Odměna pro Martince. Pardubická legenda získala Cenu fair play

Velké odměny za úžasnou kariéru a příkladný přístup ke sportu se dočkal Vladimír Martinec. Legendární útočník Pardubic a československé reprezentace dnes převzal hlavní cenu Českého klubu fair play 2019.

Vladimír Martinec obdržel prestižní cenu v pražském sídle Českého olympijského výboru, předala mu ji lyžařka Šárka Strachová. Stejné ocenění získal také automobilový závodník Martin Prokop za pomoc soupeři na loňské Rallye Dakar.

Pro Vladimíra Martince jde o uznání za celoživotní vztah k hokeji a příkladný přístup ve všech životních situacích. Fair play vyznával jako hráči i později v pozici trenéra. Sedmdesátiletý rodák z Lomnice nad Popelkou, kde s hokejem začínal, patří k nejúspěšnějším hráčů naší historie.

„Já se snažil celý život hrát normálně, slušný hokej. Že bych byl pořád slušný, to ale není úplně pravda," uvedla věčně pozitivně naladěná sportovní legenda. „Jako lepšího hráče mě hlídali osobně, sekali, hákovali a drželi, takže jsem to občas nevydržel a přetáhl je přes záda. Ale to bylo málokdy. Jinak jsem se snažil udělat z protihráčů blbce, dát jim to mezi nohama, zesměšnit je. To byla moje filozofie," připomněl.

Odkaz na video

zkopírovat

Embed videa

zkopírovat

Občas nervy ulítly, tak jsem mu jí křápnul, říká držitel Ceny fair play Vladimír Martinec

Loňská jednička draftu testuje kondici v Česku. Jaké plány má na další sezónu?

Hronek, Pavlík nebo Brendl. Kdo je golfovým králem mezi hokejisty?

Návrat do Bostonu? Spekulace nečtu, chci zůstat v Calgary, hlásí Vladař

Skvělé přivítání bronzových para hokejistů. Proč konečně cinkla medaile?

V nedávném rozhovoru pro hokej.cz uvedl, že ho k hokeji postrčila tak trochu náhoda. „Jako kluk jsem dělal všechny možné sporty. O mé hokejové budoucnosti rozhodlo, že jsem hrál finále krajského přeboru v Pardubicích. Já byl tehdy starší žák, dorost byl tuším pro kategorii 15 až 18 let. Tehdy tam za mnou přišel trenér Sekera a rozhodl, co bude."

V Pardubicích je doma přes 50 let, jeho dres visí pod střechou arény. Vladimír Martinec prošel v klubu různými pozicemi a s Dominikem Haškem je nejlepším hokejistou klubové historie. Sám bral sport jako tvrdou řeholi, ale také zábavu. Bylo neuvěřitelné, co mezi mantinely dokázal. Skvěle bruslil, měl úžasnou techniku. Také chytrost, předvídavost a geniální nápady.

Při hře se často usmíval, čímž dost soupeřů dráždil. Ovšem přiznal, že před zápasem býval občas nervózní. „Když se šlo na důležité utkání, třeba na zápas o zlato na mistrovství světa se Sověty, měl jsem hlavně obavu, abychom nebyli jak na ruském kole a nedostali příděl. Tím víc jsem se já osobně soustředil. Za žádnou cenu jsme nechtěl, aby z nás pak fanoušci měli srandu. Jak se s Rusy prohrávali 0:2, už se to těžko dohánělo. Oni z nás pak dělali blbce."

Martincova sbírka úspěchů je unikátní, tolik medailí z velkých hokejových podniků jako on má na světě málokdo. Třikrát se stal mistrem světa, získal stříbro a bronz z olympijských her, v roce 1976 si zahrál finále Kanadského poháru. V československé lize a reprezentaci nastřílel víc než 500 branek. Člen Síně slávy IIHF a Českého hokeje pomohl v roce 1973 Pardubicím k domácímu titulu, totéž se mu pak povedlo v letech 1989 a 2005 z pozice kouče. 

Další vavříny si připsal coby asistent Ivana Hlinky a Josefa Augusty u týmů trojnásobných mistrů světa, byl také členem trenérského štábu zlatého mužstva z olympiády 1998 v Naganu. Vladimír Martinec u hokeje stále působí jako poradce sportovního ředitele pardubického Dynama.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HOKEJKA
• HC Dynamo Pardubice