Druholigový kanonýr Macuh: Život v Česku mi přijde klidnější. Kolika jazyky hovoří?

Foto: Archív Roka Macuha

22. dubna 19:25

Michal Hladký

Slovinec Rok Macuh odehrál ve 2. lize svou první kompletní sezonu a patřil mezi největší opory Nového Jičína. Jak se do Česka dostal? Nejen o tom se rozpovídal pro hokej.cz.

partneři českého hokeje

Na úvod trochu odlehčující otázka. Ve třiadvaceti letech máte za sebou angažmá v několika státech. Kolika jazyky tedy hovoříte?
Mluvím plynule anglicky, česky a slovinsky. Pasivně také ovládám němčinu.

Jak se dostane chlapec ve Slovinsku k hokeji?
Byly mi tři, čtyři roky, když jsem chtěl začít hrát fotbal. Na to jsem ale byl prý moc mladý. Jeden rodinný známý byl hokejovým trenérem, šel jsem si to tedy zkusit a nějak jsem u toho zůstal.

Jaký vliv na vaše začátky měla vycházející hvězda Anže Kopitar? 
Kvůli Kopitarovi začínali a začínají spíš mladší hokejisté. Ve Slovinsku ho mají za vzor, podobně jako u vás v Česku Jaromíra Jágra.

Ve statistikách máte i jeden zápas, do kterého jste nastoupil jako brankář. Jak to bylo?
To jsem byl mladším dorostencem. Junioři neměli druhého gólmana, trenéra tak napadlo, že na střídačku pošle mě. Asi jsem byl jediný kluk na zimáku. Do výstroje jsem se oblékl, ale nechytal jsem. (směje se) 

V dorosteneckých letech jste odešel hrát do Rakouska. Co vás k tomu vedlo?
Chtěl jsem se někam posunout a zkusit něco jiného. Protože jsem neznal nikoho, kdo by mi dohodl try-out někde jinde než v Klagenfurtu, tak jsme se s rodinou dohodli, že právě tato destinace bude tou ideální. Měl jsem tam zařízenou školu, což byl také jeden z plusů. 

„Život v Česku mi přijde klidnější než ve Slovinsku,"


O sezonu později jste oblékal juniorský dres Havířova.
Cítil jsem, že jsem v Rakousku nedostával tolik prostoru, kolik bych chtěl. Nepřišlo mi, že tam mám takovou šanci se zdokonalit, a tak jsem si domluvil zkoušku v Olomouci. Přijel jsem tam se spoluhráčem Maticem Jekličem, on byl lepší, proto si ho tam nechali. Mně doporučili, abych to zkusil v Havířově. Neměl jsem co ztratit, tak jsem do toho šel. 

Z jakého důvodu jste v Česku setrval do dnešní doby?
V podstatě jsem se chtěl tady dostat co nejvýš. K tomu v Česku mám přítelkyni, kamarády, prostě se mi tu líbí. Co přesně? Asi život. Přijde mi klidnější než ve Slovinsku. 

Foto: Veronika Braunová - Lénartová

Jak byste zhodnotil minulou sezonu? Průměr jednoho bodu na zápas je v papírově slabším Novém Jičíně skvělou statistikou. 
Upřímně, když se nedostanete do play off, tak se pozitivně hodnotit nedá. Celou dobu jsme se drželi na pátém, šestém místě, jenže v posledním, nejdůležitější měsíci, jsme zapomněli hrát. Mysleli jsme si, že to půjde samo, jenže pravda byla jinde... Na druhou stranu, kdybychom postoupili, tak bych byl, vzhledem k tomu že se play off nedohrálo, ještě zklamanější. (směje se) Pokud jde o osobní statistiky, tak za ně jsem samozřejmě rád.  

V juniorských kategoriích jste oblékal dres slovinské reprezentace. Jak moc vás láká ta dospělá? 
Myslím si, že sen každého sportovce je reprezentovat svou zemi. 

Je vám třiadvacet let, máte toho ještě hodně před sebou. Jaký je váš cíl? Extraliga? 
Usadit se v extralize by bylo super, ale k tomu vede ještě dlouhá cesta. Spíše bych byl rád, kdybych měl možnost se ukázat někde v Chance lize. 

Znáte se v Česku ještě s nějakými Slovinci? V Ostravě hraje například Blaž Gregorc.
S Blažem se znám, sice ne osobně, ale když jsem hrál za Olomouc, tak jsem nastoupil proti němu do přáteláku, trochu jsme spolu i mluvili. Ostatní kluky neznám, nicméně o nich vím, nejspíš ale oni o mně ne. (směje se) 

Rok Macuh.

Rok Macuh. | Foto: hc-olomouc.cz

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz