Moravec se loučí s porubskou mládeží: Cítil jsem, že se musím posunout
David Moravec
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Po sedmi letech bude nezvyk sledovat mládež ostravské Poruby bez Davida Moravce. Olympijský vítěz se nyní s klubem loučí a čeká ho hokejové stěhování přes celou republiku. Až do Karlových Varů, kde přijal funkci asistenta trenéra místního áčka.
Moravec se do čela porubské mládeže postavil v roce 2017, tedy po svém konci ve funkci manažera ženské reprezentace. Na střídačce odvedl nejvíc práce u dorostenců, s nimiž v roce 2019 vybojoval návrat do extraligy.
V ní se navíc Ostravané etablovali natolik, že po jejím zeštíhlení neměli v posledních dvou sezonách žádné potíže se záchranou. Naopak, loni dokonce vybojovali postup do vyšší nadstavby, kde obsadili historické jedenácté místo a zahráli si play off.
„Úspěch je velmi nestálý, ale čtyři roky hrát extraligu dorostu je hmatatelný výsledek.“
„Úspěch je velmi nestálý, ale čtyři roky hrát extraligu dorostu je hmatatelný výsledek. Hodně souvisí s pracovitostí a obětováním se pro klub nad rámec daných povinností. Hodnotit to ovšem musí majitel Tomáš Häring a GM Pavel Hinner nebo i přátelé porubského hokeje,“ zmiňuje Moravec v rozhovoru na stránkách Poruby.
„K mé změně klubu: Musím říct, že jsem cítil, že se musím posunout, a práce u U17 mě utvrdila v rozhodnutí,“ doplňuje hned.
Ve vrcholícím ročníku působil (respektive stále působí) právě u reprezentační sedmnáctky, kde se znovu potkal s Pavlem Paterou. Právě po jeho boku nově povede A-tým karlovarské Energie. I na poslední sezonu v Porubě ale bude vzpomínat v dobrém.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Vždyť kvůli rekonstrukci domácí arény byla pro celý klub pořádně komplikovaná. „Dojížděli jsme až do konce října na tréninky do Kravař, což jste denně asi hodinu a půl odkázáni na autobus. Tréninkový proces, jako posilovna, výběhy, regenerace, strečink, video analýza, rozcvičení před tréninkem a jiné, byl tedy velmi omezený,“ podotýká.
Výkony dorostu navíc poznamenala i úzká soupiska. „Častokrát jsme hráli na osm útočníků a pět obránců. Po přestěhování ‚domů‘ se situace zlepšila, ale byl potřeba čas na další aklimatizaci, než se tréninkový proces v plné síle projevil. Chvilku to na lepší umístění vypadalo velmi nadějně,“ zmiňuje.
Ano, porubští mladíci v předposledním týdnu nadstavby zaváleli v Liberci i na Spartě. Oba soky zvučného jména překvapili obratem v závěrečných minutách, díky čemuž měli stále šanci na postup do play off.
„Není to vůbec zklamání. Je to velmi dobré umístění pro kluky, pro nás trenéry i pro klub.“
Ten jim nakonec zhatily porážky s dalšími přímými konkurenty a skončili na celkovém šestnáctém místě, které by mimochodem ještě o rok dřív na vyřazovací boje stačilo.
„Není to vůbec zklamání. Je to velmi dobré umístění pro kluky, pro nás trenéry i pro klub. Vždyť komu se podaří porazit v sezoně dvakrát ostravského rivala, Hradec i Spartu a další velmi zvučné kluby?“ říká Moravec, v jehož týmu během posledních dvou sezon vyrostl velký klenot na brankářském postu.
Řeč je o Janu Láryšovi, který už prorazil i v reprezentacích. „Honza byl náš klíčový hráč a samozřejmě jsme tomu museli přizpůsobit náš zápasový program,“ naráží Moravec na jeho olympijskou účast. „Bohužel vinou nahuštěného programu se nevyhnul poklesu formy. Musí se ještě naučit mentálně pracovat se zájmem médií a klubů, které ho v podstatě neúprosně a neúnavně lanařily celou sezonu.“
Jan Láryš | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Moravec se na webu hcporuba.cz vrátil i k výpomoci Šimona Fasnera a Jiřího Doudy, kteří tým v lednu také hodně pozvedli. Označil ji trefným výrazem. „Využili jsme systémové chyby a na dobu nezbytně nutnou jsme požádali konkurenční Vítkovice o výpomoc. Oba hráče jsme dopředu sondovali, zda vůbec chtějí za nás hrát. Doufám, že je u nás hokej bavil, protože to je naše porubská filozofie: Hrej na 100% a bav se,“ zdůrazňuje kouč.
Právě Fasner, který se s Moravcem zná i z národního týmu, se na adresu této epizody vyjadřoval velmi pozitivně. „Jsem přesvědčen, že si kluci navzájem velmi rychle porozuměli a tahali za tzv. porubský konec lana společně,“ těší Moravce, jehož mužstvo se i díky tomu záchranářským starostem vyhnulo.
„Vždy je světlo na konci tunelu.“
Šampiona z Nagana teď na klubové scéně čekají jiné starosti než péče o vývoj mladých hokejistů. K celkové budoucnosti českého hokeje vzhlíží pozitivně.
„Vždy je světlo na konci tunelu. Několikrát jsme to letos dokázali v utkáních, kdy jsme prohrávali těsně před koncem a nakonec vyhráli. Na klubové i reprezentační úrovni. Člověk musí věřit a dělat v daný moment maximum,“ dodává.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
