táta. On tam běhá zleva doprava a komunikuje se všemi stejně. Nicméně po zápase to samozřejmě vždycky musíme probrat. (usmívá se)
„Že je na střídačce táta, je pro mě dost specifické. Při zápasech to ale nevnímám."
Takže na vás večer čeká už mezi dveřmi se slovy, jak jsi to dneska zase hrál?
(směje se) Dalo by se to tak říct. Ne, dělám si srandu. O hokeji hodně debatujeme, vždycky se snaží pomoct a poradit. Nejen mně, ale i spoluhráčům.
Na trénincích prý cepuje vás útočníky.
Jojo, snaží se s námi pilovat všechno. Ať jsou to buly, bruslení, klíčky, střelba a tak dále. Když chceš, můžeš mu říct a on s tebou na ledě zůstane i po tréninku.
Oba působíte dost emotivně, v tomhle jste se potatil, že?
Je to možný. Když jdeme hrát minigolf, tak ani jeden z nás nemůže prohrát. Oba jsme výbušní a oba nesnášíme porážky.
Zdeněk Sedlák | Foto: Libor Kožík, beranizlin.cz
Share on Facebook
