Nezvládli jsme to, těžko hledáme slova. Pak už jsme jen honili zajíce, přiznává Libor Procházka
Foto: hc-kladno.cz
Na nedělní večer kladenští hokejisté jen tak nezapomenou. V Olomouci bojovali o naději, brzy si vytvořili náskok tří branek a zdálo se, že ještě pořádně zamíchají s barážovou tabulkou. Pak se ale na vyprodaném olomouckém stadionu děly velké věci, nadšeně hrající Hanáci otočili pěti góly výsledek na svou stranu a poslali Rytíře do nižší soutěže. Zatímco na jedné straně propukla obrovská radost, na druhé jen těžko popsatelné zklamání. „Baráž je jen o hlavě. Být v pohodě, tak vyhrajeme 7:0, ale v pohodě nejsme,“ říká zkušený obránce Libor Procházka (na snímku) v rozhovoru pro hokej.cz.
Zatímco Hanáci ještě několik minut po zápase slavili s fanoušky další vítězství, Rytíři zmizeli v útrobách stadionu a v jejich šatně zavládlo hrobové ticho. Zklamání bylo obrovské a nikomu nebylo příliš do řeči. „Je to pro nás těžké, nikdo nemůže najít slova. Po tolika letech padáme z extraligy, každý je zklamaný a naštvaný,“ prozrazuje devětatřicetiletý zadák. Kladno přitom patřilo k tradičním extraligovým mančaftům, ztráta nejvyšší soutěže musí být pro celé město obrovskou sportovní tragédií.
„Hokej byl jediným sportem v Kladně na vrcholové úrovni. Teď jsme to pohřbili,“ uvědomuje si evidentně zklamaný Libor Procházka. Kladenští hokejisté zaznamenali už špatný vstup do nejdůležitější části sezony, v úvodních čtyřech zápasech nedokázali vyhrát a pak jen těžko ztrátu doháněli. Chtěli, bojovali, nevzdávali se, ale byli pod takovým tlakem, že už to zkrátka nešlo. „Tlak jsme si na sebe udělali hned na začátku baráže. Pak už jsme jenom honili zajíce, bylo to těžké,“ přiznává.
Po páteční důležité výhře nad Chomutovem jeli Rytíři na Hanou s jasným cílem vyhrát, přivézt tři body a stáhnout olomoucký náskok na pouhé tři body. „Věděli jsme, že už musíme vyhrát všechna utkání, a to je strašně moc těžké. Mezi spodkem extraligy a vrchem první ligy nejsou v podstatě žádné rozdíly, zápasy jsou vyrovnané,“ prozrazuje Libor Procházka. Jeho tým měl doslova pohádkový vstup do zápasu, z úvodních čtyř střeleckých pokusů se ujaly tři a Kladno rázem vedlo 3:0.
„A to byl možná ten průšvih. Mysleli jsme si, že už to v poklidu dohrajeme. Do konce přitom stále zbývalo pětapadesát minut a bylo jasné, že to domácí neodevzdají,“ zlobí se olympijský šampión z Nagana. V natřískané olomoucké plechárně se totiž začaly dít věci. Olomouc tři inkasované góly nepoložily. Naopak hýřila aktivitou a Kladno mohlo být ještě rádo, že šlo do šaten s hubeným náskokem jednoho gólu. „Úplně jsme přestali hrát a začali jsme přemýšlet,“ kroutí hlavou Procházka.
„Baráž je totiž jenom o hlavě. Být v pohodě, tak vyhrajeme 7:0, jenže v pohodě vůbec nejsme,“ přiznává opora kladenských zadních řad. Nadšeně hrající Olomouc v prostředním dějství srovnala krok a v závěrečné dvacetiminutovce dokonala fantastický obrat. „Byla to z naší strany velká křeč, v podstatě od třetí branky jsme si nevytvořili žádnou pořádnou šanci,“ pokračuje v hodnocení zápasu, který sledovala vyprodaná aréna. Atmosféra byla vskutku fantastická.
„Olomouc má dost mladý tým a ty kluky to vybičuje k maximálním výkonům. Nezbývá, než jim to závidět, my to nezvládli,“ hlásí Libor Procházka. Ačkoliv na ledě stále patří mezi tahouny mužstva, věkově už spadá mezi veterány, a tak se nabízí otázka, zda bude ještě pokračovat ve své bohaté kariéře. O to víc, že Kladenští si po dlouhých dvanácti letech opět vyzkoušejí boje ve druhé nejvyšší soutěži. „Takové věci zatím vůbec neřeším,“ uzavírá devětatřicetiletý mistr světa.
Share on Facebook
