Flekova pohádka: Z krajské ligy na MS. Co řekl o trenérech na internetu?
Foto: Markéta Křížová
(RIGA, od našeho zpravodaje) V lotyšské metropoli píše jedinečný příběh. Útočník Jakub Flek si vydřel nominaci na svoje první mistrovství světa a výkony v Rize poutá pozornost. Drobný bojovník už má na kontě také první gól, na ledě je v každém utkání dost vidět.
Jak jste zatím se vstupem do šampionátu spokojený? Ať už z týmového nebo osobního hlediska.
Spokojení asi být nemůžeme. První dva zápasy jsme nezvládli, ten včerejší už byl o něco lepší. Představovali jsme si plný bodový zisk, ale jsme rádi, že aspoň výkon šel trochu nahoru. Já osobně se cítím dobře, ale taky jsou tam nějaké chyby. Budu makat dál. Svůj výkon bych úplně hodnotit nechtěl, to je spíš otázka na trenéra.
Na turnaji každopádně patříte mezi nejlepší české útočníky. Může to pro vás být určitá vzpruha, vzhledem k tomu, že jste si nominaci musel tvrdě vybojovat?
V první řadě děkuji za takovou pochvalu. Samozřejmě to pro mě je pohádka, ale já jsem si sem nepřijel honit ego nebo získávat osobní statistiky. Chci tady udělat týmový úspěch. Jsem rád, že jsem od trenérů dostal pochvalu. Prostě se jim snažím vracet důvěru, kterou mi dali. Nominaci jsem vůbec neměl jistou a jsem rád, že jsem dostal šanci.
Na mistrovství světa hrajete poprvé v kariéře. Co jste si říkal před jeho startem, bál jste se nervozity?
Myslím, že když je člověk ustrašený, tak spíš vyrobí nějakou chybu, nebo něco pokazí. Snažil jsem se do zápasů jít s čistou hlavou, byť tam nervozita byla. To nepopírám, je to moje první mistrovství světa. Ale říkal jsem si, že když pojedu na 120 %, tak to zvládnu.
Jaké reakce přicházejí na vaše výkony z domova?
Píšu si s pár klukama od nás z kabiny. Ale moje osobní výkony nehodnotíme, spíš si vždycky napíšeme, jak vypadal zápas. Jinak komunikuji s rodinou a pár nejbližšími přáteli. Snažím se moc nevnímat sociální sítě nebo nějaké články. Chci se soustředit na hokej, tohle se v hlavně snažím vynechávat.
„Snažím se moc nevnímat sociální sítě nebo nějaké články.“
Máte to podobně také v extralize?
Něco se k vám dostane, ale pár let zpátky jsem se naučil komentáře neotvírat. Není to pro mě důležité, to je prostor pro fanoušky nebo nefanoušky. Mají právo se vyjádřit a já to respektuji. Pro mě je ale důležitý nějaký osobní pocit, a hlavně to, co mi řekne trenér. Internetových trenérů je hromada, ale když vám dá referenci někdo, kdo tomu rozumí, tak si to většinou přečtu. Ale abych otvíral diskuze lidí, kteří se kolem hokeje nemotají, tak to opravdu ne.
Na sociálních sítích se v uplynulých dnech řešilo, že trenér Pešán tolik nedává najevo emoce. Probírali jste to nějak se spoluhráči?
Ne, tohle se snažíme neřešit. Soustředíme se na hokej. Každý z nás asi počítal s tím, že to přijde, mistrovství je sledovaná věc. Jako tým jsme semknutí a stojíme za trenéry, stejně jako oni za námi. Věříme, že tým má obrovskou vnitřní sílu.
Vnímáte, že by vás dobré výkony v Rize mohly posunout k zahraničnímu angažmá?
Netajím se tím, že je pro mě velký sen odejít do ciziny a zahrát si nějakou zahraniční ligu. Mistrovství je obrovsky sledované, já se snažím odvádět maximum. Uvidíme, jestli si toho někdo všimne a třeba přijde nějaká nabídka.
Hodně vás podporuje vaše přítelkyně. Jak prožívá jednotlivé duely?
Kolikrát mi psala, že je možná nervóznější než já. Prožívá to hodně a já jsem strašně rád, že mě takhle podporuje.
Co vám říkala po gólu proti Rusku?
Ona mě pořád chválí, i když já jsem víc sebekritický. Napíšu jí, že se mi něco nepovedlo, nebo to byla moje chyba. Když jsem měl teď dva samostatné úniky a nedal jsem je, tak jsem jí napsal, že jsem dřevák a že tohle musím dávat. Ona mi na to vždycky napíše, že ne, že jsem šikovný. (usmívá se) To je takové povzbuzující. Ale stejně to musím začít dávat.
„Netajím se tím, že je pro mě velký sen odejít někam do ciziny a zahrát si nějakou zahraniční ligu.“
O vás se ví, že jste v dorostu s hokejem na rok seknul, pak hrál krajský přebor v Mariánských Lázních. Kdyby vám tehdy někdo řekl, že dáte gól na mistrovství světa, tak byste mu asi nevěřil, že?
To stoprocentně. Když jsem se k hokeji v osmnácti letech vracel a jiní kluci šli na draft, tak já jsem hrál krajský přebor jen tak pro radost. V sobotu byl zápas, přes týden jsem vlastně ani netrénoval. Určitě jsem nevěřil tomu, že bych ještě něco takového mohl dokázat. Jsem za to strašně vděčný.
Kromě toho jste hrál také florbal. Myslíte, že jste v něm získal rychlost, která vás zdobí dodnes?
Určitě. Tehdy nás v týmu bylo třeba sedm, takže jsme celý zápas ani nestřídali. Odběhal jsem to a myslím, že to byl takový nevědomý trénink nějaké fyzičky a rychlosti. V tomhle mi to asi hodně pomohlo.
K dokonalosti to má daleko. Chybí nám chemie, hodnotí výhru nad Běloruskem Pešán
V dnešním hokeji přitom převažují vyšší hráči, než jste vy. Může jim váš příběh ukázat, že výška není limitující?
Myslím, že už to v minulosti dokázala velká řada hráčů. V minulém rozhovoru jsem zmiňoval Martina Straku, který pro mě byl vždycky takovým hokejovým vzorem a je pro mě obrovská čest, že teď stojí na střídačce za mnou. Jsme tak nějak podobně vysocí a on má za sebou úplně neskutečnou kariéru. Těch hráčů je daleko víc. Ve své výšce nevidím nějaký handicap, ale samozřejmě to je v něčem výhoda a v něčem ne. Když před bránou potkám dvoumetrového Bělorusa, tak se s ním těžko přetlačuju, ale když mu v rohu hodím ramena doleva doprava, tak jsem za ním. Všechno má své pro i proti.
Co váš dnešní program?
Dneska jsme měli dobrovolný trénink, osobně jsem na ledě vůbec nebyl. Dal jsem si jen protažení a na led jsem nešel. Využil jsem toho, že je to prakticky jediný den, kdy si můžeme dovolit být bez ledu. Většina týmu toho využila a na led nešla.
„Každý se o svoje tělo stará, regenerujeme a připravujeme se na další průběh turnaje.“
Zápasový rozvrh na začátku mistrovství pro vás byl dost náročný, že?
Je to tak, první dva zápasy jsme hráli hned po sobě. Pak byl den volna, kdy jsme se snažili zregenerovat. Včera jsme odehráli náročné utkání, které šlo až do prodloužení. Navíc se hrálo pozdě večer, takže já jsem dneska zvolil trochu delší spánek. Ale určitě to není tak, že se tady jenom válíme na hotelu. Každý se o svoje tělo stará, regenerujeme a připravujeme se na další průběh turnaje.
Ve čtvrtek změříte síly se Švédskem. Co říkáte na jeho dosavadní výsledky na turnaji?
Jim se úvod turnaje taky hrubě nepovedl. Myslím, že u nich nepanuje dobrá atmosféra. Zase o to víc to budou chtít zlomit, takže nás nečeká nic jednoduchého. Ale tak je to prakticky v každém zápase, tady jich moc lehkých nebude. Musíme se na to připravit a já věřím, že budeme úspěšní.
Share on Facebook
