Nejmladší bafuňáři v Česku? Moravské Budějovice hlásí: Chceme být co nejlepší
Foto: Facebook, MORAVSKOBUDĚJOVICKÝ HOKEJ
Trend mladých trenérů je v Česku stále výraznější. Ale mladí bafuňáři? To je pořád velmi ohrožený druh. Možná dokonce tak moc ohrožený, že na něj jen tak nenarazíte. Jednou z výjimek jsou Moravský Budějovice. Klub, který před pár lety vyhrál východní skupinu 2. ligy, nově povede triumvirát Lukáš Nováček, Ondřej Šťáva a Petr Helešic.
Přestože ani jednomu z nich ještě není ani 30 let, do práce jdou s elánem, jak hokej.cz potvrzuje zástupce zmíněného tria Lukáš Nováček.
Začněme loňskou sezonou. V ní jste se probojovali až do kvalifikace o 2. ligu, ve které jste v celkové tabulce nestačili na SHKM Hodonín. Co vám na soupeře chybělo?
Když to vezmu kolem a kolem a úplně od začátku, tak bych řekl, že poté, co jsme získali titul krajské ligy, tak přišlo takové uspokojení. Asi by to potvrdilo víc kluků. Všechno z nás spadlo a bralo se to tak, že cíl je splněný. K prvnímu zápasu kvalifikace s Hodonínem jsme pak přistoupili jako k nějakému srpnovému přáteláku. Byla to katastrofa. Druhý zápas proti Samsonu už byl lepší. V něm jsme mohli po prvních deseti minutách vést 4:0. Ale bohužel… A Samson má tak zkušené hráče, kteří si to poté pohlídali a vyhráli v prodloužení. Tyhle body nám chyběly. Ale musím říct, že pro každého z nás bylo velkým zážitkem, že jsme si mohli zahrát proti Martinu Hanzalovi a spol. Nikdo z nás si proti někomu takovému nikdy nezahrál. Byl to svátek pro hráče a věřím, že i pro fanoušky.
Jak moc s odstupem času mrzí, že se kvalifikace kvůli odstoupení Samsonu nedohrála? Před posledními dvěma zápasy jste měli pořád šanci postoupit.
Mrzí to hodně. Chtěli jsme si proti Samsonu zahrát znovu. Zároveň jsme věřili, že pokud by Samson dorazil do Hodonína v kompletnější sestavě, mohl ho potrápit. A pokud bychom my Samson porazili, postoupili bychom. Ale to už je jen kdyby. Možná je to námět pro zamyšlení na hokejovém svazu, jak kvalifikace v dalších letech sehrát, aby týmy nepřicházely ne svoji vinou o možnost postoupit.
Po konci kvalifikace poslalo tehdejší vedení klubu žádost na svaz o dodatečné přibrání do 2. ligy. Žádost ale byla smetena ze stolu.
Věděli jsme o té žádosti, ale bylo nám prakticky jasné, že nás do 2. ligy nevezmou. Šlo spíš o signál pro svaz, že jsme baráž chtěli dohrát a bylo nám to odepřeno.
„Pro každého z nás bylo velkým zážitkem, že jsme si mohli zahrát proti Martinu Hanzalovi a spol."
Už během jarního play off se v Moravských Budějovicích proslýchalo, že majitel a trenér v jedné osobě Petr Kolečkář po sezoně skončí. Hráli jste i za něj?
Myslím, že jsme hráli úplně stejně i kdyby nekončil. Hráli jsme za nás a za město, které reprezentujeme. Už na předsezonní akci jsem řekl, že naším jediným cílem je soutěž vyhrát. Věděli jsme, že to nebude jednoduché, ale byl to náš cíl. Chtěli jsme hlavně vrátit do Moravských Budějovic hokejovou radost. Po covidu i po poslední sezoně ve 2. lize, kdy se jen prohrávalo. S odstupem bych řekl, že se nám to snad i povedlo. Na finále s Pelhřimovem chodilo v Moravských Budějovicích kolem 700 lidí. Když jsem se díval, tak takové návštěvy nebyly ani na některých zápasech Chance ligy.
Kdy se začalo řešit, že by triumvirát ve složení Lukáš Nováček, Ondřej Šťáva, Petr Helešic přebral moravskobudějovický hokejový klub?
Uvedu to na pravou míru. Ještě před koncem sezony se mluvilo o tom, že pan Kolečkář v klubu skončí. Nám třem v kabině řekl, že tomu tak pravděpodobně bude, ale víc jsme v tu dobu neřešili. Oficiálně nám to bylo nabídnuto až po konci sezony. Do té doby jsme se o možnosti vstoupit do klubu vůbec nebavili.
Foto: Facebook, MORAVSKOBUDĚJOVICKÝ HOKEJ
Od koho vzešel prvotní signál?
S touto myšlenkou za námi přišel pan Kolečkář. Řekl nám, jestli bychom se do toho nechtěli vrhnout, protože už v Moravských Budějovicích máme něco odehráno a máme ke klubu vztah.
„Na finále s Pelhřimovem nám chodilo kolem 700 lidí. Takové návštěvy nebyly ani na některých zápasech Chance ligy."
Byl to asi docela šok, co?
Samozřejmě jsme neřekli hned ano. Sedli jsme si a důkladně probrali všechna pro a proti. Pan Kolečkář nám dodal veškeré materiály, abychom si udělali alespoň představu o tom, co všechno obnáší, když řídíte hokejový klub, protože do toho okamžiku jsme všichni jen hráli. V té době se už navíc rozjížděla současná krize ohledně energií, takže jsme věděli, že bude nevyhnutelné zdražování ledu. Všechno jsme si důkladně propočítali, aby se nestalo, že se třeba v prosinci budeme muset ze soutěže odhlásit. Než jsme řekli definitivně ano, trvalo nám rozhodování možná tak měsíc.
Ptali jste se dokonce i fanoušků, jestli mají zájem, abyste klub vedli, což nebývá úplně obvyklé.
Je to tak. Zajímala nás jejich odezva, jestli vůbec chtějí, aby hokej v Moravských Budějovicích pokračoval a abychom ho my vedli. Reakce byla pozitivní, tak jsme se rozhodli to vzít.
Zdá se, že všechno bylo zalité sluncem, ale neproběhl alespoň jeden moment, kdy jste měli chuť cuknout?
Těch momentů bylo několik. Opravdu jsme si potřebovali všechno vyjasnit do poslední koruny. Například kolovaly zvěsti, že ledy budou Moravských Budějovicích několikanásobně dražší. Nakonec se nám podařilo domluvit na městě tak, aby bylo pokračování hokeje reálné. Tímto bychom chtěli městu Moravské Budějovice poděkovat za vstřícnost. Od té doby jsme věděli, že do toho jdeme. Jdeme do toho naplno a chceme být co nejlepší.
„Než jsme řekli definitivně ano, trvalo nám rozhodování možná tak měsíc."
Vám a Petru Helešicovi je 28 let. Ondřej Šťáva je ještě o rok mladší, takže možná jste nejmladší hokejoví bafuňáři v Česku. Vnímáte to?
Vnímáme to a musím říct, že i s tím jsme do toho šli. Já a Ondra už máme něco odehráno. Hráli jsme v Německu, hráli jsme několik let ve 2. lize. Zkrátka něco jsme zažili a máme zkušenosti s tím, jak to v hokeji chodí. Tak jsme si řekli: Pojďme to zkusit. Všichni tři jsme mladí a můžeme do toho přinést něco svého. Je to nová životní kapitola.
A neodrazovalo vás okolí od téhle nové životní kapitoly?
Takové hlasy byly. Hlavně nás okolí upozorňovalo, abychom se do něčeho nenamotali a neskončili někde v mínusu. Je to pochopitelné, nikdo nechce prodělávat. Věděli jsme, že nám vedení klubu zabere spoustu času. Musím říct, že opravdu zabírá spoustu času. I tady v kraji, když chcete pracovat naplno. Ale když budu mluvit za sebe, tak postupně převažovaly pozitivní hlasy a cítil jsem podporu. Navíc máme štěstí, že jsme na to tři a úkoly máme mezi sebe rozdělené.
Kdo se tedy stará jednotlivé věci, které jsou potřeba?
Zprvu řeknu, že všichni tři mezi sebou všechno vzájemně konzultujeme. Nikdy nepadne jakékoliv rozhodnutí, pokud danou věc všichni společně neprobereme. Co se týká konkrétního rozdělení, tak Petr Helešic má na starosti komunikaci se svazem a administrativní záležitosti. Já a Ondra Šťáva řešíme skladbu kádru, popřípadě během sezony materiální zabezpečení klubu.
„Všichni tři jsme mladí a můžeme do toho přinést něco svého."
Co komunikace se sponzory?
O tu se snažíme navzájem všichni. Dá se říct, že sponzory máme rozdělené, aby se nestalo, že někoho oslovíme všichni tři.
Jaké jsou vlastně reakce firem, když jim na dveře zaklepou tři mladí junáci s tím, že vedou hokejový klub a chtěli by sponzorský příspěvek?
Osobně bych řekl, že půl napůl. Jsou firmy, na které covid a válka dolehly. Takové nám nemůžou nic přislíbit, což je naprosto pochopitelné. Zároveň jsou firmy, kterým se daří a které o podpoře uvažují. Veskrze bych řekl, že se všemi současnými sponzory klubu je velmi dobrá komunikace. Jsme moc rádi za každou korunu a na oplátku se snažíme sponzory propagovat, aby byli vidět a měli od nás zpětnou vazbu.
Hledáte i generálního partnera, jehož jméno by se mohlo promítnout do názvu klubu?
Snažíme se o to. Oslovujeme firmy, ale není jednoduché najít někoho, kdo by nám poskytnul takovouto větší podporu. Za sebe každopádně můžu říct, že pokud by se někdo takový našel, nemáme problém s tím, aby se jeho jméno objevilo v názvu klubu. Samozřejmě by pak následovala jednání i s ostatními partnery klubu, jestli souhlasí, ale to předbíhám.
„Okolí nás upozorňovalo, abychom se do něčeho nenamotali a neskončili někde v mínusu."
Každý sponzor si prvotně nejspíš řekne, co mu může daný subjekt nabídnout. Moravské Budějovice jsou na Vysočině jednou z nejnavštěvovanějších hokejových značek. Klub před pár lety postoupil do superfinále a město i dnes hokejem žije. To je vaše síla, ne?
Pod to se můžu jedině podepsat. Na zápasy se k nám sjíždí fanoušci z Třebíče, ze Znojma i z okolních vesnic. Letos jsme vyhráli kraj, během play off k nám chodily vysoké návštěvy. Klub zkrátka táhne. I to se snažíme potenciálním partnerům ukazovat. Věříme, že když se spojí s námi, můžou na partnerství vydělat, protože hokej je v Moravských Budějovicích a okolí sportem číslo jedna.
Foto: Facebook, MORAVSKOBUDĚJOVICKÝ HOKEJ
Všimnul jsem si, že klub začal od vašeho nástupu hojně využívat sociální sítě. O pohybech v kádru informujete dokonce i teď v červenci, což u klubů z krajských soutěží rozhodně není obvyklé.
Je to cesta, kterou se chceme ubírat. Chceme se prezentovat, chceme být vidět. Chceme, aby se o nás psalo. Myslím, že takový přístup ocení fanoušci, kteří díky tomu vědí o tom, co se v klubu děje a zároveň také sponzoři. Protože každý takový článek, každý proklik zvyšuje dosah. V každém příspěvku je navíc vyfocený někdo v dresu, takže jsou vidět i partneři. Právě to je něco, co jim nabízíme. A nutno dodat, že něco takového považujeme v dnešní době za samozřejmost.
„Hokej je v Moravských Budějovicích a okolí sportem číslo jedna."
Často se řeší rozpočty extraligových a prvoligových klubů. Kolik ale stojí sezona v krajské lize?
Co vím, tak loňský ročník stál něco kolem 1 200 000. Letos to ale bude stoprocentně jiné. Loni se tankovalo za 30 korun, letos se bude tankovat za 48 korun, takže ceny pohonných hmot do rozpočtu hodně promluví. Zdraží i ledy a výstroj.
Jak jste na tom s pokrytím rozpočtu pro příští rok?
Z větší části máme rozpočet pokrytý. Ale za každou další korunu jsme samozřejmě rádi. Můžeme finance použít pro zkvalitnění kádru.
Co platy hráčů v krajské lize?
Krajská liga se hraje zadarmo. Ale my chceme klukům u nás přece jen něco nabídnout. Za to, že hokej u nás hrají a baví jím fanoušky, jim chceme po zápase dopřát benefit v rámci jídla. Tohle je něco, co v Česku není standard na této úrovni. Ale když jsem hrál nižší soutěže v Německu, tak tam se nikdo nepozastavoval nad tím, že hráči mají po zápase zdarma večeři. Šlo o samozřejmost. My právě tohle chceme hráčům u nás nabídnout. Věříme, že i takový detail je k nám přiláká.
Uvažujete výhledově o návratu do 2. ligy?
Může být, nebráníme se tomu. Ale je to něco, co se plánuje složitě. Vidíte sám, že se z 2. ligy kluby dnes odhlašují a raději jdou hrát krajský přebor. Pokud bychom chtěli postoupit, tak se pohybujeme v třikrát až čtyřikrát vyšších částkách, než se pohybujeme teď my. Ale může se stát spousta věcí. Může nám přijít generální partner a v tu chvíli bychom o postupu určitě uvažovali. Uvidíme, jak vše dopadne.
„Když jsem hrál v Německu, bylo jídlo pro hráče po zápase samozřejmost. My chceme tenhle benefiit hráčům u nás dopřát."
Pojďme teď k vašemu aktuálnímu kádru. Oznámili jste příchod Jana Bulína, který loni patřil mezi nejlepší hráče druholigového Havlíčkova Brodu. Měl by být jedním z lídrů, že?
Přesně tak. Chtěli jsme přivést jednoho kvalitního útočníka a Honza splňuje naše požadavky. Většina kádru ho zná, v klubu už působil. Víme, jakého hráče přivádíme. Máme na něj vysoké nároky, to on ví a my věříme, že naše očekávání naplní a zařadí se k lídrům, které už v týmu máme.
Foto: Facebook, MORAVSKOBUDĚJOVICKÝ HOKEJ
Když jsem s Honzou o jeho návratu mluvil, tak mi říkal, že to má v Moravských Budějovicích rád a že se zpět těší. Neplánujete proto oslovit vícero hráčů, kteří mají klubovou minulost a kteří momentálně působí ve 2. lize?
Snažíme se o to. Problém byl trochu v tom, že jsme čekali na definitivní schválení dotace města, tuším do konce května. Proto jsme měli ztížený manévrovací prostor, protože řada kluků už byla v tu dobu domluvená jinde. Ale ano, tohle rozhodně je cesta. Náš tým chceme skládat právě tímto způsobem. Můžu prozradit, že jsme domluvení ještě s jednou posilou, která taky má moravskobudějovickou minulost a měla by nás posílit. Kádr dnes máme prakticky složený, byť jsme ho ještě celý neoznámili, a jsme s ním spokojení.
Loni jste vy, Ondřej Šťáva i Petr Helešic nastupovali k zápasům. Budete to stíhat i letos, nebo se už budete věnovat výhradně manažerské práci?
Je to naplánované tak, že já a Ondra budeme hrát. Doufám, že vše budeme stíhat. Petr bude plnit roli asistenta trenéra a zároveň se věnovat manažerským činnostem. Zároveň bude připravený jako třetí brankář pro případ nouze.
„Je to naplánované tak, že já a Ondra budeme hrát. Petr bude připravený jako třetí brankář pro případ nouze."
Když už jsme se dostali k trenérům, tak tím hlavním jste zvolili Davida Horkého. Svého času jednoho z nejlepších střelců 2. ligy. Jak jste přišli zrovna na něj?
Já a Ondra jsme s Davidem hráli. Víme, jaký je člověk. V Moravských Budějovicích je personou, která v klubu odehrála spoustu. Vždycky byl lídrem. Jenže kvůli zdravotním problémům byl nucen kariéru ukončit. Měli jsme ho na finále s Pelhřimovem, kde vhazoval čestné buly. Poté jsme s ním mluvili v kabině a viděli jsme, že mu hokej chybí. Tak nás nenapadlo nic jiného, než mu dát šanci coby trenérovi. Věříme mu. Má možnost u nás začít novou kapitolu.
Pro něj může jít o odrazový můstek v trenérské kariéře, pokud by naznal, že se trenéřině chce věnovat dál, že?
Je to tak, říkal jsem to samé. Je mu 28 let a už i do Česka se dostává trend, kdy mladí trenéři dostávají šanci. Pevně mu věříme, jinak bychom mu tuhle šanci nenabídli.
V dřívějších letech klub prakticky nevyužíval mládež. Vy tohle chcete změnit. Můžete popsat jak?
Díky práci, kterou vykonává vedení mládeže, se v příští sezóně otevírá v Moravských Budějovicích kategorie dorostu. Naším primárním cílem do příštích let je, abychom do týmu zabudovali mladé kluky z moravskobudějovického regionu. Loni jsme takhle dali šanci Vandasovi a Hamříkovi, přičemž oba kluci získali cenné zkušenosti. Chceme, aby měl dospělý a mládežnický hokej v Moravských Budějovicích návaznost.
A pro klub je koneckonců cesta vychování si vlastních hráčů levnější variantou.
Stoprocentně. Pro nás je důležité, aby kluci, kteří teď hrají v Moravských Budějovicích za žáky, měli motivaci, že si můžou zahrát za áčko. Proto jsme tak rádi za založení týmu dorostu v Moravských Budějovicích. A pokud na to někdo bude mít, šanci mu dáme. Je jasné, že z dorostu do mužů jde o velký skok, ale jsme připraveni s těmi kluky výhledově pracovat tak, aby jednoho dne mohli naskočit za áčko. Myslím, že i pro ně půjde o motivaci navíc.
Úplně na závěr. Byl a vlastně pořád jste hráčem. Zároveň jste se ale teď přesunul do role bafuňáře. Jak jste právě bafuňáře vnímal dřív coby hráč?
V kabině budeme muset některé věci odlišovat. K některým si budeme mít co říct jako hráči a k některým jako členové vedení klubu. Máme určitou vizi, jak by tohle mělo fungovat, ale tu si zatím nechám pro sebe. S kluky jsme si říkali, že nechceme praktikovat určité věci, které jsme si jakožto hráči zažili. Tím myslím různé výhružky a slibování zlatého prasete, které pak vlastně nikdo nesplnil. Nechci, aby se někomu u nás stalo to, co se během kariéry stalo mně. A sice, že se hráč po sezoně s manažerem domluví na určitých podmínkách, před nástupem na led je ujištěn, že vše platí, ale týden před začátkem soutěže je najednou všechno jinak. Manažer vám na to řekne, že jestli se vám to nelíbí, tak máte jít jinam. Což je nemožné, protože každý má již tým hotový. I proto si zpětně o to víc vážím pana Stojánka, který vždycky jednal přímo a lidsky. Stejně tak chceme fanouškům v Moravských Budějovicích přinést některé nové věci, na které nejsou zvyklí. Když budou sledovat naše sociální sítě, tak se vše včas dozví. Naším cíle je, abychom v Moravských Budějovicích dál rozvíjeli dobré jméno, o které se zasadili pan Stojánek a v poslední sezoně i pan Kolečkář. Tímto bych na závěr rád pozval všechny naše fanoušky na naše zápasy v následující sezoně.
Foto: Facebook, MORAVSKOBUDĚJOVICKÝ HOKEJ
Share on Facebook
