Fischer: Obrana USA musí být pod tlakem. Vzal by na Světový pohár Jágra?
Jeho oči vidí to, co jiných ne. Analyzují, porovnávají. Jiří Fischer prohlédne dění na ledě dál než ke vstřeleným gólům, proto taky hned po konci kariéry dostal práci v organizaci Detroitu. Momentálně však schopnosti bývalého beka využívá i česká reprezentace, pro niž skautuje severoamerické dění před Světovým pohárem. A sleduje i utkání na ruském šampionátu. „Trenérům ale neradím,“ usměje se 35letý šampion Stanley Cupu i mistr světa, který dorazil z Petrohradu do Moskvy a ochotně pohovořil o svých dojmech o čtvrtfinálovém soupeři, českých obráncích v čele s Michalem Kempným i o tvorbě nominace na zářijový turnaj.
Na ledě budil respekt svojí mocnou postavou, v civilu, oblečený do košile a saka, zase Jiří Fischer sklízí úctu za detailní znalosti a zajímavé názory na hokejové dění. Proto pomáhá národnímu týmu se skautingem, během torontského podniku bude sledovat české soupeře a následně zásobovat reprezentační velitelství informacemi. Na šampionát teď ještě vyrazil v první řadě jako pozorovatel ve službách Red Wings…
Co přesně tedy na šampionátu sledujete?
„Koukám, jaké věci se u kluků z našeho klubu dají zlepšovat. Je zajímavé třeba vidět, jak tady mnozí hrají v jiných rolích než v NHL. Dám příklad odjinud: U Dánů hraje výborně první lajna Ehlers, Eller a Hansen, kteří mají v NHL vesměs role spíš ve třetích lajnách, kdežto tady jsou na první přesilovce. Je to tedy možnost, jak je vidět v jiném světle. I tohle obsahuje moje zdejší práce pro Detroit.“
Můžete zároveň české reprezentaci pomoct v přípravě na čtvrtfinále proti USA, když jste viděl dění v petrohradské skupině?
„Je pravda, že Ameriku jsem tu viděl, i když hráče z univerzit tolik neznám. Každopádně se o jejich mužstvu dá říct, že mají relativně mladší obranu a gólmany, kteří byli v NHL jedničkami nebo dvojkami svých mužstev. Z Detroitu tam máme Dylana Larkina, který je vynikající a tenhle rok se jako jediný od nás dostal na All Stars Game. Tady hraje centra, jinak celou sezonu hrál křídlo. Otázkou je i to, jak zahraje Matthews, protože to vypadá, že čím jsou zápasy důležitější, tím hraje líp. Proto má teď status budoucí hvězdy. V samotném utkání bude ohromně důležité, aby byla americká mladá obrana co nejvíc pod tlakem. Nejen nahazováním kotoučů, ale i atakováním beků jeden na jednoho. Bude třeba být důrazní kolem branky, ještě rychlejší než v základní části turnaje. To samé platí o přesilovkách. Cestou k úspěchu je donutit jejich beky, aby se pokud možno co nejvíc zbavovali kotoučů a kluci je získávali a vytěžili z toho co nejvíc.“
Tohle od vás tedy uslyší čeští trenéři?
„Trenéři si budou dělat, co chtějí… (směje se) Já jim vůbec neradím. Všemu velí pan Vůjtek a kluci tu pod ním hrají výborně. Jít do play off z prvního místa ve skupině, to podle mě ne každý čekal. Klukům to moc přeju a budu rád, když budou i nadále hrát tak jako většinu zápasu proti Švýcarsku, tedy čistě v obraně. Dobře rozehrávali puky, moc se toho nedělo kolem brány… Byl to dobrý zápas, jen to bude muset být lepší od začátku do konce, protože tentokrát tam na konci přece jen něco propadlo. Američané jsou trošku rychlejší, mají pár kluků, kteří mají větší důraz do branky než několik týmů, které jsem viděl v české skupině. Ale na druhou stranu, dosud nebyli nijak dominantní. S odřenýma ušima se dostali do čtvrtfinále, navíc budou cestovat. To všechno je bonus pro naše kluky, kteří si mohou odpočinout. Třeba i zajdou do Českého domu a pořádně si to v hlavě před čtvrtfinále srovnají.“ (usmívá se)
Co vás jako reprezentačního skauta čeká za úkoly vzhledem k tomu, že příští týden je potřeba nahlásit zbytek nominace pro Světový pohár?
„Ještě se budou řešit detaily třeba i ohledně dlouhodobých zranění. Některá možná do nominace zasáhnou, jak to tak vypadá. Finální slovo má Pepa Jandač, my s Vencou Prospalem si řekneme nějaký názor a je na trenérech, co si z toho vezmou. Já tady na šampionátu například sleduju, jak beci rozehrávají pod tlakem. Když má dnešní bek volno a čas, skoro každý je natolik šikovný, aby dobře rozehrál, ale já koukám, jak to zvládá, když je pod tlakem, když jde za nahozeným kotoučem, když má někoho na zádech. Jestli pak dokáže rozehrát na hokejku, nebo hraje po mantinelu, případně jestli udusí puk v rohu.“
A je jasné, že chcete do týmu beky, kteří si umějí poradit, i když se na ně zatlačí…
„Přesně tak. Při Světovém poháru totiž bude všechno pod tlakem. Tam to bude taková rychlost, že to bude pro některé kluky nezvyk. Bylo by ideální odehrát nějakou přípravu na menším kluzišti, protože i zdejší zápasy se odehrávají na ledě, který vypadá normálně široký. U obránců mě každopádně zajímá jejich hra kolem branky, pod tlakem, jak se perou o kotouč, jak rozehrávají a jestli dostávají puk co nejrychleji do středního pásma. Kontrolovaně, tedy tak, aby se to jenom nevyhazovalo. Ono je totiž dobré dostat kotouč ze třetiny ven, ovšem když se odevzdá na hokejku dobrým hráčům, něco se z toho stane. Je proto ohromně důležité dostávat se z vlastní třetiny kontrolovaně. To ale neříkám nic nového… Při Světovém poháru to ovšem budou milisekundy, kdy budou muset hráči udělat rozhodnutí s kotoučem. Někdy to rozhodnutí bude muset začít ještě předtím, než se vůbec puku dotknou.“
Jsou i na moskevském turnaji beci, kteří mají šanci se do nominace na Světový pohár dostat? V útoku je přece jen v NHL z čeho vybírat, ale právě obránců nemá český hokej nazbyt.
„Můžou se tam dostat všichni. Proto jsou na mistrovství světa… Nemám ale přesně přehled, jak se všem klukům dařilo během sezony v Evropě, viděl jsem jich jen pár při své cestě do Skandinávie.“
Tak jinak – může ještě podle vás hra některých beků v Moskvě posunout dané jméno do finální sestavy?
„Každopádně. Dosud máme nominované jen čtyři obránce. Nastane rozhodnutí, jestli brát beky z Evropy, nebo z NHL, jestli brát víc leváků, víc praváků a tak dále. Jestli budeme mít nějakého specialitu na přesilovku nebo ne. Všechny tyhle detaily hrají roli, stejně tak zdraví hráčů. Svojí hrou na tomhle mistrovství si můžou kluci, kteří zatím nejsou v nominaci, určitě dost pomoct.“
V první nominaci už je Michal Kempný. Díky čemu dostal přednost před jinými? A jak se vám zamlouvá na tomhle šampionátu?
„Proti Švýcarům oprávněně obdržel cenu pro nejlepšího hráče, což je úžasné. Když dostane takové ocenění obránce, je to proto, že hraje výborně s pukem a dobře brání. Kempes hrál čistě… Já totiž, když se dívám na zápas, dělám si u každého hráče poznámky pokaždé, když se dotkne kotouče. On na tom byl tentokrát jako jeden z nejlepších, a to jsem to sledoval jen z hlediště. Že byl už v úvodní nominaci, to svědčí o obrovské důvěře trenérů a o tom, že za poslední dva roky odvedl úžasnou práci, která se teď zužitkovala.“
Má podle vás šanci skutečně se probít do sestavy Chicaga, které o něho podle všeho stojí?
„Dostat se do NHL je jedna věc, vydržet tam čtyři až pět let je věc druhá. Je spousta kluků, kteří dostanou čuchnout, podepíšou první kontrakt, ale vydrží třeba jen rok. Jiní opravdu dokáží vykousat, co se dá. Já na draftované hráče koukám podle toho, jestli si dokážou vysloužit třetí smlouvu. Pokud ano, tak jsou platní a ukazuje to, že tým jim věří. První smlouva je o tom, že hráč je něčím zajímavý, někdo mu dá šanci. Kempes ovšem hraje výborně, takže mu samozřejmě strašně moc fandím, ať už podepíše kdekoliv. Šušká se o tom, kam by měl odejít, ale skutečnost ví teď asi jen jeho agent a on. Uvidíme. Držím mu palce.“
Pojďme zpátky ke Světovému poháru. Pořád jsou otazníky před druhou částí nominace?
„Jsou. Pár kluků (např. Krejčí, Sobotka – pozn.) je teď po operaci, i od toho se bude odrážet další postup. Otazníkem je i Jarda (Jágr), což je další místo v sestavě. Obranu už jsem zmínil. Důležité taky je, jak se bude obecně řešit systém hry na turnaji. To všechno včetně výkonů tady na mistrovství světa je třeba vzít v potaz, než se nějaký hráč vybere.“
Jaromír Jágr veřejnost hodně zajímá. Jaký je váš názor na to, jestli by měl být stále součástí týmu?
„Jarda je jeden z našich nejlepších hráčů z NHL, vedl bodování na Floridě. V tomhle ohledu, myslím, není co řešit. Je to unikátní hokejista. Nejen tím, co předvádí na ledě, ale i tím, jak se připravuje. V kabině, den před zápasem… Jak všechno, víceméně i život během turnaje, podřizuje svému výkonu. Něco takového je úžasné mít nablízku, pro všechny ostatní hráče je to hodně nakažlivé. Světový pohár bude náročný turnaj, a ať třeba hráč chce nebo nechce, ať je v únavě, ať ho něco bolí, ať má nějaké zranění, o kterém někdo neví, tak stejně je důležité, aby se od začátku do konce zlepšoval. Bez výjimky.“
Už jste se v Moskvě s Josefem Jandačem na téma Světového poháru bavili?
„Bavili, ale před turnajem, předtím jsme spolu i několikrát mluvili po telefonu. Samozřejmě především když se dělala primární nominace. Tehdy to byl několikahodinový konferenční hovor za účasti Martina Ručinského a všech trenérů. Snažíme se hodně diskutovat. Není třeba každý den dělat rozhodnutí, ale je důležité si vyměňovat informace.“
Zatímco v první nominaci se objevila především jména, o nichž nebylo pochyb, doplnění týmu už bude jistě náročnější na výběr, souhlasíte?
„Ona nějaká zásadní rozhodnutí nastala už v první nominaci… Každá země se s tím poprala trošičku jinak. My byli jedni z mála, kteří hned vybrali všechny tři gólmany, zatímco Švédové dávali nejvíc beků. Finové zase zařadili obránce Lindella, který je z AHL, přestože je jen otázka času, kdy bude hrát NHL. Ať už je to první nebo druhá část nominace, není to snadné. Člověk chce vždycky vybírat ty nejlepší.“
Share on Facebook
