Kralupy doplatily na úzký kádr. A charakter? Svědomí máme čisté, říká Švagrovský
Foto: Ondřej Souček, na-bruslich.cz
Kralupy nad Vltavou se staly prvním odpadlíkem Ligy juniorů. Středočeši ve 37 utkáních brali plný bodový zisk pouze dvakrát, což se od nich vzhledem k předchozím dobrým sezonám nečekalo. Se sestupem nepočítal ani trenér David Švagrovský, a tak i on stojí před úplně novou situací, do které se Kralupy dostaly hlavně kvůli úzkému kádru.
V sezoně 2019/20 Kralupy ve své skupině dominovaly, teď sestupují. Kde nastal největší rozdíl?
Samozřejmě v síle mančaftu. Tým, který hrál v sezoně 2019/20 se skládal z hráčů, kteří spolu hráli od třetí třídy. Byl to extrémně silný ročník jak počtově, tak hokejově. Myslím si, že ten tým byl opravdu silný, a proto dominoval. Bohužel to byl jen jeden ročník, hráči narození v letech 2000 a 2001. Mladší kluci už takovou sílu neměli, a proto letošní rok vypadal tak, jak vypadal. My jsme se snažili doplňovat kádr, hledat kluky, ale kvalitativně se nám to nepodařilo.
Takže jste letos spoléhali spíš na hráče odjinud?
Letos jsme měli v týmu kluky z Mladé Boleslavi a Kladna. Kralupských kluků nebylo tolik, aby vytvořili silné jádro, a to se podepsalo na síle mančaftu. Hlavně tedy co se týče počtu hráčů, kluků bylo málo a museli jsme kádr doplňovat více, než bychom si přáli.
„Letošní sestupový ročník je bohužel tak náročný, že se to pro nás nesešlo dobře.“
Jde tedy o daň, se kterou se musí v mládežnických kategoriích počítat?
Přesně tak. Když máte víceročníkový mančaft, tak je většinou jeden rok z tříletého cyklu opravdu našláplý a další sezonu musíte všechno budovat od začátku, protože klíčoví hráči odejdou. Od nich se ale, jakožto od nejstarších, učili ti mladší, kteří převezmou jejich role. Hráči ročníku 2002 a 2003 měli mít už loni tyto role větší a větší a učit se od starších. Jenže kvůli tomu, že se loni odehrálo sedm zápasů, si to nemohli vyzkoušet a projít tímto procesem. V podstatě byli hození do vody, postavení do rolí, které předtím nikdy nehráli. V tomhle to pro ně taky bylo trochu těžší, ale samozřejmě to není výmluva.
Absenci jednoho roku ale řeší i ostatní týmy…
Ano, protože kluci přišli o rok hokeje a najednou byli hození do situace, kdy například z naší soutěže může sestoupit až pět týmů. Tlak na kluky byl velký a my jsme neměli takovou útočnou sílu, abychom to zvládli. Kluci už měli mít všechny potřebné role vyzkoušené a zažité, aby to právě letos mohli vzít na sebe. Místo toho se to teprve teď za pochodu učili. Letošní sestupový ročník je ale bohužel tak náročný, že se to pro nás nesešlo dobře.
Máte tedy mladý tým?
Máme hodně mladý mančaft. Pár kluků sice je dorazový ročník, ale máme hodně hráčů ročníku 2004. Do budoucna je to pro kluky samozřejmě super, ale bohužel je tam letos ten padák, který podle mě nebyl úplně nejlepším řešením po roce bez hokeje.
Foto: Karolína Fousková
Bylo vám už od začátku sezony jasné, i vzhledem k systému soutěže, že budete bojovat o záchranu?
Chtěli jsme se pohybovat tak, abychom sezonu v klidu odehráli a případně mohli bojovat o nejvyšší příčky. Navíc když vezmu v potaz předchozí dva roky, v kterých jsme se namlsali, byly výživné, dobré. Chtěli jsme bojovat, ale věděli jsme, že největší sílu mít nebudeme. Na druhou stranu jsme klukům věřili, věřili jsme v práci, kterou v klubu děláme, a že budeme konkurenceschopní. Roli ale sehrála další spousta faktorů, kdy se nám například na přelomu srpna a září rozpadla celá obrana. Kluci museli na operace, byli dlouhodobě zranění, a to tomu samozřejmě taky nepřihrálo. Určitě jsme ale nečekali, že budeme takhle zaostávat a od začátku sezony budeme bojovat o holé přežití. To jsme asi opravdu nikdo nečekali.
Ano, na poslední příčce jste od prvních kol až dosud. Jak jste k tomu v průběhu přistupovali?
Já si myslím, že z pohledu kluků tam mohla být i trochu lehkomyslnost. Nepočítali jsme s tím, že se budeme pohybovat na posledním místě, ale nechtěli jsme kluky dostávat pod tlak s tím, že něco musí. V průběhu sezony jsme se zvedali, ale bohužel pokaždé, když přišel dobrý výsledek, tak hned následovaly dva tři špatné. Nedokázali jsme udržet konstantní formu, která by nás zvedla a někam posunula. Když uvedu příklad, odehráli jsme super pátek, ale nepodařilo se nám na to navázat slušnou nedělí a dalším pátkem. Zvedli jsme se a hned spadli dolů. S tímhle jsme bojovali celý rok.
„Vždycky to jde udělat lépe. Asi bychom dali větší důraz na šíři kádru.“
Jednalo se v tomto případě o nějaký konkrétní problém, nebo o souhru všech zmíněných faktorů?
Já si myslím, že to bylo tím, jak se tým skládal. Jádro tvoří pět šest kluků a na to se v průběhu léta nabalovali noví kluci, které jsme oslovili a přišli k nám. Postupem času si mančaft sedal, ale začátek sezony, který je hodně důležitý, nám bohužel utekl. Od toho se to celé odvíjelo. Když se podíváte na výsledky, tak kromě nějakých výbuchů byly všechny zápasy o gól o dva. Byly to poměrně vyrovnané duely, které nám ale vždy utekly, což je také částečně daň za mladý tým, který se za pochodu učí.
Kdy se pro vás sezona lámala?
Nám se to lámalo poměrně brzo. Na přelomu října a listopadu jsme byli na dostřel, před námi byly s rozdílem asi šesti nebo sedmi bodů Kobra a Ústí a my jsme hráli čtyři zápasy doma. Kdybychom z toho vytěžili maximum, tak by sezona vypadala jinak. Bohužel se nám tyto zápasy úplně nepovedly a propast už potom byla velká. Snažili jsme se kluky motivovat, aby se nedívali, kolik bodů ztrácíme, ale že vítězstvím mohou stáhnout ztrátu na tým před námi. Nekoukat se na tabulku jako na velký obrázek, ale jako na postupné kroky. Každý ale umí počítat a je to čím dál tím těžší, když ztráta narůstá. V takovém případě to má každý v hlavě, ale my jsme si bohužel ty zápasy prostě neuhráli. Taková je realita.
„I když to pro kluky není a nebylo jednoduché, tak celý rok fakt poctivě makali.“
Šlo i přes to všechno udělat něco lépe?
Vždycky to jde udělat lépe. Asi bychom dali větší důraz na šíři kádru. Hodně zápasů jsme odehráli na dvanáct jedenáct lidí, což se v soutěži o této kvalitě nedá dlouhodobě udržet. Byli jsme opravdu hodně ovlivnění zraněními, k tomu je každý druhý týden někdo v karanténě, takže se to nastřádalo.
Co byste naopak vyzdvihl a ve svém týmu pochválil?
Určitě charakter v kabině. I když to pro kluky není a nebylo jednoduché, tak celý rok fakt poctivě makali. Až na pár výjimečných zápasů nemůžu říct, že by tam kluci neodevzdali všechno. Nedá se jim říct ani ťuk. V tomhle máme svědomí čisté, všichni v trénincích i zápasech odevzdali maximu. Taky bych vyzdvihl gólmany. Oba dva kluci, kteří za nás chytají, jsou podle mě v této soutěži nadstandardní brankáři. Přesto, že jsou ročníkově nejmladší, tak chytali opravdu parádně.
Foto: Karolína Fousková
Problém s motivací jste tedy neměli…
To určitě ne. Tam problém nebyl, nenašli byste nikoho, kdo by se nesoustředil nebo po příchodu na zimák nechtěl pracovat. Myslím si, že kolikrát to bylo naopak a z přemíry snahy jsme museli kluky trochu brzdit, aby trošku povolili a uvolnili se.
A jak to vypadá teď, když je váš sestup jistý a do konce sezony ještě nějaké zápasy zbývají?
Nálada není ideální, protože člověk ví, že o soutěž určitě přijde. Na druhou stranu si každý hraje o svoje jméno a o to, jestli dostane šanci příští rok. V zápasech máte stále na prsou logo klubu, který vám dává možnost se realizovat, takže si myslím, že motivace by neměla vůbec nikomu chybět. Bereme to tak, jak to je. Pro nás je to realita, pro každého z kluků navíc škola v tom, že se všechny zápasy musí uhrát.
„My už jsme si teď začali vytahovat kluky z dorostu, pracujeme s nimi a začínáme je brát na zápasy, aby si to taky vyzkoušeli.“
Máte vy osobně s podobnou situací zkušenost?
Mně se naštěstí sestupy vždycky vyhýbaly, i když jednou nebo dvakrát jsem k tomu měl v Berouně blízko. Vždycky jsme ale byli schopní baráž nebo play out uhrát. Nemám tak úplně zkušenosti, i když kolikrát jsem se nad tím snažil přemýšlet a kluky zklidnit. Opravdu totiž není jednoduché být hozený do takovéto sezony a tlak na hráče je samozřejmě vždycky. Snažil jsem se jim i v tomto pohledu pomoct, nějak to odlehčit, ale jak říkám, sám jsem nikdy nesestoupil.
Máte už představu, jak to bude vypadat dál s výhledem do další sezony?
Po sezoně si sedneme s vedením, budeme muset vyhodnotit, jak to bude vypadat dál. My už jsme si teď začali vytahovat kluky z dorostu, pracujeme s nimi a začínáme je brát na zápasy, aby si to taky vyzkoušeli. Uvidíme, co přinese příští rok. Hráčů ročníku 2005 máme víc a tím, že je aktuální kádr hodně mladý, tak máme hráče, kteří budou hrát i příští sezonu. Uvidíme, jaký bude další postup, ale juniorský hokej bude v Kralupech stoprocentně i nadále.
Share on Facebook
