Forman o probuzení v Motoru, patriotismu i bitce s Hollwegem

Foto: Josef Pavlíček, hcmotor.cz

Už pomalu patří ke sparťanským inventářům, útočník Miroslav Forman zahájil letos v hlavním městě svou jedenáctou sezonu. Jenže vypadl ze sestavy, a tak zamířil na hostování do Českých Budějovic. V otevřeném rozhovoru vypráví o nové štaci, sezonách ve Spartě i rozdílnosti generací.

V Motoru jste pookřál, vnímáte to tak i vy sám?
Určitě jo, říkal jsem to už několikrát, sedlo mi to tady, daří se mi, což je fajn. Ještě mě v Motoru každopádně několik zápasů čeká, doufám, že v nich budeme pravidelně bodovat a doženeme týmy, které jsou před námi.

Čím si vaše probuzení vysvětlujete? Je to o tom, že v Motoru máte pozici jednoho z lídrů?
Je to tak. Funguje to takhle ve všech sportech, když sebevědomí nemáte, tak zákonitě děláte víc chyb a vaše výkony pak nejsou tak dobré. Ve Spartě právě takový moment přišel, byl jsem tam ve čtvrté lajně, tak jsme se domluvili, že půjdu na hostování. V Motoru mi to vlilo krev do žil, věřím, že i když body sbírám, tak umím hrát ještě líp. Doufám, že to předvedu.

Kdy jste cítili, že to na Spartě není to pravé ořechové?
Po třech kolech jsem vypadl ze sestavy, pak jsem se do ní zase vrátil, ale moje výkony pořád nebyly ideální. Všichni věděli, že umím hrát líp, já sám i trenéři, proto došlo k rozhodnutí udělat změnu. Forma sportovce je vrtkavá, zápasy jdou rychle za sebou, takové chvíle zkrátka občas přichází.

Měl jste i jiné možnosti, kam jít na hostování?
Bavili jsme se o tom s agentem, vím, že proběhl zájem i jiných klubů, ale prakticky se řešil jen Motor. Přesvědčil mě zájem trenérů, takže s nikým jiným jsem konkrétně nemluvil.

„Funguje to takhle ve všech sportech, když sebevědomí nemáte, tak zákonitě děláte víc chyb a vaše výkony pak nejsou tak dobré."

Nebral jste přesun do Motoru jako krok zpátky? Ambicemi se se Spartou momentálně rovnat nemůže…
Takhle jsem to určitě nebral. Věděl jsem, co je tady za tým, stejně tak to, že je tu dobrá parta i kvalitní tréninky. Do Motoru jsem se těšil, zároveň jsem věděl, že budu mít šanci ukázat svoje schopnosti. Pevně věřím, že začneme pravidelně vyhrávat.

V době vašeho příchodu do Motoru se týmu nedařilo, co jste cítil při první návštěvě kabiny?
Rozhodně odhodlání, kluci věděli, že mají na víc. Že spoustu zápasů poztráceli v posledních třetinách. I těch, ve kterých byli třeba lepší. Popravdě jsem se tady toho trošku bál, byl jsem jedenáct let na Spartě, tam jsem nikdy nezažil, že bychom byli poslední. Proto jsem nevěděl, co od toho čekat, ale jak jsem říkal… Z týmu bylo cítit velké odhodlání situaci zlomit.

„Popravdě jsem se tady toho trošku bál, byl jsem jedenáct let na Spartě, tam jsem nikdy nezažil, že bychom byli poslední."

Týmu chyběla zkušenost, kterou jste přinesl právě vy, ne?
Tak jsou tam zkušení hráči, třeba Renda Vydarený, který je z celého kádru asi suverénně nejzkušenější, má toho odehráno strašně moc. Ale je pravda, že skok mezi Chance ligou a extraligou prostě je znatelný. Na začátku nám trošku chyběly zkušenosti, takže i já se snažil do toho vložit svoje poznatky, ale vnímám to tak, že tým už se s nejvyšší soutěží sžil, díky čemuž se naše výkony lepší.

Je to vidět, už nejste za otloukánky, které by ostatní přejeli rozdílem třídy.
Jasně, na začátku sezony jsem tu nebyl, ale vím, že klukům zápasy utíkaly třeba ve třetích třetinách. Přechod z Chance ligy do extraligy pro ně byl taky složitý, vezměte si, že v Chance lize byli zvyklí hlavně útočit proti týmům, které ve vzájemných zápasech nebyly favority. Teď je ta situace opačná a je potřeba hrát víc z obrany. Už se v tom každopádně lepšíme, hrajeme chytřeji a výsledky se postupně dostavují.

Foto: Josef Pavlíček, hcmotor.cz

Už je nejvyšší čas, trenér Václav Prospal říkal, že ho porážky vyloženě deptají.
Venca má vítěznou mentalitu, nesnáší porážky. Já mám tohle rád, sám jsem založený velice podobně. A myslím, že celý zbytek týmu, Venca tu má hráče podobně smýšlející, nikdo nechce prohrávat a nikomu to není jedno. Z toho týmu je to cítit.

„Tréninky jsou ostré, hodně se bruslí, což je dobře."

Tréninky jsou pod Václavem Prospalem fičák, co?
Je to tak, je to hodně podobné jako na Spartě. Tréninky jsou ostré, hodně se bruslí, což je dobře. Byl to jeden z důvodů, proč jsem chtěl právě do Motoru. Volal jsem si s Martinem Novákem, se kterým se znám a ten mi potvrdil, že se tady trénuje dobře. Opravdu to tak je.

Motor je vaší první extraligovou štací mimo Spartu, jak to kovaný sparťan jako vy bere?
Asi pro nikoho není příjemné, když přijdete o místo v sestavě, ale jak už jsem řekl… Věděl jsem, že moje výkony nebyly ideální. Musíte to brát tak, jak to je, takový je hokejový život. Bral jsem to pozitivně, poznal nové spoluhráče, trenéry… Dostal novou šanci.

Do Sparty se máte na konci ledna vracet. Platí to?
Jsme takhle domluveni, že se na konci ledna vrátím. Nic jiného jsme neřešili.

„Jsme domluveni, že se na konci ledna vrátím do Sparty."

S Motorem jste proti Spartě nastoupil, byl to hodně emocionální zážitek?
Na ten zápas jsem se těšil, zvláštní to určitě bylo, ale rozhodně ne o tom, že bych se chtěl předvést jen kvůli tomu, že proti mně stojí Sparta. Chtěl jsem zápas vyhrát jako každý jiný. Nebral jsem to jako extra motivaci.

Střídačky jste si v O2 areně ze zvyku nespletl?
(směje se) Nespletl, protože už dva dny před zápasem mě právě na tohle asi pět lidí upozorňovalo, říkali mi, abych si dával pozor. Zápas proběhl v pohodě, jen škoda, že jsme nebodovali.

Na Spartě jste letos začal jedenáctou sezonu, takové srdcařství se už moc nevidí.
Souvisí to s tím, že dnes je úplně jiná doba, než byla třeba před dvaceti lety. Dřív měly snad všechny týmy tvrdé jádro složené z hráčů, na které se postupně nabalovali další. Dneska je to jinak, hráči mají mnohem víc možností, třeba KHL i další zahraniční soutěže.

„Něco do Ruska se řešilo po finále s Libercem, ale já ve smlouvě neměl výstupní klauzuli, takže jsem zůstal na Spartě."

Vás zahraničí nikdy nelákalo?
Něco do Ruska se řešilo po finálové sérii s Libercem, kterou jsme prohráli. Ale já ve smlouvě neměl výstupní klauzuli, takže jsem nešel a zůstal na Spartě, kde jsem byl maximálně spokojený. Mám radost z toho, že tu byla možnost být dlouhodobě součástí klubu jako je Sparta. Neměnil bych.

Foto: Petr Tibi, hcmotor.cz

Možná lepší být v elitním českém klubu než někde v průměru KHL, co?
Přesně tak, já jsem ještě nikdy nic nevyhrál, chci zažít týmový úspěch. Samozřejmě, že v KHL jsou asi lepší finanční možnosti, ale není to jenom o penězích. Někomu to může vyhovovat, nicméně osobně teď chci zažít týmový úspěch, udělám pro to všechno.

Jsme vrstevníci, na koho ze Sparty jste v mládí koukal nejraději?
Sparta byla vždycky velká adresa, takže se v ní protočila celá řada skvělých hráčů. Mně osobně se z toho tvrdého jádra na začátku tisíciletí nejvíc vybaví Richard Žemlička a Petr Bříza. To jsou podle mě největší sparťanské symboly téhle doby.

Připadáte si už i vy sám jako legenda Sparty? V počtu odehraných zápasů vám tam patří osmnáctá příčka.
Jako legenda si nepřipadám, pro mě jsou legendy hráči, kteří se Spartou získávali tituly. Já zatím nemám žádný. Samozřejmě, že co do počtu zápasů je to hezké, ale tituly a úspěchy jsou důležitější.

Takže když na jaře uspějete a já vám zavolám, tak svůj názor změníte?
(směje se) Špatné by to nebylo! Ale chci znovu zdůraznit, že teď jsem v Motoru, kde mě čeká ještě celý leden. Neberu to tak, že bych se sem přišel jen rozehrát pro Spartu, týmu chci dát co nejvíc.

„Mně osobně právě tahle konkurence hodně posunula, když si vzpomenu, jací hráči byli na Spartě, když jsem tam ve dvaceti začínal."

Nicméně udržet se ve Spartě jedenáct let není jen tak, konkurence je obrovská, ne?
To je pravda, já doufám, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že Sparta je největší klub u nás, nejvíc se o něm píše, vzbuzuje největší emoce. S tím samozřejmě souvisí i finance a možnost nakoupit kvalitní hráče. Takže udržet se v jakémkoli týmu jedenáct let není jen tak, tím spíš na Spartě. Jak jste říkal, konkurence je obrovská. Ale na druhou stranu… Mně osobně právě tahle konkurence hodně posunula, když si vzpomenu, jací hráči byli na Spartě, když jsem tam ve dvaceti začínal… Obrovsky mi to do kariéry pomohlo.

Ve svých začátcích jste byl vyloženě hráč na černou práci.
Vnímám to stejně, byl to i důvod, proč jsem se na Spartu dostal. Měl jsem za úkol být pro soupeře nepříjemný, dohrávat a občas se i poprat. Postupně jsem si získal lepší pozici v týmu a byl hráčem, od kterého se čekala a já doufám, že pořád ještě čeká produktivita. Musíte být komplexní.

„Ryan hrál podle mě hodně na hraně, tady ho vylučovali za některé věci, na které byl zvyklý, že mu v NHL prošly."

Když zmiňujete bitky, popral jste se třeba s vyhlášeným tvrďákem Ryanem Hollwegem.
Zrovna loni jsem s někým mluvil a ptal jsem se, kde je mu konec. Ryan byl tvrďák, nebyl to typ hráče, který měl za úkol rozhodovat zápasy, ale pro mužstvo byl strašně platný. Když byl na ledě, vždycky jste museli zpozornět, protože vás mohl kdykoliv trefit. A naše bitka? Oba jsme měli za sebou dlouhé střídání, takže ke konci té bitky už jsme byli rádi, že se držíme na nohou. (směje se)

Foto: Juliana Zash, hcsparta.cz

Pro některé byl tvrďák, pro jiné zákeřný. Jak jste ho viděl vy?
Podle mě hrál hodně na hraně, z NHL byl zvyklý na určitý metr, tady ho vylučovali za některé věci, které by mu v NHL prošly. Občas udělal faul, ale nemyslím si, že to bylo kvůli tomu, že by chtěl někoho zranit. Byl to typ hráče, který šel do všeho naplno, z toho pramenily některé fauly. Co vím od kluků, kteří s ním hráli v Plzni, tak v civilu to je fajn kluk, což tihle bitkaři většinou jsou.

Hollweg byl dříč, vy máte kariéru taky vydřenou, v tomhle je mezi vámi určitá paralela, co?
Asi se to tak dá říct, poslední rok v juniorce jsem končil s hokejem a chtěl jít studovat. Poté jsem na sobě hodně dřel a šel nahoru, hlavně i díky tomu, že jsem měl možnost na Spartě trénovat s hráči formátu Petr Ton, Jarda Hlinka a další. Byly tam čtyři nadupané lajny, to mě posunulo dopředu.

„V životě budeme mít vždycky nějaké překážky a je jen na nás, jak si s nimi poradíme."

Ale dostat se do takového kádru určitě nebylo snadné.
První rok, co jsem byl na Spartě, tak jsem měl hlavu nastavenou tak, že se do áčka dostanu. Neviděl jsem důvod, proč bych tam neměl být. Opravdu jsem měl velké sebevědomí. Když mě pak poslali do Berouna, byl jsem zklamaný, ale v Berouně jsem to měl rád. Nicméně nezastírám, že na hlavu to tenkrát bylo složité. Mezi první ligou a extraligou jsem pendloval několik let, ale věřil jsem, že se do Sparty natrvalo dostanu, což se nakonec podařilo. Takhle to dnes má spousta mladých kluků, taky musí pendlovat mezi soutěžemi. Zase si můžeme říct, že vás to posune.

Někdy musí mladý a sebevědomý chlapec spadnout na zadek, aby si uvědomil, že se svět netočí jen kolem něj.
Je to přesně tak, jak říkáte. V životě budeme mít vždycky nějaké překážky a je jen na nás, jak si s nimi poradíme. Když to vezmeme za správný konec, může nás to posunout na ještě lepší úroveň. Proto beru všechny svoje zkušenosti a prožitky pozitivně, nic bych neměnil.

„Vidím to i na letní přípravě, když si jdeme my starší hráči zahrát fotbal, tak neumíme prohrávat, jsme hodně soutěživí. U těch mladších mi to mnohdy chybí."

Je dnešní mladá generace jiná než ta, do které jste patřil vy?
Řekl bych, že jo. Vidím to i na letní přípravě, když si jdeme my starší hráči zahrát fotbal, tak neumíme prohrávat, jsme hodně soutěživí. U těch mladších mi to mnohdy chybí. Nechci všechny házet do jednoho pytle, to určitě ne, ale asi by se dalo říct, že dnes jsou mladí pohodlnější. Je to dané i dobou, dneska hrajete doma hry na počítači a konzolích, my pořád lítali někde venku. Pak mi přijde, že kluci jsou šikovní jen v hokeji, ale pomalu neumí kopnout do balónu. Nicméně fakt nechci všechny házet do jednoho pytle.

Jak do dnešních mladých znovu tu vítěznou mentalitu napumpovat?
To je strašně těžká otázka, nechci to paušalizovat. Když jsem viděl zápasy dvacítky, tak klukům bojovnost rozhodně nechyběla, jezdili tam po zadku. Když to vezmu ze svého pohledu, jako malý jsem si pořád hrál, soutěžil a ve všem chtěl být nejlepší. Možná, že právě tohle je cesta.

Foto: Juliana Zash, hcsparta.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz