S Davidem Hrazdirou o letošní sezoně ve Dvoře Králové, minulosti i budoucnosti

Foto: hcrodos.cz

29. listopadu 16:29

Pavel Mandát

Hokejový RODOS Dvůr Králové nad Labem prožívá v vydařenou sezonu. Po sérii hubenějších let, kdy se Východočeši většinou pohybovali na hraně postupu do play off, je to letos úplně jiná písnička.

HokejkaSHOPvanoce

Svěřenci trenérů Jiřího Malinského a Pavla Marka už od prvních ostrých zápasů aktuálního ročníku ukazují svoji sílu. Momentálně patří Východočechům v průběžném pořadí třetí pozice, lépe jsou na tom pouze Most a suverénní Vrchlabí.

Velkou zásluhu na dobrých výkonech RODOSU má elitní centr David Hrazdira, který se do týmu vrátil před letošní sezonou jako jedna z hlavních útočných posil, jež měla za úkol pomoci nastartovat tým k cestě vzhůru. Podařilo se.

Šikovný forvard zatím odehrál 19 utkání (7+5), tato čísla přitom neochvějně značí, jak důležitou úlohu pětadvacetiletý hokejista ve svém týmu zastává. „Je super, že se nám teď daří a, že jsme měli sérii výsledků, která nás posunula na přední příčky tabulky skupiny Sever. Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že je před námi ještě hodně utkání. Musíme proto makat dál a jít zápas od zápasu,“ hlásí pokorně Hrazdira.

Při otázce na největší sílu mužstva s odpovědí neváhá. „Naší největší devízou je určitě Čapíno (brankář Josef Čáp). Ten nás každý zápas hodně drží, má velkou zásluhu na tom, kde momentálně jsme.“

Pravdou je, že Josef Čáp má letos patrně životní fazónu. Šestadvacetiletý brankář, který naprostou většinu své dosavadní kariéry strávil právě ve Dvoře Králové, okupuje v brankářských statistikách skupiny Sever druhou příčku. Lépe už je na tom pouze vrchlabský Jakub Soukup.

Se zdařilým průběhem aktuální sezony musí zákonitě přicházet myšlenky na vysoké ambice, avšak na to, jestli RODOS míří k nejlepšímu výsledku v klubové historii, prozatím Hrazdira příliš myslet nechce. „Je pravdou, že nějaké cíle a ambice máme. Kdyby se podařil nejlepší výsledek v historii klubu, tak by to bylo skvělé. Každopádně k tomu vede ještě dlouhá cesta.“

„Čapíno nás drží každý zápas. Díky němu jsme takhle vysoko." 

Na Východě Čech letos došlo k výraznému posilování hráčského kádru. Kromě Hrazdiry vyztužili osu týmu například zkušení obránci Petr ČáslavaPetrem Mockem.

Foto: hcrodos.cz

„Petr Čáslava je rozhodně skvělý hokejista, který toho hodně dokázal, takže to, že je s námi v kabině je super. Jsme za to moc rádi, že ho tu máme, je opravdu fajn, když máte možnost učit s od někoho takového,“ říká na adresu Čáslavy Hrazdira.

A zároveň dodává: „Chtěl bych touto cestou poděkovat prezidentovi klubu panu Teodoridisovi. To, že se tady sešel tak silný tým, je především jeho zásluha. Vytvořil nám tu skvělé podmínky, které jsou na 2. ligu podle mého názoru nadstandardní," nechává se slyšet Hrazdira

Vasilis Teodoridis je také znám jako člověk, který se snaží být v úzkém kontaktu s fanoušky. To potvrzuje i jeho nedávná inciativa, kdy se chopil role prodavače lístků na jeden z domácích zápasů RODOSU. 

A byl to právě prezident klubu, kdo vyhlásil útok na překonání diváckého rekordu z roku 2003. Ten měl padnout v utkání s Vrchlabím. Toho času souboj prvního s druhým celkem tabulky snad ani nemohl být větším lákadlem. Zvlášť když v dresu hostujícího týmu přijely legendy jako Petr Sýkora, Tomáš Rolinek, Jaroslav Bednář či Jan Hlaváč.

Povedlo se. Zápas dvou elitních týmů skupiny Sever shlédlo v ochozech napěchovaného stadionu úctyhodných 1 463 diváků. Těm nakonec nejspíš ani nevadila porážka jejich hrdinů v poměru 3:7, neboť byli svědky zážitku, na který zřejmě spousta z nich dlouho nezapomene.

„Pan Teodoridis nám tady vytvořil nadstandardní druholigové zázemí." 

„My jsme věděli, že zápas s Vrchlabím bude těžký, což se také potvrdilo. Mají zkušený tým, který dokázal potrestat každou naši chybu,“ ohlíží se za šlágrem skupiny Sever David Hrazdira.

I přes porážku ho může těšit alespoň fakt, že v zápase dokázal skórovat. „Dostali jsme se s Dominikem Šedivým do situace dva na jednoho, tak jsem vystřelil a prostě to tam spadlo,“ líčí skromně. 

Mnohem víc než gól ho těšila už zmíněná divácká kulisa. „Atmosféra byla skvělá, fanoušci byli opravdu výborní, rekord jsme překonali, takže se jim sluší poděkovat, že nás přišli podpořit.“

Jak hodnotí pětadvacetiletý odchovanec zlínského hokeje své letošní individuální výkony? „Na ledě dostávám coby centr první formace hodně prostoru, za to jsem moc rád, ale upřímně řečeno, já se svými výkony zatím moc spokojený nejsem, nicméně týmu se daří, což je nejdůležitější. Co se týče souhry v našem útoku, myslím si, že to není špatné, jen si na sebe musíme ještě trošku zvyknout. Je to pro nás něco nového, když spolu letos hrajeme poprvé. Ale podle mě se to zápas od zápasu zlepšuje,“ hodnotí Hrazdira.

Foto: Miloslav Knap

Pokud je vám příjmení Hrazdira povědomé, tak se rozhodně nemýlíte. Jeho otec Richard je totiž bývalý skvělý extraligový brankář, který si udělal jméno především během devadesátých let ve Zlíně. V Baťově městě navíc nyní působí jako trenér brankářů. Byl to právě on, kdo vycepoval Jakuba Sedláčka nebo Libora Kašíka.

„My se s tátou o hokeji bavíme každý den, ale jsou i chvíle, kdy se dokážeme bavit o něčem jiném… výjimečně,“ směje se Hrazdira junior. Sám to v bráně zkoušel, ale nakonec ho přemohla touha dávat góly. „Já byl do 4. třídy gólman právě po tátovi, ale nakonec mě začalo víc bavit dávat góly, takže jsem skončil v útoku,“ vypráví.

„S tátou se o hokeji bavíme každý den."

Mezi největší úspěchy nevysokého  (leč o to hbitějšího) útočníka patří extraligové starty během ročníku 2016/2017. Tehdy se coby zlínský beran jevil dobře, na výraznější šanci mezi mantinely nejvyšší soutěže to však nestačilo. Proč tomu tak bylo? „Těžko říct, to je otázka spíše na tehdejší trenéry a vedení klubu, ale život jde dál,“ říká zlínský odchovanec.

Jeho další hokejové kroky vedly nedaleko Zlína. Skončil totiž na Lapači, kde patřil k nejlepším hráčům tehdejšího týmu, přičemž ve 2. lize udivoval fanoušky svými kousky. „Je pravdou, že mezi Zlínem a Vsetínem je velká rivalita, já na Vsetín každopádně vzpomínám jen v dobrém,“ povídá nynější útočník RODOSU.

Na vyhrocené bitvy mezi těmito soupeři z devadesátých let, kdy se Zlín a Vsetín utkaly dvakrát ve finále extraligy, přičemž za Berany tehdy chytal jeho táta, už si však nevzpomíná. „Ne, na to si nevzpomínám, takže úplně nevím, jak to táta prožíval,“ praví úsměvem na tváři.

Foto: hc-vsetin.cz

Dále si ještě vyzkoušel angažmá na Slovensku. U našich východních sousedů oblékal v loňském roce dres Žiliny. „Úroveň slovenské extraligy je podle mě slušná, ale na to má asi každý svůj názor,“ vrací se k sezoně strávené mezi mantinely slovenské nejvyšší soutěže.

Po konci na Slovensku to zkoušel v dánském Herningu. Tam ale nezůstal, protože místní klub překračoval povolený limit cizinců. „Osobně mě dánská soutěž překvapila, na druhou stranu nemůžu moc soudit, protože jsem tam odehrál jen přípravu.“

Následně přišla nabídka ze Dvora Králové, kterou Hrazdira s vděčností přijal. Důležitou roli v jeho rozhodování hrál také fakt, že nepřicházel do neznámého prostředí. Na Východě Čech už totiž v sezoně 2017/2018 působil. Tenkrát si během 42 utkání připsal na své konto 44 kanadských bodů (20+24). Opět se tak potvrdilo pořekadlo, které říká, že dobří holubi se vracejí.

A co bude dál? Hrazdira svou budoucnost neřeší. Momentálně je spokojený ve Dvoře Králové nad Labem, kde se soustředí na zisk co nejlepšího výsledku. „Byl jsem rád za možnost vrátit se do Dvora Králové nad Labem. Znám to tady, klub pod vedením pana Teodoridise funguje. Jsem rád, že jsem tady,“ uzavírá rozhovor David Hrazdira.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz