Král o přímém sestupu, mladých hráčích či akademiích. Co ho nejvíc štve?

Foto: Karel Švec, Český hokej

V návaznosti na nedávné Hokejové fórum svolal Český hokej tiskovou konferenci, aby objasnil svoje další kroky v cestě za pozvednutím národního sportu. Co zaznělo z úst jeho prezidenta Tomáše Krále? Přinášíme souhrn nejzásadnějších bodů.

Jágr Chance liga

Výstup z Hokejového fóra včetně čísel jsme přinesli v tomto článku. Prezentaci Českého hokeje ke konferenci si můžete stáhnout na tomto odkaze.

O financích za hráče od NHL

Peníze dostávají národní hokejové federace jako takové a pak s nimi nakládají podle uvážení. My jsme zástupcům klubů připomněli, že jsme jediná federace, která veškeré tyto prostředky, beze zbytku a do halíře, posílá klubům.

O zrušení odstupného v seniorském hokeji

Diskutujeme o tom deset let, ale pokud extraligoví zástupci váš názor nesdílí, tak vaše snaha narazí. Hráči, kteří jsou oceněni tabulkou, představují podle jiných předpisů majetek klubů, a když tabulky zrušíte, tak se řada klubů může dostat do komplikované ekonomické situace. Zrovna tady mám jednoznačný názor, že je to špatně a brzdí to uplatnění našich hráčů. Myslím ale, že za poslední dva tři roky došlo k velkému posunu, a doufám, že se k tomu už dobereme.

O délce soutěží

Majitel jednoho z našich nejlepších klubů mi říkal, že tady děláme Dukly a podobně, ale že je to úplně na nic, když kluci končí s hokejem 15. února. Já jsem mu říkal: My to nechceme, chceme, aby ho hráli až do března. Ale při zachování play outu nebo baráže to tam nedostanete, ani kdybyste se zbláznili. Proto už taky kluby několik let přesvědčujeme, abychom přišli na jiný systém, nejlépe na přímý postup a sestup. Pak budou všichni hrát hokej do konce března. Ale už x-krát jsme předložili návrh, už jsme si říkali, že je to tak napůl, a výsledek byl vždycky jedna ku třinácti. A podobné je to i s tabulkami.

Foto: Karel Švec, Český hokej

O přímých postupech a sestupech

Přikláníme se ke klasické variantě jeden nahoru, jeden dolů. K variantě, která taky byla navrhována, že by první a poslední šli přímo a ti další by hráli mezi sebou, se nepřikláníme. Samozřejmě extraligové kluby argumentují tím, že baráž je pro ně záchranným polštářem. Ze sportovního hlediska si myslím, že by se jednoznačně nejvíc hodil přímý postup a sestup, což bylo před dvěma třemi lety úplně zavržené téma. Teď si myslím, že je to reálné.

O mladých hráčích v extralize

V letech 2013 až 2018 došlo ze strany svazu k regulaci a byli jsme za to velmi kritizováni. Podíl juniorů vzrostl ze tří na jedenáct procent. Před letošní sezonou jsme byli ujištěni, že se stalo samozřejmostí, že mladí hráči jsou zabudováváni do týmů, a není třeba administrativních opatření. Proto se opatření zrušilo. A letos se pěkně vracíme k původním hodnotám. Většina mladých hráčů, kteří dostanou prostor ve vrcholovém hokeji, se v něm přitom udrží a uplatní.

O mladých hráčích v Chance lize

Uzavření proti sestupu vzbudilo obavy z poklesu kvality a zájmu o soutěž, což se nepotvrdilo. Ovšem nepotvrdilo se ani b), a to je opět alarmující. Neustále slyšíme, že v klubech nejsou peníze. Kromě nějakých tři čtyř ambiciózních klubů nemají ostatní vůbec šanci dostat se do extraligy, protože nepřejdou přes licenční podmínky. Myslel jsem si, že toho využijí, natáhnou mladé kluky, vychovají svoje hráče a ušetří spoustu peněz. Výsledek je šokující. Kromě Litoměřic, Benátek, částečně Frýdku a Kadaně, kde je to spíš ekonomickým důsledkem, k tomu nikde nedošlo. Počet mladých kluků zůstal jako před uzavřením. Jsem zvyklý na ledacos, ale tohle, myslím, nikdo z nás nečekal.

O stěhování hráčů z Litoměřic

Řeknu vám příklad: Hráč přijede ze zápasu v Přerově v půl čtvrté ráno a v osm ráno mu zazvoní telefon, aby se v deset hodin hlásil v extraligovém klubu na tréninku. Úplně totální nesmysl. Tam odtrénuje, druhý den je rozbruslení, večer dostane čuchnout tři minuty, v dalším zápase už ne, už se ani nesvlíká. Takhle ztratí v klubu tři neděle a nedostane se na led. Pak sám volá, domluvte mi to, ať mě pustí, abych mohl hrát. My jsme rádi, když kluci přejdou do extraligy, k tomu má projekt sloužit. Ale musí být na obou stranách selský rozum, aby nedocházelo k tomu, že ti klucí neví, čí jsou.

O vzniku druhé Dukly

Na základě zkušenosti z Litoměřic máme jasnou představu, chceme vybudovat podobný klub ještě na Moravě. Potřebovali jsme na to mít jasno s financemi, teď máme. Libor Zábranský řekl, že by si to rád vzal na starosti. Je na něm, aby vytipoval lokality, které by byly ochotny program plnit a dodržovat jeho pravidla. Bude tomu odpovídat i struktura soutěže, která se po sezoně 2019/20 změní a začne nový model se dvěma „Duklami“.

Foto: Karel Švec, Český hokej

O dalším vývoji rozšířené Chance ligy

Máme připravených několik modelů, které připadají v úvahu. Ať už to jsou divize, postupné snížení počtu týmů, nebo i okamžité snížení. Bude záležet, jak budeme řešit ty naše dva týmy, které pro nás budou při rozhodování prioritní. Ale všichni byli předem informováni a počítají s tím, že se budeme vracet na původní počet 14 klubů.

O zužování mládežnických soutěží

Nenaplnil se předpoklad a příslib klubů, že se kluci z juniorky začnou daleko masivněji přesouvat do seniorské soutěže, když bude uzavřená. Proto asi výrazněji zasáhneme do mládežnických soutěží a pustíme se do zužování. To se ne všem klubům líbí, musíte si uvědomit, které z toho vypadnou. Budou to minimálně tři čtyři tradiční kluby, které jsou výchovou hráčů známé. Pro jejich manažery a majitele to bude velmi nepříjemné. Ale holt se nedá nic dělat. Prostě musíme udělat něco, na čem se třeba neshodneme.

O společné česko-slovenské soutěži

Je to téma několika let, x-krát jsme se sešli se slovenskou stranou. Můžu říct, že je to podle mě v současné době nereálné a vůbec to nepřipadá v úvahu. Není o to zájem ze strany českých klubů a u slovenských klubů, které by připadaly v úvahu, se situace pohybuje v takových sinusoidách, že nejde predikovat, co by se dělo za rok, kdyby se to začalo připravovat. Myslím si, že je to úplně nereálné.

O Akademiích Českého hokeje

Akademie jsou z mého pohledu neoddiskutovatelně pozitivní věcí a zásadním způsobem pomohly zachránit propad českého mládežnického hokeje. Na druhou stranu víme zcela jasně, že ne všechny akademie pracují tak, jak si představujeme, a ne všude je stejná ochota pracovat tvrdě a tak, jak se má.

Je až neuvěřitelné, že jsou kluby, které mají Akademii řadu let, mají vybudované velice slušné zázemí a jsou velice dobře ekonomicky saturovány, a za těch třeba sedm let nemají jediného odchovance ve svém extraligovém týmu! Když se potom trenéra zeptáte, proč nehraje mladé, on odpoví, že by je hrál, ale nemá je. To je ďábelská odpověď, protože koho jiného by to měla být zodpovědnost než jeho klubu, který ty hráče odmalička vychovává. Představa, že my budeme někde hráče pěstovat seshora, pak je rozvezeme a rozdáme po extralize, je falešná. Bohužel asi budeme muset do akademií tvrději zasáhnout.

Foto: Karel Švec, Český hokej

O profesionálních žákovských trenérech ČH

Jsou mezi nimi výborní trenéři, normální trenéři a taky špatní trenéři. Nějakou dobu trvá, než si člověka otipnete a seznámíte se s jeho prací. Z projektu byly původně vypuštěny kluby z extraligy, první ligy a z Prahy, ale nově jsme ho na ně rozšířili. Zjistili jsme totiž zajímavou věc, že se největší nešvary a jedna z nejslabších prací s malými dětmi objevují i v top klubech. Chceme zasahovat i tam.

O přestupech v žákovských kategoriích

Registrujeme v žákovských kategoriích 14 tisíc hráčů a ročně dojde k 1500 přestupům nebo hostováním. Dítě nejde hrát hokej do klubu s tím, že by ostatní nemělo rádo, protože druhý dává víc gólů. Ti kluci jdou do svého klubu v dresu, který jim rodiče koupí, jsou na to pyšní, těší se tam mezi partu. Takhle to vydrží zhruba dva roky a potom mezi nimi často vzniká nepřátelství a nenávist. Ale ti kluci si to v sobě neživí. To v nich někdo musí živit. Tohle číslo je vypovídající o všem: Jak může 1500 dětí měnit během sezony klubovou příslušnost? Proč? Ty děti si to určitě nevymyslí. Tohle číslo pro mě taky bylo alarmující, v životě by mě to nenapadlo.

O kauze Kolín

Jsou extrémní případy, které absolutně vybočí z pravidel a jsou neomluvitelné. Tohle je jeden z nich. Je nemožné, aby bylo dítě vytrženo ze střídačky a odtaženo někam na tribunu. Odnese to samozřejmě ten malý kluk, který za to nemůže. Ukazuje se, že řešení klubu bylo asi v pořádku, ale ještě uvidíme, až budeme mít všechny podklady k dispozici. Řešení na klubové úrovni padlo, my z toho chceme vyvodit nějaké zobecnění. Pokud byla příčina na straně klubu a trenéra, tak bychom to samozřejmě řešili, pokud se ukáže, že byla na druhé straně, tak už to bylo vyřešeno.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz