Dybal o své fazóně, jízdě Energie i zámoří: Byli jsme tam za hvězdy
Adam Dybal
|
Foto: Martin Voltr
Už loni skončili s nejmladším kádrem nad očekávání vysoko, teď to teprve šlape juniorům Karlových Varů parádně. Po patnácti kolech jsou v DHL extralize první. A je to i velká zásluha statisticky nejlepšího brankáře soutěže Adama Dybala.
V dosavadním průběhu sezony prohrála Energie jen třikrát a nebodovala dvakrát – v Plzni a Zlíně. Není se co divit, že v kabině panuje solidní euforie. „No jasně, měli jsme před začátkem sezony trošku obavy, ale ty se nenaplnily. Jsme rádi, že to je tak, jak to je, a můžeme chodit s radostí do šatny na každý trénink,“ usmívá se Adam Dybal.
Poslední kola postavila do výtečného světla karlovarskou defenzivu. Ze čtyřzápasové venkovní šňůry dovolila pouze tři góly indiánům a jeden gól Hradci Králové. Teď lze bez nadsázky říct, že Západočeši hrají každé utkání na 0:0!
„Je to hezké hrát takhle na výsledek pro gólmany, ale asi je to dané tím, že nám chybí hodně zraněných hráčů, kteří nemůžou dávat ty góly. V Hradci jsme se semkli a góly dali hráči, kteří je nedávají,“ vrací se Dybal k poslednímu duelu na ledě Mountfieldu, kde měly Vary namále.
„Jasně že je to hezký, ale je konec října a hokej se hraje až v březnu. V play off.“
Vždyť prohrávaly od šesté minuty a marně se snažily dobýt obranu celku, který měl ze dna tabulky extrémní motivaci. Poté, co ale Dybal ve třetí třetině neskutečně čaroval v oslabení, přišla spása v podobě dvou tref Radima Handla. „Jsem rád, že to tak dopadlo, protože jsem fakt nevěřil, že to otočíme. Deset minut před koncem…“ říká brankář s úlevou.
Den předtím v Pardubicích stačila energetikům dokonce jediná branka Davida Varvařovského – a také z poslední části. „Zase jsme se trápili střelecky, ale měli jsme hodně zblokovaných střel, což mi samozřejmě pomůže. Oddřeli jsme to,“ chválí Dybal spoluhráče.
Průběžné vedení v tabulce znamená pro jeho tým pěknou odměnu. „Jasně že je to hezký, ale je konec října a hokej se hraje až v březnu. V play off,“ zvedá gólman varovný prst. I v Energii platí, že s jídlem roste chuť. „Měli jsme špatnou generálku s Litvínovem a tam zazněla slova, že by to letos nemuselo být nejlepší. Ale myslím si, že to byl planý poplach.“
Ač to sám neudělá, Adam Dybal si na fazóně Karlových Varů může připisovat dost velké zásluhy. Jako jediný brankář v DHL extralize juniorů má zatím úspěšnost přes 95 procent, což je znamení extratřídy – nebo přinejmenším velké formy.
„Spíš je to tak, že vždycky někdo přijde a řekne mi o těch číslech. Já na to nekoukám. Ale jsem rád, že mi to lepí. Ještě navíc když jsem v juniorce mladý. Kluci mi pomáhají, máme dobrou partu v šatně a fakt je to hezké,“ líčí Dybal své dojmy.
Už loni se jako dorostenec ve starší kategorii uvedl parádně, teď se zdá, že zase zamakal a posunul se dál. „Asi to bude tím, že teď trénuju celou dobu s áčkem. To by na tom mohlo mít podíl. I letní přípravu jsem měl lepší, víc silovou, hodně jsem nabral. Myslím si, že z toho těžím,“ přemítá.
„Asi to bude tím, že teď trénuju celou dobu s áčkem.“
Ve věkové kategorii U18 už se musí „smířit“ s velkou pozorností, která je na něj upřená. Odchovanec havířovského hokeje patří mezi nejnadanější české brankáře ročníku 2005, sledují ho skauti. „Jasně že to někde v hlavě mám, ale snažím se na to na ledě nemyslet,“ rozhodí rameny Dybal, jenž na rozdíl od svého vrstevníka a parťáka z reprezentace Michaela Hrabala zatím zůstal doma.
„Míšovi se už teďka povedla podepsat univerzita, což je hezké. Já jsem podepsal smlouvu ve Varech a minimálně tuhle sezonu budu tady. Máme odlišné cesty a uvidíme, jak to dopadne,“ říká mladík, který bude příští léto volit další kroky i podle výsledku draftu NHL a případně toho do kanadských juniorek.
Foto: Martin Voltr
Teď ještě odchytá pár zápasů doma, než vyrazí s českou osmnáctkou do zámoří. Už podruhé v krátké době. Češi se zúčastní turnaje pěti zemí ve Spojených státech, kde je čeká podobně ostrá konkurence jako na Hlinka Gretzky Cupu.
„Hodně se těším, protože v zámoří je to úplně něco jiného. Lidi tam hokejem žijou. Když jsme byli na Hlinkovi, byli jsme tam v podstatě za hvězdy, což tady vůbec neplatí. Těším se na kluky a na realizační tým, hezky nám to funguje,“ libuje si Dybal.
V reprezentační kariéře zatím chytal třeba proti Švédům, Finům nebo Švýcarům, ale na zámořské soky mu to nikdy „nevyšlo“. Pokud by dostal možnost proti Američanům, kteří budou hrát na svém ledě a v plné síle, byl by to pro něj pěkně tvrdý oříšek. A velký zážitek.
„Hodně se těším, protože v zámoří je to úplně něco jiného. Lidi tam hokejem žijou.“
„Je to na trenérech, to teď nemá smysl rozebírat. Bylo by to hezké. Já jsem ale vždycky rád, že můžu jet s nároďákem. Ať už chytám Švédy, Finy, nebo Američany, Švýcary, Němce… To už je jedno,“ povídá.
Letošní osmnáctka každopádně ukázala na Hlinka Gretzky Cupu určitý potenciál a byla velká škoda, že jí to neklaplo na medaili. „Kdybychom si před turnajem řekli, že budeme čtvrtí, asi bychom to brali všemi deseti. Ale takhle to mrzelo. Čtvrté místo, ještě o kousíšek… Byla to škoda,“ vzpomíná Dybal.
Teď doveze kouč Jakub Petr obměněnou soupisku, i té ale talentovaný brankář věří. „Myslím, že si můžeme dávat nejvyšší cíle,“ dodává bojovně.
Foto: Erica Perreaux / Hockey Canada Images
Share on Facebook
