Polák o přerušené NHL či Irglovi a spol. Domů se vrací kvůli rodině
Foto: hc-vitkovice.cz
Velký návrat hlásí Vítkovice. Ostravský celek ulovil obránce Romana Poláka, který se ve čtyřiatřiceti letech objeví na místě, kde poprvé nakoukl do velkého hokeje. Poté, co mu vyprší kontrakt s Dallasem, se stane vítkovickým hráčem. „Když se kluci vrací zpátky a chtějí hrát za Vítkovice, je to pro klub super. Je to suprově postavené. Můžeme překvapit,“ tuší zkušený bourák, jenž podepíše tříletou smlouvu.
Romane, proč návrat do Vítkovic?
Nejenom ta hokejová stránka, ale i rodinná. Už jsem pochopil, že je čas se vrátit. Takže na to došlo, ale bohužel je teď situace trošku jiná. I tak jsme se ale s manželkou rozhodli, že už nebudu v NHL pokračovat a zůstaneme doma.
Jaké byly ve hře další nabídky a co rozhodlo pro Vítkovice?
Vítkovice byly vždycky číslo jedna, proto to rozhodování bylo docela jednoduché – Vítkovice byly primární cíl. Kdyby to nevyšlo, připadaly v úvahu jiné kluby, třeba Třinec. Byl jsem v kontaktu s panem Peterkem celou dobu, takže taky čekal na to, jak se rozhodnu. Ale jak jsem říkal: primární cíl byl dohodnout se Vítkovicemi, a to se povedlo.
Co říkáte na vítkovické posily Zbyňka Irgla či Lukáše Krenželoka?
Já už jsem psal Lukášovi Krenželokovi. Hráli jsme spolu, tak jsem mu už trošku dopředu avizoval, že se asi uvidíme a budeme spoluhráči. Byl rád a já taky. Jsou to známé tváře. Známe se a už tehdy nám kamarádství fungovalo, tak to můžeme zase stmelit. To je strašně důležité, aby byl tým partou i mimo led. Ať jsme spolu. Když se něco rozhádá, nebo kluci nejsou rádi spolu, vázne to i na ledě.
Lukáš Krenželok zmínil, že Zbyněk Irgl je tréninkový maniak. Co tedy říká o vás?
To nevím, ale Zbyňa je opravdu maniak, který dře. I kvůli toho bude mít roli tahouna, protože nevynechá žádný trénink a je vždy stoprocentně připravený.
Jaké budou vaše úkoly ve Vítkovicích? Tvrdit muziku?
Budu se snažit dát všechno tak nějak rozumně dohromady.
Dohrání sezony? Ta představa mě děsí
Výrazné změny se odehrály také ve vedení vítkovického klubu, kam se vrátila řada známých tváří. Jak vnímáte tohle?
Už jsem to zmínil na začátku, že je to samozřejmě jeden z důvodů, proč jsem se vrátil. Je vidět, že o ostravský hokej je zájem. Jsou tady lidé, kteří zde hokejově vyrostli, což mi v rozhodování také pomohlo.
Pojďme k vaší zámořské kariéře. Pořád jste hráčem Dallasu, budete se vracet?
To je pořád otázka, na kterou odpověď sám nevím. Jsem tam vázaný smlouvou, mám tam nějaké povinnosti a ty se musí splnit. Jestli se tam budu muset vracet, tak se vrátím a dohraju to. Potom nastoupím rovnou tady ve Vítkovicích.
Kdyby se dohrávalo, vyrazíte za moře?
Ano, kdyby se dohrávalo, začnu pravděpodobně – pokud se nic nezmění – za mořem.
Umíte si vůbec představit, že se dohraje přerušená NHL?
Popravdě si to představit vůbec nedokážu, ani nechci. Vlastně mě ta představa docela děsí. Ne že bych byl nejstarší, ale přece jen jsem starší ročník, takže příprava trošku trvá. Je trošku delší, specifická. A tady to je takové trošku vězení a čas na přípravu není takový. Hrozí různá zranění a takhle.
Foto: hc-vitkovice.cz
Dává vám smysl dohrávat sezonu?
Co se týče hráčů, myslím si, že to smysl moc nedává. Jestli je to ve formátu 24 týmů, a kdy další ročník začne až někdy v lednu, a kluci, kteří nejsou v tom turnaji play off, nebo jak bych to nazval, což je asi nějakých sedm týmů, budou mít asi deset měsíců pauzu. Začnou až v lednu. Ostatní budou mít volno jen šest týdnů nebo já, kdybych nastoupil ve Vítkovicích, neměl bych žádnou pauzu a naskočil bych v podstatě rovnou do soutěže. Za hráče to nedává žádný smysl, ale na druhou stranu majitelům klubů a NHL to smysl dává, když po tom stále tak touží.
Lze ten hlas NHLPA cítit takhle silně?
Nevím, jestli to je cítit. Jsem v kontaktu s pár kluky. Měli jsme pár společných hovorů jako tým a samozřejmě ne každý to takhle chce říct. A ne každý je v situaci jako já, že další rok už nechce pokračovat. Pro mě je to ještě tímto nechci říct demotivující, ale prostě motivace už není taková jako pro ostatní hráče, kteří jsou stále vázáni smlouvou, nebo ji naopak nemají a bojují o ni. Tito hráči jsou v jiné situaci, a pak je zase dost hráčů jako já, kteří už nechtějí pokračovat.
Loni kousek od úspěchu ve Stanley Cupu. Nebyla by škoda přijít o možnost rozloučit se s NHL pohárem?
Kdyby se to vyhrálo, určitě by to bylo super. Byl by to krásný pocit. Já už jsem ale byl ve finále Stanley Cupu, a když se pak prohraje a skončíte druzí, nic nevyhrajete a celou dobu jste tam, je to naopak velké zklamání. Nevím, co je lepší. Osobně si myslím, že této sezoně se nebude dávat takový důraz jako vždycky a o týmu, který třeba Stanley Cup vyhraje, se bude říkat, že to není ten opravdový Stanley Cup. Může to vyhrát opravdu každý a týmy, které mají více mladých hráčů, se do toho dostanou rychleji a budou mít šanci na úspěch. Za mě si myslím, že bych to vítězství plnohodnotně nebral, ale nechci to nijak degradovat. Je to jen můj osobní názor.
Už jste byl dříve rozhodnutý skončit v NHL?
Zájem tam byl. Můj americký agent, kterého mám, pořád říkal, ať nic neuzavírám, že ještě něco sežene, ale v mém věku a s rodinou už to není tak jednoduché. Rozhodování je pak lehčí.
Foto: nhl.com
Co říkáte na vítkovický tým?
Myslím si, že je to složené dobře, protože jsem přišel já. (směje se). Ne, myslím si, že když se vrací kluci zpátky a chtějí zase hrát za Vítkovice, je to pro ten klub super. Zatím je to suprově postavené. Můžeme překvapit.
Jak velká je výzva něco dokázat v klubu, kde jste nakoukl do velkého hokeje?
Všude, kde hraju, chci uspět. A úspěch někdy trvá. Byl jsem toho součástí v St. Louis. Když se vychovává klub a je to cíleně vedené směrem, že se hráči musejí nejprve nějakým způsobem stvořit, od toho jsou tam takoví starší hráči jako jsme my. Aby kluci dostali sebedůvěru a zkušenosti. Pak to chvilku trvá. Nemůžeme hned všichni chtít medaile a být první.
Jak už jsme vedli jednání s Romanem Šimíčkem a Paťou Rimmlem, říkal jsem, že chci ať to má stoupající tendenci. Když mi řeknou, že to bude příští sezonu na mistra, zvednu se a z jednání odejdu, protože to nemá hlavu ani patu. Když mi řeknou, že jsou tam cíle, které se musí splnit, a bude to mít stoupající tendenci, smysl to dává.
Extraliga pro vás bude po letech nová. Bude třeba si zvyknout na odlišný metr rozhodčích či obecně styl hry?
Já si myslím, že to nebude problém. Zvyknu si celkem rychle.
Soutěž je uzavřená. Co na to říkáte?
To není otázka pro mě. Tohle moc nesleduju, spíš se na vše dívám z klasicky hráčského hlediska. Tyhle otázky jsou na jiné.
Share on Facebook
