Příběh o náhodě, která změnila život Zdena Cháry
Pronikl do all stars letošního světového šampionátu, byl vybrán mezi trojici uchazečů o prestižní Norris Trophy v zámořské NHL. Zdeno Chára se vypracoval mezi nejlepší obránce planety. Slovenský zadák, který měří nevídaných 205 centimetrů, přitom v sedmnácti letech málem hokeje zanechal. Stačila náhoda, a sympaťák z Trenčína by se dneska proháněl s míčem pod vysokými koši, anebo by pokládal na lopatky zdatné zápasníky. Na prahu dospělosti byl totiž Chára považován za neperspektivního hokejistu, který stačí pouze na druhou juniorskou ligu.
Chárův osobní i hokejový život vydatně ovlivnil Jaromír Henyš. Agent mnoha českých a slovenských hráčů před lety zachránil urostléhol zadáka pro zámořskou NHL i pro slovenskou reprezentaci. Osudový okamžik, kdy Cháru poprvé uviděl na vlastní oči, má stále v živé paměti. "Jel jsem na turnaj dvacítek do Kežmarku. Potkal mě tam Evžen Slánský, co dělá skauta pro Phoenix. Ten mi řekl, že v Trenčíně hraje kluk, který měří přes dva metry. Věděl o mé zálibě ve vyšších hokejistech a hned mě informoval," vzpomíná Henyš.
Na Slovensko tehdy vyrazil za zcela jiným účelem. "Sledoval jsem Miro Droppu, jehož starší brácha Ivan byl letos ve Slavii a v Litvínově," připomíná hráčský zástupce. Záhy zamířil do Trenčína. "Spojil jsem se s Františkem Hossou a ten mi dal na Cháru telefon. Když jsem ho poprvé uviděl, přepadla mě nejistota. Tenhle kluk hraje hokej? Vždyť je to košíkář!" říkal jsem si.
Zdeno tehdy trpěl chronickými potížemi s chodidly. "Měl hrozné otlaky z bruslí. Na jeho velikou nohu nebylo možné sehnat takovou velikost, takže nastupoval v menších bruslích. Lékaři to chtěli řešit dokonce operací. Proto jsem ihned zařídil, aby měl Zdeno v čem hrát." Podobné to bylo s hokejkami. "Tak dlouhé hole u nás nikdo neměl. Řešili jsme to prodloužením tyče na maximální rozměr. Hokejka odporovala pravidlům, ale nedalo se nic dělat. Pak dostal Chára výjimku," popisuje.
Aby poznal, co v ambiciózním, leč odstrčeném chlapci vězí, vzal Henyš nový objev na zkoušku do pražské Sparty. "Bylo to přesně 4. prosince 1994. Tenhle datum do smrti nezapomenu," přísahá Henyš. Na Slovensku by tehdy prostor nedostal. "Zdenovi hodně pomohl Jindra Novotný, který teď dělá slovenskou osmnáctku. Nechal Cháru bruslit a hrát. I když to bylo jen v béčku trenčínských juniorů, které působilo v Piešťanech."
Chára pochází z federální rodiny. "Tatínek je Čech, maminka Slovenka," připomíní Henyš. Chára starší před lety platil za výtečného zápasníka, Zdenův strýc vynikal v motokrosu. "Na Spartě si nejdřív mysleli, jestli jsem se nezbláznil. Hele, baskeťáky najdeš na Letné, volali na nás. Ale jakmile skončil první trénink, už se nikdo nesmál," vybavuje si Henyš.
Chára velkou zkouškou prošel. Se Spartou tehdy trénoval David Volek, který se po zranění zad pokoušel vrátit do extraligy. "David tehdejšímu trenérovi Výbornému řekl: v tom Chárovi něco. Franta souhlasil. Líbilo se mu, že je na svoji výšku obratný, že to dovede s pukem. Zdeno pak zůstal ve Spartě do konce sezony.
Nastupoval za juniory, trénoval s áčkem. "Ve Spartě tehdy proběhl známý skandál Vasileva s Kročákem, díky němuž se uvolnila pozice osmého beka. Tu obsadil právě Zdeno, ovšem za Spartu paradoxně sehrál jediné přátelské utkání proti Karlovým Varům," konstatuje Henyš.
Volný čas trávil mladík jako ostatní hráči. "Bydlel na ubytovně v Ládví, na severu Prahy. Naše hlavní město zná velmi dobře. Vždycky se zajímal o spoustu věcí. Jednou třeba přišel s tím, že by chtěl navštívit Emila Zátopka. Sehnal jsem mu adresu a on za slavným atletem osobně vyrazil do Tróje, kde Zátopek bydlel. Pak mi vyprávěl, jak krásné setkání to bylo," usmívá se člověk, který Cháru objevil.
Když se Henyše zeptáte, zda je právě vysoký slovenský zadák jeho největší hokejovou trefou, kývne na souhlas. "Byla to strašná náhoda. Kdybych tenkrát nepotkal Evžena Slánského, a kdyby Zdenovi nepomohl Jindra Novotný, nevím nevím. Možná by teď dělal basketbal, anebo by hrál hokej někde v národní lize," přemítá.
Kdo tenkrát mohl tušit, že za necelých deset let přijede Zdeno Chára na šampionát do Prahy jako hvězda NHL. A že bude posléze vybrán novináři do ideální šestice turnaje. "Chára dostal šanci a šel za svým cílem. Všechny úspěchy jsou výsledkem jeho tvrdé práce," tvrdí Henyš.
Na jaře 1995 o Chárovi poprvé uslyšeli zástupci klubů NHL. "Jeho hra se líbila především Karlu Pavlíkovi, který skautuje pro New York Islanders. Nechal si natočit Cháru na videu, jak vede kotouč, co dělá v posilovně. Šéfy klubu Karel přesvědčil a oni pak Zdena draftovali," vypráví Henyš.
Aby Chára přivykl kanadskému stylu hokeje i života, zamířil mezi juniory Prince George. "Vzali jsme ho na draft a on už v Kanadě zůstal. Měl tašku velkou třicet krát třicet centimetrů. Nic víc." Za Atlantikem hned uplatnil postavu, ohromné rozpětí paží. Ale také bruslařskou dovednost či rozehrávku. "Konkurenční Portland tehdy vedl Július Šupler. Později mi řekl, že je z play off vyřadil především Chára," tvrdí Henyš.
Aby si vydělal nějaké peníze, myl přes léto okna automobilů na benzinové pumpě. Brzy to však neměl zapotřebí, hokejová dráha Zdena Cháry šla totiž strmě vzhůru. Golem z Trenčína získal pevné místo v NHL, patři mezi nejlepší beky planety, září ve slovenském reprezentačním dresu.
Se člověkem, který ho objevil, ho stále pojí pouze vřelý přátelský vztah. "Máme k sobě pořád hodně blízko, jsme kamarádi. Naše kancelář už ho ale nezastupuje. Když se Zdeno rozhodl, že od nás odejde, zavolal mi a všechno vysvětlil. Pochopil jsem ho. Nadále mu moc fandím a držím palce," uzavírá Jaromír Henyš.
Share on Facebook
