Otřesy mozku? Nepřipouštěl jsem si, že bych hokej nehrál, tvrdí Březina

Foto: Dalibor Kachlík, skkadan.cz

Na začátku října utrpěl těžký otřes mozku a tehdy nebylo jasné, jak to s Davidem Březinou bude dál. Vsetínský kanonýr se však vrátil na led už po dvou měsících a v předčasně ukončené sezoně se stal nejlepším střelcem Valachů.

partneři českého hokeje

Sezonu vám v říjnu poznamenal těžký otřes mozku, který jste utrpěl v zápase s Jihlavou. Vybavíte si něco z té situace?
V tu chvíli nic, ale jakmile jsem se pak podíval na video a trochu jsem se uklidnil, tak se mi to všechno vybavilo.

Jak probíhaly nejbližší hodiny po zranění?
Nebylo to nic příjemného… Převoz do nemocnice, pak trávení času v nemocnici a po dvou dnech návrat domů. Jak říkám, opravdu to nebylo nic příjemného.

Do hry jste se vrátil už po dvou měsících. Byla původně plánovaná rekonvalescence o něco delší?
Tuším, že to mělo být dva a půl měsíce, skoro tři. Ze začátku to bylo hodně nepříjemné, nebylo to tak, jak jsem si představoval. Postupem času se to začínalo zlepšovat a už jsem cítil, že to bude dobré. Jsem moc rád, že to takhle dopadlo a mohl jsem relativně brzo hrát.

Otřes mozku jste utrpěl už poněkolikáté v kariéře…
Možná je to shoda náhod, že to takhle vyšlo. Někteří hráči mají špatná ramena nebo kolena a já jsem měl víckrát otřes mozku. Asi bych za tím nic víc nehledal.

„Někteří hráči mají špatná ramena nebo kolena a já jsem měl víckrát otřes mozku. Asi bych za tím nic víc nehledal.“

Nemyslel jste kvůli tomu někdy na konec kariéry?
Popravdě, určitě jsem končit nechtěl. Muselo by to být vážné, já jsem vždycky věřil, že se vrátím. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych hokej nehrál.

Bývalý brankář Bostonu Tim Thomas minulý rok odhalil, jak kvůli otřesům mozku téměř nemohl normálně fungovat. Myslíte, že se pro ochranu hráčů dá udělat víc?
Těžko říct. Možná to jde, možná by se s tím něco dalo dělat. Někdy se vám ale může stát otřes mozku, že vám podjede brusle, a praštíte se hlavou do mantinelu. Musíte mít taky asi trochu štěstíčka, aby se vám ta zranění vyhýbala. Dávat na sebe víc pozor, zvedat víc hlavu a podobně.

Po návratu do sestavy Vsetína se vám okamžitě začalo dařit. Limitovalo vás zranění ještě nějak?
Chtěl jsem se vrátit, až to bude úplně v pořádku, až nebudu nic takového cítit. Nechtěl jsem to uspěchat, aby se mi to vrátilo. Čekal jsem, až to bude v pohodě, a pak jsem nastoupil. Troufám si říct, že jakmile jsem hrál, tak mě zranění nelimitovalo, ale naopak jsem byl možná trochu nerozehraný a necítil jsem takovou jistotu.

I přes nucenou pauzu jste se stal nejlepším střelcem týmu. Určitě musíte být spokojený, že?
Z osobního pohledu možná, ale z týmového jsme chtěli jít do play off a porvat se o postup do extraligy. Z tohohle pohledu je to zklamání, že se to nemohlo uskutečnit.

„Věřili jsme, že půjdeme do finále, a že se porveme nejspíš s Budějovicemi o postup. “

Valachům během roku chybělo vícero klíčových hráčů. Jak to podle vás mužstvo ovlivnilo?
To bych ani možná neřekl. Máte pravdu, že výsledky někdy byly jako na houpačce, ale to tak prostě bývá. Aby se to převrátilo, tak musíte udělat nějakou delší sérii. Na druhou stranu sezona nebyla úplně špatná, my jsme se chtěli naladit na play off a udělat tam co nejlepší výsledek. Ale to už jsme nemohli.

Věřil jste, že byste v play off mohli dojít daleko?
Věřili jsme, že půjdeme do finále, a že se porveme nejspíš s Budějovicemi o postup. Doufali jsme, že bychom je mohli i porazit, přestože jsme s nimi v sezoně v podstatě nevyhráli. Play off je úplně jiná soutěž.

V jednom dřívějším rozhovoru jsem četl, že na Vsetíně jste dostal novou chuť do hokeje. Jak jste to myslel?
Mezi seniory jsem defacto hrál jen v Jihlavě, a pak jsem přišel na Vsetín, takže to byla v podstatě moje druhá štace, když to tak řeknu. Dostal jsem novou chuť, víc prostoru na ledě a důvěru trenérů. Najednou jsem cítil úplně jiný impuls.

Už víte, kde budete pokračovat příští rok?
S ohledem na tuhle situaci ne, ale moc rád bych zůstal na Vsetíně.

Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz

Co říkáte na konec trenéra Dopity?
S panem Dopitou jsem tady strávil celou část, co jsem tady, teď by to byl čtvrtý rok. Byl jsem z toho zaskočený, možná i zklamaný. Pan Dopita mi jako trenér vyhovoval, stejně jako celý trenérský štáb a vedení. Byl jsem spokojený. Zaskočilo mě to.

V mládí jste platil za velký talent Pardubic. Proč jste podle vás nedostal šanci v dresu Dynama v extralize?
Těžko takhle zpátky hodnotit. Možná to bylo i tím, že už jsem pak nebyl jejich hráčem, ale hráčem Jihlavy. Těžko říct, proč to tak bylo.

„Už je to přece jenom nějaký pátek, ale myslím, že mi mezistátní hokej dal hodně zkušeností.“

V juniorském věku jste hojně reprezentoval. Co vám to do budoucna dalo?
Už je to přece jenom nějaký pátek, ale myslím, že mi mezistátní hokej dal hodně zkušeností. Když jsme hráli zápasy, tak bylo vidět, že to má trochu jinou úroveň. Určitě mě to posunulo dál, protože jsem věděl, že musím dál pracovat, abych se vyrovnal klukům na mezinárodní sféře.

Jak hodnotíte angažmá v Jihlavě?
Šel jsem tam přímo z pardubické juniorky, tam jsme ještě poslední rok zachránili juniorku. Nebylo to špatné, loučil jsem se tam vítězstvím, protože jsme postoupili do extraligy. Pak už o mě nebyl zájem, takže jsem byl moc rád, že jsem mohl pokračovat na Vsetíně.

Jaký máte před sebou osobní cíl?
Určitě být zdravý, to bych viděl jako nejdůležitější.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz